Senátoři chtějí odložit rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na další odvětví na konec června 2023. Návrh horní komora vložila do novely, která odkládá EET do konce roku, změnu posoudí sněmovna. Senátoři vrátili i návrh týkající se příspěvku pro malé firmy s ručením omezeným, které musely přerušit činnost kvůli pandemii koronaviru. Vládní návrh zákona, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, horní komora schválila.
Vláda ve sněmovně prosadila, aby odklad EET platil jen do konce roku. Senátní hospodářský výbor ale už v úterý doporučil, aby se poté EET až do konce června 2023 týkala jen obchodů a služeb, na které se už vztahovala v uplynulých letech.
Horní komora doplnila vládní předlohu, která má kvůli opatřením proti epidemii koronaviru přerušit užívání EET do konce letošního roku. Nyní bude na sněmovně, zda na delší odklad spuštění evidence pro řemeslníky, lékaře či advokáty přistoupí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s tím nesouhlasila.
„Určitě nebudu nikdy podporovat, aby EET bylo zrušeno nebo odloženo kdoví na kdy. Budeme se snažit, aby se svolala sněmovna a přehlasovala senátní veto,“ řekla Schillerová. Senátoři ale argumentovali tím, že podnikatelé potřebují na spuštění další vlny EET více času.
Původně se měla EET odložit jenom na dobu do tří měsíců po ukončení stavu nouze
Elektronická evidence tržeb by se podle senátního návrhu měla do 30. června 2023 týkat pouze ubytovacích a stravovacích služeb, stejně jako velkoobchodu a maloobchodu, které se do EET zapojily v letech 2016 a 2017. Rozšíření na další odvětví bylo formálně provedeno v souladu s původními plány k 1. květnu, uplatňování ale bylo pozastaveno.
Vláda prosadila odklad EET nejprve na dobu do tří měsíců po ukončení nouzového stavu, nyní chce prodloužení odkladu až do konce roku. Důvodem jsou dopady koronaviru na podnikatelské prostředí. Pokud by platilo předchozí přerušení EET, museli by poplatníci opět začít evidovat tržby už od 19. srpna.
Faktické rozšíření EET by podle jejích kritiků bylo v případě delšího odkladu v rukou budoucího kabinetu a jeho většiny ve sněmovně. Současná vláda podle předsedy senátního hospodářského výboru Vladislava Vilímce (ODS) na zrušení EET nepřistoupí. „Budu usilovat o to, aby EET pokračovalo. Chrání většinu, která je poctivá,“ uvedla Schillerová.
Žádný podnikatel nyní podle předchozí úpravy nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Zatím to platí do ukončení stavu nouze, přičemž rozšíření EET na další odvětví bylo odloženo o další tři měsíce.
Vláda na začátku dubna odmítla návrh opozičních poslanců z řad Pirátů, TOP 09, SPD, KDU-ČSL, ODS a STAN na odklad zavedení EET do dalších odvětví z původně plánovaného letošního 1. května na 1. leden 2021.
Do sněmovny se vrací i příspěvek pro malé firmy
Další novela, kterou se Senát zabýval, má zavést jednorázový příspěvek 500 korun denně pro malé společnosti s ručením omezeným. Senátoři sice tento záměr chválili, upozorňovali však, že bonus znamená výpadek daňových příjmů, což se údajně odrazí v rozpočtech samospráv.
„Přenáší tu zátěž na obce a kraje, přitom mají mnohem horší možnosti to finančně vykrýt než stát,“ řekl senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL + Zelení). I tento návrh se tak vrací do sněmovny s doplněnou výzvou, aby kabinet připravil návrh kompenzací.
„Byli jsme ujištěni, že se chystá rozsáhlý dotační program ministerstva pro místní rozvoj, kde by měly být významné a zásadní dotační příležitosti pro města a obce,“ uvedl senátor Jaroslav Větrovský (za ANO).
Peníze za vstupenky se budou vracet později
Organizátoři zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim příštího roku vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé navíc budou moci požádat pořadatele o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Předpokládá to vládní návrh zákona, který navzdory některým výhradám schválil Senát. Předlohu, jež má zmírnit dopady koronavirové krize na kulturu, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Na odklad vrácení platby za vstupné bude platit do konce října příštího roku takzvaná ochranná doba. Podobný princip vláda využila pro cestovní kanceláře v souvislosti se zrušenými zájezdy. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) popsal před senátory předlohu jako zákon na ochranu pořadatelů, který se ale snaží ochránit i návštěvníky. Kdyby hromadně začali žádat zpět své peníze, prodělali by na tom, protože pořadatelé by nebyli schopni jim je vyplatit, popsal.
Senát požádal v doprovodném usnesení vládu o přímou peněžitou podporu pořadatelů kulturních akcí a do budoucna také o daňové úlevy například snížením daně z přidané hodnoty na vstupenky. Zákon jen přesouvá tíži nákladů neuskutečněných kulturních akcí jednostranně na bedra zákazníků, zdůraznila horní komora.
Na okamžité vrácení peněz budou mít podle zákona nárok zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé. Ostatní lidé, kteří o poukaz nepožádají, se dočkají vrácení peněz za vstupné nejpozději v polovině listopadu příštího roku.
O výplatu dlužné mzdy bude možno žádat úřady práce
Lidé, jimž zaměstnavatel v platební neschopnosti dluží mzdu, budou opět moci žádat úřady práce o vyplacení výdělku. Normu schválenou horní komorou nyní dostane k podpisu prezident.
Návrh má napravit zákon ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v justici, podle něhož se nepřihlíží k insolvenčním návrhům na firmy, které byly podány do konce srpna. Pracovníci tak nyní nemohou o vyplacení dlužné mzdy žádat.
Řešení problému s nevyplácením mezd žádaly odbory. Podle nich se ke svým penězům nemohou dostat ani zaměstnanci podniků, které do úpadku mířily už dřív. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun. Nepředpokládá podle podkladů k zákonu, že by suma kvůli úpravě zákona nestačila.
Senát chce od vlády analýzu dopadů pandemie
Horní komora si vyžádala od vlády podrobnou analýzu šíření pandemie koronaviru a dopadů vládních opatření. Kabinet ji má předložit do konce května. Senátoři k tomu vládu vyzvali na popud svého výboru pro vědu a lidská práva. Chtějí po kabinetu i lepší informování veřejnosti o přijímaných opatřeních.
„Bez analýz a faktů zůstává nepřiměřeně velký prostor pro smyšlenky, účelová tvrzení, kličkování a prosazování parciálních zájmů. Hlavně je to ideální prostředí pro strašení lidí tím, co se komu zrovna hodí,“ uvedl iniciátor výzvy a předseda výboru Jiří Drahoš (za STAN). Ministerstva podle Drahoše přicházela s návrhy opatření, která byla založena „více na dojmech než pojmech“.
Senátoři doporučili vládě, aby data, která shromáždily státní instituce, zpřístupnila odborné veřejnosti. Podle senátorů by to pomohlo rychlejšímu překonání současné krize i přípravě na případnou druhou vlnu pandemie.
