Příjmy VZP za ukrajinské uprchlíky byly o 5,3 miliardy vyšší než náklady na péči

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.

Celkem bylo na konci ledna u VZP přihlášeno 334 tisíc pojištěnců se statusem dočasné ochrany z Ukrajiny. Z nich 138 tisíc bylo takzvaných státních pojištěnců, tedy dětí, žen pečujících o malé děti nebo seniorů, za které pojistné platí stát. Měsíčně to loni bylo 2127 korun. Další desítky tisíc uprchlíků byly podle dřívějších informací Svazu zdravotních pojišťoven registrovány u ostatních šesti pojišťoven.

„V loňském roce čerpali Ukrajinci s dočasnou ochranou registrovaní u VZP zdravotní péči v souhrnné výši 4,16 miliardy korun,“ uvedla Plívová. Pojišťovně odvedli 5,5 miliardy korun na odvodech a další čtyři miliardy korun poslal za státní pojištěnce stát. Podnikatelé měsíčně platili loni 3143 korun, lidé bez příjmů minimálně 2808 korun. U zaměstnanců se částka odvíjí od výše odměny, tvoří 13,5 procenta z hrubé mzdy.

Počet uprchlíků registrovaných v Česku ke zdravotnímu pojištění klesl. Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu, v únoru 2023, jich bylo registrováno ke zdravotnímu pojištění asi 422 tisíc, z nich 365 tisíc evidovala VZP a dalších 57 tisíc menší zdravotní pojišťovny.

Vojtěch chce pomoci ostatním pojišťovnám

Náklady vynaložené na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky jsou dlouhodobě nižší než příjmy pojišťoven za jejich pojištění, proto ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl přerozdělení 7,9 miliardy korun od VZP k ostatním pojišťovnám.

Částka vychází z rozdílu jejich příjmů od února 2022 do loňského října. Podle důvodové zprávy k Vojtěchovu materiálu pojišťovny inkasovaly 26,17 miliardy korun a vydaly 13,03 miliardy. Ze zbývajících 13,14 miliardy korun zůstalo 10,5 miliardy VZP. Příjmy ostatních šesti pojišťoven byly 2,63 miliardy korun. Oborové zdravotní pojišťovně zůstalo 1,3 miliardy, České průmyslové zdravotní pojišťovně 800 milionů, pojišťovně RBP 347 milionů, Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra 117 milionů, Vojenské zdravotní pojišťovně 27 milionů a Zaměstnanecké pojišťovně Škoda tři miliony korun.

Změna má podle Vojtěcha zajistit stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění, který hospodaří poslední tři roky v deficitu a čerpá z předchozích rezerv. Návrh podpořila vláda a nyní ho projednává sněmovna.

„Jde o rozdíl o příjmy za ukrajinské uprchlíky, kteří byli pojištěni v rámci veřejného zdravotního pojištění. U VZP byl profit výrazně vyšší než u ostatních (pojišťoven),“ řekl k návrhu při projednávání na zdravotním výboru ve sněmovně Vojtěch. V letošním roce budou pojišťovny hospodařit s téměř 563 miliardami korun, mezi příjmy a výdaji bude podle ministra deficit patnáct miliard.

Opozice žádala v debatě na sněmovním zdravotním výboru minulý týden místo převodu peněz těm, kteří hůř hospodaří, systémové změny ve fungování systému veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny hospodaří podle poslanců špatně dlouhodobě. Podle ministra to v brzké době pocítí jejich managementy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 1 hhodinou

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 11 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 21 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026
Načítání...