Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.
Poslanci podpořili změny ve vzdělávání úředníků i zjednodušení pravidel veřejných sbírek
Podle schváleného návrhu by například vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, museli složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Novela o úřednících územních samosprávných celků, kterou nyní dostane k posouzení Senát, současně odkládá až o rok spuštění systému elektronické tvorby zákonů kvůli jeho doladění podle požadavků z praxe.
Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.
Novela upravuje pracovní poměr a vzdělávání úředníků obcí, krajů a Prahy jako hlavního města. Účinnosti má nabýt počátkem příštího roku. Správní činnosti, které budou moci vykonávat úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí, má podle přijatého návrhu sněmovního výboru pro veřejnou správu stanovit ministerstvo vnitra prováděcím předpisem. Výbor také úspěšně doporučil upravit výpočet limitů pro odměny části neuvolněných členů zastupitelstev v obcích od 600 do tří tisíc obyvatel, aby nebyl disproporční vůči ostatním.
Nová podoba zákona má zejména uzákonit zkoušku vstupního vzdělávání pro úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, ale také pro jejich vedoucí či vedoucí samotných úřadů. Zkoušku budou muset absolvovat do devíti měsíců od ukončení vzdělávání. Bude mít podobu on-line testu, zabezpečovat ji bude ministerstvo vnitra.
Úspěšné vykonání bude také podmínkou pro následné složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. U té by úředníci nově neměli skládat obecnou část, ponechána bude jen její zvláštní část. Ta se bude přizpůsobovat na míru potřebám konkrétní správní činnosti, kterou budou úředníci vykonávat.
Novela dále například ruší povinnost akreditace některých vzdělávacích programů. Akreditaci by měly mít nově pouze programy pro přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti. „Ostatní druhy prohlubování kvalifikace podle zákona o úřednících územních samosprávných celků již nadále akreditaci vzdělávacího programu podléhat nebudou,“ uvedlo vnitro. Návrh také zpřesňuje definici průběžného vzdělávání a rozšiřuje okruh možných vzdělávacích institucí.
Nová pravidla pro GIBS
Poslanci dále souhlasili s tím, aby se pravidla pro postupy GIBS sladila se zákonem o policii. Smyslem novely, kterou nyní dostane k posouzení Senát, je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mimo jiné odstranit nejednoznačnosti a nelogičnosti dosavadního zákona, který byl přijat před zhruba třinácti lety.
Norma má zavést i pravidla pro občanské zaměstnance GIBS nebo vyjasnit, jaké podklady a doklady má inspekce poskytovat sněmovní kontrolní komisi. Vládní předloha upravuje rovněž pravidla mezinárodní spolupráce GIBS, která se dosud řídí zákonem o policii. Výslovně například uvádí, že inspekce při plnění úkolů spolupracuje s organizacemi jako Interpol či Evropský policejní úřad. Na žádost zahraničního sboru může použít operativně pátrací prostředky, příslušník zahraničního sboru může za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou vykonávat oprávnění a povinnosti příslušníka inspekce.
Novela také nově stanovuje oprávnění inspektorů zjišťovat u kontrolovaných osob, zda jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. To má usnadnit plnění úkolů GIBS. Inspektoři budou moci podle novely vstoupit do obydlí bez souhlasu jeho uživatele, ale pouze v případě, že věc nesnese odkladu a vstup je nutný pro ochranu života či zdraví lidí.
Institut dětského ombudsmana
V úvodním kole projednávání podpořili poslanci novelu, podle níž by možná měl vzniknout institut dětského ombudsmana. Fungovat by měl pod nynější Kanceláří veřejného ochránce práv. Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají. Předlohu nyní posoudí poslanci z petičního, z ústavně-právního a ze sociálního výboru.
Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle Úmluvy o právech dítěte. Vedle kontroly dodržování dětských práv by k jeho pravomocem patřila také vzdělávací činnost, kontrola dodržování těchto práv i vstupování v pozici vedlejšího účastníka do některých typů soudních řízení, například opatrovnických. Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (Piráti) půjde o vyšší jednotky nebo nižší desítky případů.
Novela zavádí model dvou samostatně působících ombudsmanů, dětský by tak fungoval vedle současného veřejného ochránce práv v rámci nynější kanceláře. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje ucházet se o funkci také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory.
Církevní zákon přinese digitalizaci
Poslanci se vyslovili i pro novelu zákona, která má přinést digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže týkající se církví. Současně pak odmítli snahu ANO omezit novelou inflační navyšování finanční náhrady církvím za nevydaný majetek v restitucích. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Proti návrhu ANO se v debatě spolu s lidoveckými poslanci postavil ministr kultury Martin Baxa (ODS), podle něhož platná pravidla církevních restitucí posvětil Ústavní soud. Opoziční poslanci na obhajobu svého návrhu argumentovali tím, že parlament loni omezil mimořádnou inflační valorizaci důchodů. Inflační doložka počítá s tím, že se výše nesplacené částky finanční náhrady církvím každoročně zvyšuje o míru roční inflace. Podle návrhů poslanců ANO se částka měla zvýšit maximálně o 2,26 nebo 3,03 procentního bodu.
