EET

Účtenky vykázané několika subjekty zároveň dosáhly hodnoty v řádu desítek milionů, řekla generální ředitelka Finanční správy České republiky (FS) Simona Hornochová. S ekonomem Petrem Jánským z Univerzity Karlovy hovořila Otázkách Václava Moravce o možnostech zlepšení daňového systému a jeho nedokonalostech, které umožňují daňové úniky. Dotkli se i regulace kryptoaktiv nebo odstranění švarcsystému.

Zavedení EET patřilo mezi stěžejní projekty kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí a pozdější premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli pandemii koronaviru byla EET pozastavena. Současná vláda ji přijetím novely zákona zrušila, zcela evidence skončila počátkem roku 2023.

Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvedl ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos EET je navíc podle resortu sporný.

Možnost platit v hotovosti by v Česku měla zůstat zachována, shodli se místopředsedové sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Aleš Juchelka (ANO). Oba jsou také příznivci platby kartou, ale Juchelka v pořadu Události, komentáře zkritizoval zrušení systému EET, kvůli kterému údajně dochází k většímu počtu nepřiznaných prodejů a rozvoji šedé ekonomiky. Podle Skopečka však ve skutečnosti podíl bezhotovostních plateb roste a šedá ekonomika v Česku je menší než v některých jiných zemích Evropy.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Poslanci pokračovali ve čtvrtek v projednávání koaličního návrhu na zavedení možnosti korespondenční volby pro české občany žijící v zahraničí. Mimořádná schůze svolaná z podnětu vládního tábora se zabývala druhým čtením volební novely, v níž mohli podávat pozměňovací návrhy. Do rozpravy se hlásili převážně poslanci opozičních hnutí. Program zákonodárci schválili až po šesti a půl hodinách od zahájení jednání. Opozice byla proti. Čtrnáctihodinové jednání bylo přerušeno v pátek v jednu hodinu ráno. Znovu se poslanci sejdou v devět hodin. Možné je i jednání o víkendu.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) obvinila v pátečních Událostech, komentářích vládní koalici v souvislosti s procesem schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně ze „znásilnění“ jednacího řádu. K tomu podle ní navíc dochází opakovaně. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) nicméně něco takového jasně odmítl, domnívá se, že opoziční zákonodárci měli na kritiku či úpravy souboru vládních úsporných opatření času dost, navíc s ním sami plýtvali.

Koalice ve sněmovně prosadila změny v penzích i přes kritiku opozice. V dolní komoře parlamentu se odehrála opět dlouhá diskuze, opozice neprosadila zamítnutí předlohy, její vrácení k opětovnému projednání do druhého čtení ani pozměňovací návrhy a chce se obrátit na Ústavní soud. Hnutí ANO je podle místopředsedy poslaneckého klubu Aleše Juchelky přesvědčené, že nemělo dostatek prostoru u řečnického pultu. To ale šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítá a kritizuje opozici za několikahodinové obstrukce. Sněmovní schůze o změnách v důchodovém systému byla hlavním tématem Událostí, komentářů.

Vrátit limit pro paušální daň na dřívější nižší úroveň a také vrátit elektronickou evidenci tržeb – takovými opatřeními by chtěla Českomoravská konfederace odborových svazů nahradit vládní konsolidační balíček, který mimo jiné upravuje sazby DPH, zavádí odvody na nemocenskou pro zaměstnance, ale také zvyšuje minimální sociální a zdravotní pojistné pro OSVČ. Odbory viní kabinet, že s nimi o svých plánech dostatečně nehovoří.

Opoziční hnutí ANO a SPD kritizují návrhy dvou sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), které navrhuje ministerstvo financí. Dle předsedy SPD Tomia Okamury je nutné hledat úspory zejména ve výdajích státního rozpočtu. Vláda potvrzuje, že nemá žádnou vizi, a testuje, co lidé snesou, míní první místopředseda ANO Karel Havlíček. Návrhy na úpravu DPH projednají lídři koaličních stran v dubnu. STAN a KDU-ČSL se kloní ke třem sazbám, například Piráti pak nepodporují zvýšení spodní sazby na čtrnáct procent. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejsou zveřejněné materiály finální návrh, ten vláda představí za měsíc.

Vládní koalici se po několikadenních opozičních obstrukcích podařilo prosadit nižší valorizaci penzí. Současná sněmovna zažívá obstrukce poměrně často. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou příčinou populisté a extremisté v opozičních lavicích, kteří tento prostředek zneužívají nad únosnou míru. Přesto se zástupci vládních stran s opozicí tento týden domluvili na pravidlech fungovní sněmovny, která jej naplňují „opatrným optimismem“, řekl v Otázkách Václava Moravce.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) i letos sníží počet úřednických míst. České televizi řekl, že s koncem loňského roku pozic napříč resorty ubylo 850. Podle opozice ale vláda ruší místa především v podřízených organizacích a přímo na ministerstvech naopak vytváří nové pozice. S tímto tvrzením ale koalice nesouhlasí. Resort vnitra připravuje metodiku, jak odlišit potřebné úředníky od těch zbytných.

