EET strana 4 z 5

Jeden druh zboží a hned tři sazby daně z přidané hodnoty. Jak v minulých dnech zjistili redaktoři České televize, květnové snížení daně z přidané hodnoty u čepovaného piva z 21 na 10 procent nebude platit pro všechny. Zatímco restaurace nebo hospody na sníženou DPH dosáhnou, stánkaři ne a to teď část opozice kritizuje. Podle ředitele sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiřího Fojtíka na změně sazeb není nic překvapivého. Na sociálních sítích se mezitím objevila tabulka, která uvádí celkově devět variant pro účtování tří sazeb DPH.

Od května bude čepované pivo v restauracích či hospodách podléhat menšímu zdanění než ve stáncích. V těch prvních se od května – v souvislosti se zavedením další vlny elektronické evidence tržeb – sníží daň z přidané hodnoty z 21 na 10 procent. V těch druhých zůstane sazba DPH 21 procent. Zjištění ČT potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda přitom obecně snižování DPH odůvodňovala tím, že tak podnikatelům kompenzuje náklady spojené s EET.

Za poslední dva roky v nejmenších českých obcích zavřelo téměř dva tisíce provozovatelů. Podle řady starostů je to i kvůli protikuřáckému zákonu, EET a byrokracii. Malé obce si tak stěžují, že u nich dochází k úpadku společenského života – restaurace totiž sloužily jako místo, kde se lidé potkávali, vyměňovali si zkušenosti a informace.

Rok 2020 má být podle české vlády hlavně rokem investic. Koaliční kabinet chce i nadále řešit bezpečnost, počítá i s růstem platů a důchodů. Personální změny premiér Andrej Babiš (ANO) ani vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) neočekávají. Opozice varuje před podceněním oslabující ekonomiky.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Piráti se ve čtvrtek obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely zákona o evidenci tržeb. Podle nich nereaguje dostatečně na nález Ústavního soudu, který v roce 2017 zrušil plánované zavedení třetí a čtvrté vlny EET a škrtl i několik dalších ustanovení. Jako celek ale zákon u soudu obstál.

České podnikatele čeká v příštím roce řada změn. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) jim ale mnoho novinek pomůže. Na brífinku upozorňoval mimo jiné na zúžení změn legislativy na dva termíny v roce, zavedení on-line formulářů nebo rozšíření elektronické evidence tržeb na zbylé obory.

Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) narovnalo podnikatelské prostředí, uvedla v pořadu Interview ČT24 generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Eva Svobodová. Řada firem, které nepodnikaly poctivě, byla nucena transparentně zviditelnit své tržby. Někteří pak raději ukončili své podnikání a začali pod novým IČO, aby znemožnili finanční správě srovnání tržeb dříve a nyní, dodala.

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením na zbývající obory podnikání. V roce 2021 by měla přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, informovala vicepremiérka. V průběhu prvních tří let provozu získaly podle ministerstva financí veřejné rozpočty díky EET na daních a pojistných odvodech 33 miliard korun navíc.

Ministerstvo financí mění pravidla účtenkové loterie k elektronické evidenci tržeb (EET). Od prosince bude moci hráč zaregistrovat do loterie jen 500 účtenek měsíčně, uvedla v úterý ministryně Alena Schillerová (za ANO) pro server Seznam Zprávy. Ministerstvo financí tak reaguje na pochybnosti, jestli soutěž neovládli profesionální hráči nebo podvodníci.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek je přesvědčen, že opoziční strany měly dostatečný prostor, aby přednesly své námitky k vládnímu daňovému balíčku. Nebojí se proto ústavní stížnosti, kterou opozice avizovala poté, co Faltýnek prosadil pevný termín hlasování, což znamená, že rozprava k tématu může skončit předčasně. Jak ale v Otázkách Václava Moravce upozornil předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, Ústavní soud již dříve podobný postup vládních stran označil za porušení jednacího řádu.

Platnost prvních certifikátů elektronické evidence tržeb (EET) se blíží ke konci. Přes 50 tisíc podnikatelů, kteří do systému vstoupili v první vlně před třemi lety, si je bude muset obnovit do konce listopadu. Od května se EET v takzvané třetí a čtvrté vlně rozšíří na statisíce řemeslníků a dalších drobných živnostníků. Stát si od toho slibuje více peněz vybraných na daních.

