Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.
Spolu s odkladem účinnosti odvodů chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) systém výběru pojistného i způsobu přihlášení se k odvodu zjednodušit a učinit bezpečnější pro samotné zaměstnance, kteří pracují na dohodu. Evidenci lidí pracujících na dohodu má vést Česká správa sociálního zabezpečení.
Jurečka již dříve poukázal na to, že systém v dosavadní právní úpravě se po debatách s odbornou veřejností ukázal jako složitý a s určitými riziky pro takzvané dohodáře z hlediska případných nedoplatků. K nové úpravě zaznívaly výhrady ze strany odborníků i zaměstnavatelů.
„Základní princip zůstává zachován. To znamená, v okamžiku, kdy by přesáhl objem na dohodu 25 procent průměrné mzdy, tak potom se bude odvádět pojistné,“ popsal již dříve ministr. Podle konsolidačního balíčku bude nově od odvodů osvobozena práce na dohodu jen v případě, že výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 25 procent průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady nepřekročí čtyřicet procent průměrné mzdy.
Jurečkův postup ale vyvolal ve středu i dříve kritiku ze strany předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. Poukazovala na to, že stejný pozměňovací návrh předložila ona sama již loni při projednávání balíčku. Obvinila koalici, že dopustila chaos.
Sněmovna také na návrh poslance ODS Libora Turka mimo jiné zpřesnila ustanovení, které osvobozuje od daně z příjmů peníze z prodeje nemovitosti, pokud je poplatník použije na zajištění své bytové potřeby. Jde hlavně o případy, kdy poplatník vlastnil nemovitost méně než deset let.
Podle zákona musí oznámit jejich získání do konce lhůty pro podání daňového přiznání. Podle poslance Turka se tak vyskytují případy, kdy poplatník neoznámí včas, že peníze využil na zajištění bytové potřeby. Musí pak doplatit daň včetně penále a úroků. Poslanec proto navrhl, aby v takovém případě poplatník zaplatil pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle daňového řádu, ale nehrozilo by už dodatečné zdanění.
Dohled krajů nad archeologickými výzkumy
Dolní komora také podpořila vládní novelu, která umožní lepší dohled krajů nad archeologickými výzkumy. Předloha zajistí také digitalizaci památkové péče. V katastru nemovitostí navíc nově budou i údaje o památkové ochraně. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Kraje by jako vlastníci většiny archeologických nálezů mohly podle novely upravit nařízením požadavky na jejich zpracování a zdokumentování i způsob jejich předání. Budou moci kontrolovat organizace, které na jejich území výzkumy provádějí.
Ministerstvo kultury dostane širší možnost odebírat oprávnění k provádění výzkumů. Organizace nyní mohou o oprávnění přijít, pokud přestanou splňovat odborné předpoklady. Nově by ztráta výslovně hrozila také při závažném porušení zákonných povinností nebo při jejich opakovaném překračování v posledních dvou letech.
S obdobnou úpravou přišel předloni Pardubický kraj. Hejtmanství vedly ke zpracování návrhu špatné zkušenosti s některými organizacemi oprávněnými archeologické průzkumy provádět. Krajští politici ve zdůvodnění uvedli, že se do muzeí dostávají špatně zakonzervované a zpracované nálezy, dokumentace k nim bývá nekvalitní. Předloha je ve sněmovně před úvodním kolem projednávání.
Více informací o rizikových investicích
Pravidla pro investice prostřednictvím takzvaných nelicencovaných správců majetku se zřejmě zpřísní. Tyto subjekty už nebudou moci obcházet zákon. Počítá s tím novela zákona o investičních společnostech, kterou také schválili poslanci. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela má zároveň přispět k větší informovanosti veřejnosti o vysoce rizikových investicích.