Podruhé v tomto volebním období čelí vláda Petra Fialy (ODS) hlasování o vyslovení nedůvěry, které vyvolalo opoziční ANO. Poslanci se však k samotnému hlasování během úterý nedostali. Celých šest hodin zabraly výstupy současných ministrů, kteří s přednostním právem prezentovali své dosavadní kroky i plány do budoucna. Následně byla do rozpravy přihlášena zhruba šedesátka poslanců. Ti se přeli o jednotlivé kroky vlády či o to, zda je toto jednání součástí kampaně předsedy ANO Andreje Babiše před druhým kolem prezidentské volby. Poslanci ANO to odmítali. Stěžovali si také, že měli v rozpravě málo prostoru pro kladení svých dotazů na adresu ministrů.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že zákonodárci letos stihnou schválit zrušení elektronické evidence tržeb. Ve sněmovně se v závěrečném čtení dají čekat dlouhé projevy poslanců ANO, kteří s ukončením povinnosti nesouhlasí. Nyní je jen pozastavená do konce roku.

V souvislosti se státním rozpočtem a jeho příjmy a výdaji bude nutné provést revizi programového prohlášení vlády. V Událostech, komentářích to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Odmítl ale, že by kabinet v případě navýšení deficitu rozpočtu pro letošní rok rezignoval na rozpočtovou odpovědnost. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher podotkl, že mu vadí hlavně princip, jakým současná vláda k návrhu rozpočtu se schodkem 375 miliard korun přišla. Už na jaře bylo podle něj jasné, že některé věci jsou v rozpočtu nepravdivé.

Elektronická evidence tržeb by mohla definitivně skončit ke konci letošního roku. Vládní návrh, který s tím počítá, v úterý poslanci propustili do závěrečného čtení. V debatě zněly argumenty pro její zrušení i argumenty opačné z klubu ANO, které s úplným zrušením evidence bez náhrady nesouhlasí. ANO ji chce ponechat alespoň jako dobrovolnou. Poslanci hnutí současně vznesli návrh na zamítnutí vládní předlohy. Sněmovna o něm rozhodne ve třetím čtení.

Sněmovna asi schválí novelu o ochraně a licencování autorských práv na internetu v podobě, která nepovede k mazání karikatur a satirických děl. Dolní komora také podpořila změny v řízení sportovní agentury, jež rozděluje dotace. Poslanci také v úterý do závěrečného kola posunuli zákon o národních sankcích vůči cizincům. Řadu bodů ale neprojednali, protože schůze sněmovny byla přerušena do konce září.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že vláda stihne do konce roku zrušit elektronickou evidenci tržeb a zvýšit hranici pro paušální daň i povinnou registraci k DPH. Zatím oba zákony čekají ve sněmovně. Opozice k nim má výhrady. Variantou pro jejich projednání jsou podle ministra i mimořádné schůze.

Energie bude podle ministra sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro zimní období dostatek. Nebude proto důvod snižovat teplo například v ústavech sociální péče na minimum dané připravovanou vyhláškou, uvedl ve čtvrtek ministr během interpelací v Poslanecké sněmovně na dotaz poslankyně ANO Ivany Mádlové. Poslanci se ve čtvrtek také zabývali mezistátními smlouvami. Řádná schůze sněmovny bude pokračovat i v pátek a neplánovaně se poslanci sejdou i následující pátek. Podle informací ČT se uskuteční mimořádná schůze k opatřením proti energetické krizi.

Ministerstvo financí platilo dodavateli za účtenkovou loterii plnou cenu i v době, kdy už se nekonala a systém se jen udržoval v chodu. Zaplatilo tak zbytečně 14 milionů korun. Úřad také nevyhodnotil, zda loterie pomohla s výběrem daní, vyplývá ze závěrů kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo podle NKÚ také nezvládlo dobře připravit některé investiční akce a nedostatky úřad zjistil i při pronájmu pozemků. Výsledky kontroly vzal resort na vědomí. Současná vláda se od účtenkové loterie distancovala. Podle předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jsou závěry kontroly NKÚ absurdní.

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla skončit ke konci letošního roku. Poslanci v pátek v nočních hodinách v prvním čtení po zhruba osmihodinové debatě, která začala už ve čtvrtek odpoledne, podpořili vládní návrh, který ji bez náhrady ruší. Evidence je stejně v současné době přerušená do konce letošního roku, a to kvůli pandemii nemoci covid-19. Stala se fakticky dobrovolnou. Opoziční hnutí ANO zrušení evidence odmítá, ale s hnutím SPD se přiklání k tomu, aby zůstala dobrovolná. Vládní návrh ale s něčím takovým nepočítá a i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dobrovolnou evidenci odmítá.

Sněmovna pokračovala v projednávání návrhu na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb (EET) v úvodním kole. Druhé čtení návrhu na snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce už bylo ukončeno. Sněmovní jednání o obou vládních předlohách už v minulosti provázely obstrukce opozičních ANO a SPD. V očekávání toho, že budou pokračovat, poslanci na návrh koalice schválili možnost jednání a hlasování i po půlnoci. Rozprava o EET tak pokračovala i po dvanácté večerní. Opozice mimo jiné navrhovala, aby bylo EET alespoň ponecháno v režimu dobrovolnosti.