Podle představ Sdružení praktických lékařů by na místa pro začínající lékaře měla být v dalších letech až dvojnásobná dotace. Sdružení o tom chce jednat s resortem zdravotnictví. Letos na specializační vzdělávání mladých praktiků pro děti i dospělé, ale třeba i psychiatrů, stát pošle o sto milionů korun více, než počítal původní návrh rozpočtu. Podobnou částkou by v druhé polovině roku měly přispět i pojišťovny. Podporu plánují cílit do míst, kde je lékařů málo.
Podle dat z národního registru je v Česku přes šest tisíc ordinací všeobecných praktických lékařů – včetně velkých nemocnic. Většina z nich je přirozeně ve velkých městech, kde žije nejvíc lidí. V malých obcích ale může být dostupnost lékařské péče komplikovanější. Najít ordinaci, která přijímá nové pacienty, může znamenat i dojíždění přes dvacet kilometrů. ČT24 připravila mapu s přehledem praktiků v Česku a jejich kontaktů.
Lékařem je i Petr Suza, který necelé tři roky působí v Jedovnici na Blanensku. Učí se od zkušenějšího kolegy. Na konci letošního roku ho čeká atestace. Pak se stane praktikem pro dospělé. „Ideální vidina budoucnosti by byla zařídit si vlastní ambulanci a aplikovat všechny zkušenosti, které jsem tady načerpal,“ přibližuje.
Právě to je důvod, proč ministerstvo stáže absolventů v ordinacích podporuje. Školitelé na výuku mladých lékařů dostávají padesát tisíc korun měsíčně. To má pokrývat náklady i mzdu pro začínajícího doktora. „Když celou dotaci tomu rezidentovi rozpustím do mzdy, tak se pohybuje někde kolem 37 tisíc hrubého, což je opravdu v dnešní době mizivá částka,“ poznamenává praktický lékař pro dospělé z Jedovnice Ivo Procházka.
Stát letos podpoří 250 začínajících lékařů z různých oborů – z toho více než polovinu právě v ordinacích praktiků pro dospělé. „Chtěli bychom jednat o komplexní změně pro léta následující. Potřebovali bychom navýšit počet těch rezidenčních míst minimálně na dvě stě. Výše dotace by se měla pohybovat někde kolem částky sto tisíc měsíčně,“ nastiňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Není to jen o zdrojích ze státního rozpočtu, zdůrazňuje Vojtěch
„Já bych to nechtěl specifikovat, je to o debatě s ministerstvem financí,“ odpovídá na otázku, zda je sto tisíc realistický požadavek, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „Ale myslím si, že to není jenom o zdrojích ze státního rozpočtu, ale právě i o zdrojích od zdravotních pojišťoven, které od tohoto roku mají vytvořen fond obecně prospěšných činností, kdy my už jsme s nimi začali jednání o určení části prostředků na rezidenční místa,“ doplňuje ministr.
„V letošním roce na to prostředky vyčleněné jsou, a tudíž by mělo dojít k jejich vyplácení. Řádově je to nad sto milionů na rok,“ upřesňuje ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Jan Kustr.
- Podle údajů pojišťoven je v Česku zhruba 450 tisíc dospělých, kteří u žádného praktického lékaře registrovaní nejsou. Většinou jsou to cizinci, a to buď s trvalým pobytem, nebo žadatelé o mezinárodní ochranu. Bez svého praktického lékaře je ale i téměř 160 tisíc Čechů.
- Komplikovaná je situace i při hledání doktora pro děti a dorost. Ve věku do osmnácti let nemá stálou registraci u praktika přes sto tisíc dětí a mladistvých. I v tomto případě platí, že zhruba třetina má české občanství.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví
Podpora pojišťoven by ale měla podmínku, podobnou, jakou nastavují i některé kraje – lékař by po atestaci měl ordinovat tam, kde je zhoršená dostupnost péče. Třeba Petr Suza by s tím ovšem problém neměl. Chce si totiž otevřít vlastní praxi na malém městě.
Obce se lékaře snaží nalákat na byty i příspěvky
Právě menší obce se snaží lékaře přilákat. Nabízí bezplatné nájmy ordinací, byty nebo pozemky i milionové příspěvky. Na řadě míst ale ani to nestačí. Třeba ve Chvaleticích na Pardubicku hledalo vedení města pediatričku téměř deset let.
Lékařka Eva Špinková tam nyní otvírá ordinaci za situace, kdy byly všechny chvaletické děti registrované u lékařů v okolí dvaceti kilometrů. Rodiče do nové ordinace ale rychle nacházejí cestu. „Jsem ráda, že to je tady ve městě, že nemusím nikam dojíždět,“ říká matka jednoho z registrovaných dětí Monika Wilhelmová.
Lékařka s vedením radnice vyjednávala o podmínkách několik let. Prostory na své náklady upravilo město, finanční bonus v řádu statisíců přidal Pardubický kraj. Velkou roli pro lékařku hrálo blízké bydlení. „Moje poslední působiště byla nemocnice na Bulovce a ono přece jen cestování odsud do Prahy je minimálně hodinová cesta, takže jsem přemýšlela, kam dál,“ vysvětluje Špinková.
„Ta ordinace je ve výpůjčce, neplatí se pronájem. I to si myslím, že teď nové paní doktorce pomůže, protože začíná na zelené louce,“ věří starostka Chvaletic Renata Dymešová (nestr.). Lékařka může do své kartotéky nabrat tisíc až dvanáct set dětí, zaregistrovat je mohou rodiče i z okolí Chvaletic. Podle uzavřené smlouvy zůstane dětská ordinace v provozu nejméně deset let.
Jinde je situace komplikovanější
Stále prázdná je zatím naopak ordinace v Chabařovicích na Ústecku. Pediatrička tam přestala ordinovat před dvěma lety. Od té doby obec náhradu shání. „Můžeme nabídnout krásné prostory. A samozřejmě je to na dalším jednání. Já vím, že se dneska slibují byty a tak dále. Teď je otázka, jestli by tady někdo ten byt chtěl,“ podotýká starostka Chabařovic Alena Vaněčková (ANO).
Právě byt nabízelo vedení města, když hledalo nového praktika pro dospělé. Lékařka nastoupila před rokem. „Paní doktorka převzala kompletní kartotéku a naše pacienty,“ uvádí Vaněčková.
Na poliklinice ve Velké Bíteši na Žďársku chybí pediatr tři a půl roku. Milion a byt zájemce nepřilákal. Teď město nabízí, že lékaři vybaví novou ordinaci. Peníze nebo bydlení ale nejsou podle zástupců mladých lékařů vždycky největším lákadlem. Řada z nich se rozhoduje i podle toho, jestli jejich partneři v místě najdou uplatnění.