Současná podoba zákona zakazuje nabízet veřejnosti investice do nelicencovaných správců majetku, podle důvodové zprávy k návrhu zákona ale tyto subjekty často zákon obcházejí. „Tito nelicencovaní správci obhospodařují majetek investovaný veřejností, kdy se investoři domnívají, že investují do regulovaných subjektů, a dochází tak k jejich zmatení, kdy si neuvědomují, že se jedná o vysoce rizikové investice,“ uvádí v materiálu ministerstvo financí. Nelicencovaní správci tak uvádějí veřejnost v omyl, že na jejich činnost dohlíží Česká národní banka (ČNB).
Podle novely zákona se budou muset nelicencovaní správci majetku označovat jako osoby rizikového kapitálu. Nebudou také smět ve svém názvu používat slovo fond ani jeho odvozeniny. Nelicencovaní správci majetku budou muset investory varovat, že investice je vysoce riziková a že o ni mohou přijít.
Zkrácení doby oddlužení
Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky čeká ve sněmovně závěrečné schvalování. Ve hře jsou po druhém čtení různá zpřísnění vládní novely. Patří k nim ponechání nynějšího pravidla, že dlužník musí splatit aspoň třicet procent závazků, jinak na konci procesu rozhoduje soud. Pozměňovací návrh podala skupina poslanců ODS kolem Karla Haase.
Kriticky se k vládní předloze opět stavěli poslanci opozičního ANO. Zpravodajka Taťána Malá mluvila o dluhové amnestii a předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček o vyvlastnění části peněz věřitelů. O podobě novely by měli poslanci hlasovat v květnu.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vycházejí z evropské směrnice. Ta požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. K rozšíření zkrácení doby tak, aby se vztahovala i na spotřebitele, se kabinet zavázal v programu. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku tak získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) připustil, že ODS má v mnoha záležitostech v oddlužení blíž k ANO a „pravo-levý“ spor v koalici existuje. Koalice ale podle něj má nastavená pravidla hry a kvůli těmto rozporům se nehroutí.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň třicet procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně šedesát procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.
Helena Válková (ANO) prosazuje tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Doba tří let by platila pro podnikatele a pro ohrožené skupiny lidí. Od úpravy, podle níž by se tříleté oddlužení vztahovalo jen na podnikatele, zástupci ANO ustoupili. Sněmovna bude hlasovat rovněž o pozměňovacím návrhu Marka Výborného (KDU-ČSL) na vytvoření fondu, z něhož by hradilo sociální poradenství dlužníkům nebo finanční vzdělávání. Mezi příjmy fondu by patřily příspěvky poskytovatelů spotřebitelských úvěrů podle objemu půjček.
Ústavně-právní výbor podpořil už dřív trojici úprav koaličních poslanců. Týkají se změn ve zkouškách insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvy, která se nově vejde na jeden list.
Tři roky by podle vládní novely trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Další významný den v kalendáři
V kalendáři zřejmě přibude nový významný den, který připomene vstup Česka do Evropské unie. Bude připadat na Svátek práce 1. května. Sněmovna schválila vládní předlohu zrychleně už v úvodním kole. Poslanec SPD Zdeněk Kettner neprosadil její zamítnutí. Novelu o státních svátcích nyní čeká projednání v horní parlamentní komoře. Letos uplyne od vstupu Česka do Evropské unie 20 let.
Vláda poukazuje na to, že významným dnem je nyní 12. březen jako připomínka vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Členství v obou organizacích přitom shodně symbolizuje polistopadové prozápadní směřování Česka, uvádí zdůvodnění.
Návrh, aby se 1. květen slavil nejen jako Svátek práce, ale i jako Den vstupu ČR do Evropské unie, prosazovali před pěti lety poslanci STAN. Dolní komora tehdy do konce volebního období předlohu neprojednala.
V českém kalendáři je v současnosti sedmnáct významných dnů. V nynějším volebním období přibyly dva významné dny, a to z iniciativy Senátu. Den národního vzdoru připomíná 27. května atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Den odchodu okupačních vojsk 25. června připadá na výročí podpisu protokolu o odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa v roce 1991.
