Pojistné

Schodek státního rozpočtu na konci září vzrostl na 181,7 miliardy korun ze srpnových 175,8 miliardy. Vyplývá to z dat ministerstva financí. Deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni v září byl 180,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám ale vláda navrhla zvýšení letošního deficitu na 282 miliard korun.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Slevu na pojistném za zkrácené úvazky uplatnilo za loňský rok přes jedenadvacet tisíc zaměstnavatelů na víc než osmdesát tisíc svých zaměstnanců pracujících v tomto režimu. Nejčastěji na zkrácený pracovní úvazek od osmi do třiceti hodin týdně pracují lidé starší pětapadesáti let, lidé do jedenadvaceti let a také rodiče malých dětí.

Poslanci ve středu kývli na vládní návrh zákona, na základě kterého živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech zřejmě dostanou šanci na jejich snazší vyrovnání. Pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále. Sněmovna také schválila změny ve výběru radních České televize a Českého rozhlasu.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) nadstandardní zvýšení důchodů a zrušení superhrubé mzdy, o kterém uvažuje při přípravě rozpočtu na příští rok vláda, ohrožují bez úpravy ostatních parametrů střednědobou i dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Zároveň rada doporučuje, aby byla rozpočtově významná opatření prezentována a přijímána až v situaci, kdy bude připravena střednědobá strategie konsolidace veřejných rozpočtů. Tu by vláda měla předložit Poslanecké sněmovně do 30. září, informovala rada.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) do konce roku předloží v koalici návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Zároveň by od roku 2021 plošně klesly daně víc než čtyřem milionům zaměstnanců. Pokud se ministryni podaří prosadit největší daňovou reformu od roku 2008, přinese to v rozpočtu výpadek desítek miliard korun. Koaliční sociální demokraté s ohledem na to, že kabinet na pokrytí takto velkého výpadku pravděpodobně nenajde dost peněz, už ovšem nevěří, že ke zrušení superhrubé mzdy dojde ještě v tomto volebním období.

Pojišťovny chtějí investovat deset miliard korun do dostupného bydlení a sociálních služeb – místo zdanění svých rezerv. Informovala o tom Česká asociace pojišťoven. Reaguje tak na návrh vlády, která připravuje zdanění technických rezerv pojišťoven. Podle dřívějšího vyjádření pojišťoven by šlo o jednorázový náklad kolem deseti miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok už se zdaněním rezerv počítá.