Zástupci dvou ostravských firem provozujících obchodní celostátní řetězec údajně obešli systém EET. Finanční správě podle policie posílali krácené tržby a stát tak na daních poškodili o 14 milionů korun. Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že nešlo o prolomení celého systému EET, ale jen o úpravu pokladny.

Elektronická evidence tržeb se rozšíří i na zbývající odvětví. Některé služby a zboží se přesunou do desetiprocentní sazby DPH. V pátek to schválila sněmovna, která EET zařadila hned na začátek programu schůze. Další vlna EET se do sněmovny vrátila poté, co senátoři navrhli její zamítnutí. Opozice se nyní chce obrátit na Ústavní soud, strany také slibují, že se pokusí evidenci v budoucnu zrušit.

Na první schůzi sněmovny po letních prázdninách se poslanci zabývali předlohami, které dolní komoře vrátil Senát. Přehlasovali veto horní komory ohledně přísnějších pravidel pro soudní znalce. Nedostali se ale k hlasování o vládním návrhu změn v elektronické evidenci tržeb (EET), růstu důchodů v příštím roce či úhradě léčebného konopí z veřejného pojištění.

Senát ve čtvrtek zamítl vládní novelu zákona o evidenci tržeb (EET), která především rozšiřuje evidenci na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. Neschválil návrh na zrušení celého zákona o evidenci tržeb. Předlohu tak nyní obdrží sněmovna, která o ní opět rozhodne.

Na řemeslníky nebo stánkaře se bude vztahovat elektronická evidence tržeb zřejmě do příštího jara. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila v Událostech, komentářích, že není reálné, aby byla třetí a čtvrtá vlna EET účinná od počátku roku, mimo jiné předjímá, že novelu zákona ještě vrátí poslancům Senát. Věří ale, že tím hlavní debata o EET končí a že systém již nikdo nezruší.

Sněmovna na pátý pokus dospěla k závěrečnému hlasování o vládní novele elektronické evidence tržeb a odsouhlasila rozšiření evidence na další obory podnikání, mimo jiné řemeslníky. Dolní komora na pátečním jednání také například schválila, aby zpravodajské služby získaly více pravomocí.

Poslanci se už počtvrté zabývali schvalováním vládní novely o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) do dalších oborů podnikání. O stovkách pozměňovacích návrhů začali hlasovat už na minulé schůzi, opět ale nestihli dojít až k závěrečnému hlasování. Koaliční ČSSD nicméně uvedla, že podpoří vynětí některých sociálních služeb z elektronické evidence tržeb. Po klubu KSČM, který se o tom chtěl poradit, si přestávku až do konce doby vyčleněné pro schvalování zákonů vzala vládní frakce ANO. Jednání o vládní předloze bude pokračovat nejdřív v pátek.

Poslanci pokračovali v sérii několika stovek hlasování o pozměňovacích návrzích k vládní novele o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) do dalších oborů podnikání. Je možné, že se ani v pátek k závěrečnému hlasování o zákonu nedopracují, poslanci kvůli údajnému střetu zájmů Andreje Babiše přerušili hlasování. Uskutečnilo by se v takovém případě příští týden.

Opozici se ve středu nepodařilo prosadit zamítnutí vládní předlohy o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na další obory podnikání. Zamítnutí nepodpořili poslanci vládních ANO a ČSSD a také KSČM, která kabinet toleruje. Sněmovna dále rozhodovala o řadě pozměňovacích návrhů, pokračovat bude v pátek. Odpoledne se poslanci sešli na mimořádné schůzi k financování sociálních služeb.

Projekt elektronické neschopenky bude pravděpodobně zaveden od příštího roku, rozhodli o tom poslanci. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Návrh opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, ale sněmovnou neprošel. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Poslanci v druhém čtení také podpořili zavedení další vlny EET. Zamítli naopak návrh ODS na odklad proplácení prvních tří dnů nemocenské do doby, než začnou plně fungovat elektronické neschopenky. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i za tyto dny s největší pravděpodobností od července.

Poslanecká sněmovna poslala do třetího čtení návrh, který zavádí elektronické neschopenky. Podle ministerstva práce bude systém plně funkční až od ledna příštího roku. Ve druhém čtení se sněmovna zabývala také zaváděním třetí a čtvrté vlny EET. Hned v úvodu složili slib dva noví poslanci, sněmovna je tak opět kompletní.