Zdravotní péče

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných šedesát hlasů ze sta díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, upozornila agentura AP.

V Maroku čelí 2480 lidí trestnímu stíhání v souvislosti s nedávnými protesty vedenými hnutím Gen Z 212. Oznámila to státní prokuratura. Demonstranti požadovali kvalitnější veřejné vzdělávání a zdravotní péči i „konec korupce“. Místy se protesty zvrhly v násilí.

Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.

Ministerstvo chce ve zdravotnictví zavést cenové soutěže. Příští rok ji plánuje vyzkoušet například u operací kloubních náhrad. Nemocnice, které by výkon zvládly levněji, by tak podle návrhu mohly operovat víc pacientů. Kritici se však obávají hlavně zhoršení dostupnosti péče. Záměr v návrhu úhradové vyhlášky patří k těm nejvíc připomínkovaným a resort nevylučuje, že ještě můžou nastat změny. Upravenou verzi zveřejní příští týden, definitivní znění vyhlášky pak musí vydat do konce října. Nová úhradová vyhláška dopadne i na lázně, kterým se zvyšují náklady.

Vážně nemocní tráví poslední chvíle života doma stále častěji, a to místo zbytečných převozů do nemocnic. Pomáhá jim v tom záchranná služba, která se ve všech krajích zapojuje do kurzů Centra paliativní péče. Stále více dispečerů a posádek díky nim umí takové pacienty poznat, mluvit s nimi i stabilizovat je v domácím prostředí.

V nedávné minulosti platilo, že odvrácené stránky života nesli nejhůř lidé kolem padesátky. To se ale pod vlivem okolností, které vědci teď studují, změnilo. Mladí trpí mnohem více.

Pracovat v nemocnicích coby praktická zdravotní sestra bude moci většina žáků a žaček oboru už po dvou letech studia namísto tří. Zkrátí se i doba pro studující na lékaře – ze čtyř let na tři. Resort zdravotnictví si od právní úpravy slibuje vyřešení dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek sester teď pociťují například fakultní nemocnice napříč Českem. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče může do pěti let odejít do důchodu až dvanáct tisíc sester, tedy zhruba každá sedmá.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) především nakupovaly zdravotnickou techniku. Peníze využil resort podle mluvčího Ondřeje Jakoba na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohl pomoci více nemocnicím.

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Návod pro využití umělé inteligence ve zdravotnictví představila Česká asociace umělé inteligence (ČAUI). Příručka pomůže například s praktickým používáním AI v diagnostice i při komunikaci s pacienty. Vysvětluje také, jaké jsou právní rámce, a řeší etická dilemata. Nechybí přehled konkrétních příkladů z české i zahraniční praxe a doporučení pro vedení nemocnic, lékaře, zdravotní sestry i IT oddělení.

Pneumologové chtějí navrhnout ministerstvu zdravotnictví rozšíření screeningu rakoviny plic. Nově by do něj mohly spadat kromě kuřáků nad 55 let i další rizikové skupiny, například lidé pracující v toxickém prostředí nebo pacienti z rodin, kde jsou časté nádory. „Je to velké téma k zamyšlení, abychom pacienty diagnostikovali dříve," říká přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol Robert Lischke. Nemoc ročně zabije přes pět tisíc lidí, avšak se včasným záchytem se šance na uzdravení a plnohodnotný život zvyšuje.

Odpočinek a úlevu poskytuje rodinám s vážně nemocnými dětmi lůžkový hospic Dům pro Julii v Brně, první svého druhu v Česku. Jeho odlehčovacích pobytů, které trvají od jednoho do tří týdnů, využila také Petra Harásková se svojí osmnáctiletou dcerou Barborou, která nemluví, nechodí a sama nejí. „Tady nevytváří problémy, řeší je a vy odcházíte s pocitem, že bude vše v pořádku,“ chválí Harásková. Jak však poukazuje ředitelka hospicu Radka Vernerová, dětská paliativní péče není legislativně ukotvená a hospic stále řeší stabilní financování.

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.

Péče o pacienty v nymburské nemocnici je po kybernetickém útoku na informační systémy zajištěna, nefunguje jen magnetická rezonance, mimo provoz je i babybox, uvádí nemocnice. Její jednatel Martin Dvořák dopoledne řekl, že návrat ke standardnímu fungování, na němž intenzivně pracují zaměstnanci IT, bude postupný a může trvat několik dní. Útok ochromil nemocnici v úterý ráno, nikdo z pacientů nebyl ohrožen, jednoho muselo zařízení přeložit jinam.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila kabinetu, aby přesněji cílil podporu znevýhodněným regionům. Vláda by zároveň měla motivovat obce i kraje pomocí rozdělení daní k podpoře investic. Po závěrečném jednání NERV v tomto volebním období to novinářům řekl koordinátor rady David Havlíček. Zároveň upozornil, že opatření jsou nadčasová a čerpat z nich může i kabinet, který vzejde z říjnových voleb.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

Od příštího roku budou mít lidé nárok na devítisetkorunový příspěvek od pojišťovny na bílou fotokompozitní výplň. Tu lékaři považují za nejvhodnější pro většinu kazů. Lidé ale budou moci žádat i o bílou plombu zcela zdarma. Vyrobená bude však z materiálu, který je podle prezidenta lékařské komory méně odolný.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Překonat obavy z injekce je pro významnou část populace tak těžké, že se raději pokouší vyhnout očkování i odběrům krve. To může mít negativní dopad na jejich zdraví, proto je dobré znát techniky, které pomohou tyto situace zvládat.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.