Novela zákona

Sněmovna v úterý pokračovala v řádné zářijové schůzi. Na její úvod poslanci drželi minutu ticha za oběti povodní, které několik dní sužují Česko. Opoziční ANO v úvodu uspělo s návrhem o zařazení bodu týkajícího se nadcházejících voleb do krajských zastupitelstev a Senátu. Bod podpořila i vládní koalice, není zatím přesně zařazen, na řadu přijde zřejmě ve středu. Poslanci podpořili v úvodním kole projednávání navzdory nesouhlasu vlády novelu, podle níž by také dárci tkání a buněk dostali při pracovní neschopnosti po odběru plný výdělek. Sněmovna podpořila také zákon o kybernetické bezpečnosti či přísnější pravidla pro financování volebních kampaní.

Výstavbu solárních a větrných elektráren má zrychlit nový zákon o obnovitelných zdrojích energie. Ten slibuje i vytipování území, kde by investoři neměli narazit na výrazné překážky. Před týdnem skončilo připomínkové řízení a na návrh zákona se snesla kritika. Například obce se obávají velkého vlivu státu při povolování staveb.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do konce srpna předložit vládě takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému. Uvedl to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Změny podle něj zjednoduší systém rozdělování dávek a zároveň víc motivují žadatele.

U každého urgentního příjmu v nemocnici by nově měla být i pohotovost. Nyní chybí asi u dvanácti z devadesáti nemocničních urgentních příjmů. Novelu zákona o zdravotních službách, která povinnost jejich zajištění převádí z krajů na zdravotní pojišťovny, představil ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Novela také zavádí komplexní centra pro nejvážněji nemocné děti, které vyžadují celodenní péči rodičů, nebo upravuje, za co mohou pacienti v ordinacích platit. Platnost novely navrhuje ministerstvo zdravotnictví (MZd) od roku 2025, záležet ale bude na legislativním procesu.

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Předloha novely, která by měla umožnit manželství stejnopohlavních párů, leží už rok ve sněmovně. Návrh, aby se novela dostala na program jednání, přednesla v úterý poslankyně za ANO Jana Pastuchová, což koalice odmítla. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že Pastuchová navrhla projednání tohoto bodu jenom proto, aby zamezila odvolání Daniela Köppla z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. To Pastuchová v Událostech, komentářích odmítla. Senátorka Adéla Šípová (za Piráty) si ale myslí, že ANO nemá ve skutečnosti zájem, aby byl tento zákon úspěšně projednán.

Ministerstvo životního prostředí se chystá zakázat prodej kamen na uhlí, informuje o tom server Novinky.cz. Podle plánů resortu by je obchodníci nesměli nabízet od roku 2025, vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Server píše, že lidé by si tak měli zkontrolovat stav svých kamen a kotlů, případně pořídit nové.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že zajistí pro české pacienty dostatek léků. Pokud to nepůjde jinak, objedná zahraniční alternativy. Teď v lékárnách nejvíc chybí antibiotika, ale i medikamenty na odkašlávání nebo na horečky. Ministerstvo ale říká, že se lidé nemusí ničeho obávat. Problém řešila nově založená pracovní skupina pro dostupnost léků, která se s distributory dohodla na častějším hlášení zásob léků. Resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) zároveň jedná s výrobci o případných mimořádných dodávkách.

Ministerstvo kultury v roce 2023 plánuje představit novou legislativu. Očekává se například zákon o audiovizi, který upraví financování státního fondu kinematografie, či zákon ustanovující status umělce, jehož cílem je mimo jiné odstranit mimosezonní výpadky uměleckých příjmů. Za velkou výzvu považuje ministr kultury Martin Baxa (ODS) také návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlase.

Od nového roku by se výdělky učňů a studentů z brigád nebo praxí neměly započítávat do celkových příjmů rodiny. Sociálně slabší domácnosti totiž kvůli tomu přicházejí o některé dávky. Pomoci jim má novela zákona.

Kvůli úbytku soudních znalců se výrazně protahují soudní řízení. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl a vrchní státní zástupkyně z Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřili se také k případu Čapí hnízdo, které Andrej Babiš (ANO) označil za politický proces. Podle Bradáčové jde z jeho strany o obhajobu v rovině politické kampaně.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. ČTK to v pondělí oznámil Hrad. Sněmovna může veto zvrátit. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, podle Zemana to ale bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli. Koaliční většina ve sněmovně může prezidentské veto přehlasovat.

Britská vláda v pondělí představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.

Sněmovna v pátek neprojednala zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Zabránily tomu obstrukce hnutí ANO. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba podali poslanci ANO „štos“ přihlášek už v ranním bloku změn programu schůze. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová v úvodu jednání mluvila o koaliční „posedlosti Babišem“. Poslanci ANO nakonec v poledne schůzi žádostí o přestávku předčasně ukončili.

Rekordních téměř 150 milionů korun vyplatilo ministerstvo spravedlnosti vloni lidem, které poškodila rozhodnutí justice. Meziročně je to nárůst o téměř třicet milionů. Řada lidí se přesto o odškodnění musí soudit déle než deset let. Ministr spravedlnosti apeluje na soudy, aby nemajetkovou újmu posuzovaly citlivěji.

Zvýšení základní úrokové sazby na 4,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu za posledních 20 let, může řadě Čechů například ztížit pořízení vlastního bydlení. Po aktuálním kroku České národní banky (ČNB) by ale měli zpozornět třeba i lidé, kteří mají uložené peníze na spořicích účtech nebo ve stavebním spoření. Experti tak radí investovat.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Skupina poslanců polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) předložila novelu zákona o rozhlasu a televizi, která vyžaduje, aby mediální společnosti působící v Polsku nemohly kontrolovat firmy sídlící mimo Evropský hospodářský prostor. Podle kritiků návrh míří na televizi TVN, jež je kritická vůči vládě a patří americké společnosti Discovery.

Poslaneckou sněmovnou prošla novela o veřejném zdravotním pojištění. Souhlas poslanců má zajistit dostupnější péči pro všechny pacienty, kteří potřebují nejnovější medikamenty. Průlomem v používání inovativních léků v Česku byl mimo jiné lék Kaftrio. Jeho proplácení pacientům s cystickou fibrózou tento týden oznámila VZP. S úhradou počítají i ostatní zdravotní pojišťovny. V Česku je podle posledních údajů přes 680 nemocných. Nový lék může pomoct zhruba dvěma třetinám z nich.

Navrhované změny fungování hygienické služby jsou podle právních expertů potenciálně protiústavní. Kritizují posílení kompetencí hlavního hygienika, informovala iniciativa Síť k ochraně demokracie. Připravovaná novela zákona o ochraně veřejného zdraví zavádí Státní hygienickou službu podléhající právě hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví. Síť samostatných krajských hygienických stanic mění na její územní pracoviště. Změny kritizovala také opozice.

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, má změnit úhrady moderních léků, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Přidá také zdravotním sestrám možnost předepisovat některé pomůcky a praktickým lékařům nové léky. Zákon by se měl změnit od roku 2022, veřejné zdravotní pojištění budou v návrhu zakotvené změny stát zhruba sto milionů korun navíc.