Schodek státního rozpočtu na konci září vzrostl na 181,7 miliardy korun ze srpnových 175,8 miliardy. Vyplývá to z dat ministerstva financí. Deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni v září byl 180,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun. Kvůli povodňovým škodám ale vláda navrhla zvýšení letošního deficitu na 282 miliard korun.
Schodek státního rozpočtu vzrostl na 181,7 miliardy
„Když si odmyslíme povodně, podle plnění za uplynulých devět měsíců je vysoký předpoklad, že dodržíme schválený schodek 252 miliard korun,“ uvedl Stanjura. Vláda s ohledem na povodně minulý týden rozhodla o zvýšení výdajů o třicet miliard korun, schodek by tak měl dosáhnout 282 miliard korun. Novelu rozpočtu bude v úterý ve stavu legislativní nouze projednávat sněmovna. Stanjura už dříve sdělil, že pokud budou povodňové škody nižší, bude nižší i rozpočtový deficit.
Rozpočtové příjmy za tři čtvrtletí dosáhly 1,445 bilionu korun, proti loňsku se zvýšily o 0,6 procenta. Stejný meziroční nárůst zaznamenaly i výdaje, které ke konci září dosáhly 1,626 bilionu korun.
Příjmy
Příjmové straně rozpočtu pomohl zejména výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 5,6 procenta víc než loni. Meziročně se naopak snížily české příjmy z Evropské unie. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které se zvýšilo o patnáct procent na 122,8 miliardy korun. Na povinném pojistném stát vybral o 9,1 procenta víc než loni, celkové inkaso dosáhlo 557,9 miliardy korun.
Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 273,7 miliardy korun, meziročně o pět procent víc. Podle ministerstva financí se do inkasa DPH promítá růst výdajů domácností na spotřebu i letošní úprava sazeb daně. Výběr spotřebních daní dosáhl 119,8 miliardy korun, meziročně o 9,4 procenta víc. Nejrychleji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů.
Inkaso daně z příjmu právnických osob se meziročně snížilo o 5,4 procenta na 198,2 miliardy korun. Pokles je podle ministerstva financí způsoben vyrovnáním daňových záloh za předchozí období. Na dani z mimořádných zisků (windfall tax) stát letos za tři čtvrtletí vybral 27,2 miliardy korun, což je o šest procent víc než loni.
Výdaje
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 677,4 miliardy korun, o 4,2 procenta víc než loni. Z toho 532,5 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Kapitálové výdaje za tři čtvrtletí dosáhly 115,3 miliardy korun, o čtrnáct procent méně než loni. Podle ministerstva financí se na vývoji investic projevuje i to, že Česko letos přechází na nový víceletý finanční rámec evropských fondů. Na poklesu se nejvíce podílely dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které se snížily o 9,5 miliardy korun, a dotace Státnímu fondu životního prostředí. Ty klesly o 8,7 miliardy korun.
V letošním roce měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun, výdaje v případě schválení novely rozpočtu budou 2,22 bilionu korun a schodek 282 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun a jednalo se o nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, zároveň je to však čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.