Vláda v novele předložila změny v právní úpravě právnických osob zakládaných církvemi a náboženskými společnostmi. Navrhovala mimo jiné změnit jejich označení z evidovaných právnických osob na církevní právnické osoby. Sněmovna ale na návrh lidoveckých poslanců Niny Novákové a Aleše Dufka s Baxovým souhlasem zachovala současné názvosloví.
Novela má umožnit elektronicky získat úředně ověřené výpisy z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných, respektive církevních právnických osob. To je podle vlády v souladu s trendem elektronizace veřejné správy. Navrhované změny se týkají rovněž úpravy zvláštních práv.
Veřejným sbírkám odpadne část administrativy
Podle návrhu, s nímž sněmovna vyslovila v pátek souhlas, by humanitární a veřejné sbírky měly doznat výrazného zjednodušení při administrativě. Například bezhotovostní sbírky přes bankovní účty by neměly podle předlohy podléhat kontrolám. Z podnětu skupiny poslanců kolem Jakuba Michálka (Piráti) rozšířila dolní komora úpravu proti takzvaným deštníkářům známým zejména z pražského Staroměstského náměstí tak, aby k nabízení služeb v cestovním ruchu nemohli využívat ani propagací sbírky. Předloha, která má být účinná od příštího roku, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Provozovatelé sbírek podle novely nebudou muset předkládat potvrzení, že nemají daňový nedoplatek nebo nedoplatek na zdravotním či sociálním pojištění. Dokládání těchto skutečností podle ministerstva vnitra značně prodlužuje proces vydávání osvědčení pro sbírky.
Vládní předloha upravuje rovněž sbírky konané prodejem předmětů nebo vstupenek tak, aby neumožňovaly obcházení tržního řádu. Minimální podíl ceny odváděný do sbírky stanoví novela na dvě pětiny. Obce navíc budou moci pořádání takových sbírek na některých místech zcela zakázat. Sněmovna z Michálkova podnětu rozšířila toto zmocnění pro obce i o zákaz propagace sbírek.
Novela výslovně stanoví, že z výtěžku sbírky je možné hradit také režijní náklady. Provozovatelé sbírek z řad právnických osob, kteří budou opakovaně trestáni za nejzávažnější přestupky proti zákonu o veřejných sbírkách, nebudou moci pět let pořádat sbírky nové.
Pokud bude provozovatel sbírky vybírat peníze na veřejně prospěšné účely přes bankovní účet, sbírka se podle novely nebude muset zákonem o veřejných sbírkách řídit. Krajský úřad ji tedy nebude muset prověřit. „U těchto sbírek totiž nehrozí stejné riziko zneužití jako v případě sbírek konaných hotovostním způsobem,“ uvedlo v předloze ministerstvo. Kontroly podle něj může zastoupit transparentní účet nebo prověrka hospodaření.
Náhradní doklad EU pro české občany, kteří o dokument přišli
Dolní komorou prošla taktéž novela o zahraniční službě. Upravuje působení pracovníků na českých zastupitelských úřadech v cizině. Norma také umožní v návaznosti na unijní předpisy získat náhradní cestovní doklad EU českým občanům, kteří by o tuzemské doklady v cizině přišli. Novelu nyní projedná sněmovní zahraniční výbor, má na to čas měsíc místo obvyklých dvou.
Vláda si od novely slibuje mimo jiné zefektivnění výběrových řízení na ministerstvu zahraničí a obsazování uvolněných míst, které odráží potřebu zvýšené rotace pracovníků zahraniční služby. Návrh také obsahuje úpravu posuzování zdravotní způsobilosti diplomatických, administrativních a technických pracovníků k výkonu služby či práce v zahraničí.
Norma má přinést zákonná pravidla pro udělování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů v tuzemsku. Takový souhlas uděluje a odnímá ministerstvo, které vede jejich seznam. Zároveň může podle novely resort například udělit souhlas se zřízením zastoupení veřejné instituce podílející se spolu s cizím zastupitelským úřadem na utváření hospodářských, kulturních či vědeckých styků Česka nebo také se zřízením zastoupení entity, která není z hlediska mezinárodního práva státem, pokud je to v zahraničněpolitickém zájmu Česka.
Novelou se zvyšují sazby za některé konzulární úkony. Zdvojnásobit by se měl třeba poplatek za uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem z pěti na deset tisíc nebo u přijetí žádosti u zastupitelského úřadu ze 750 na 1500 korun. Vydání cestovního pasu by u žadatelů nad patnáct let mělo stát nově 2400 korun namísto dvanácti set.
