Zdravotní péče

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Praktičtí lékaři vyhlásí v reakci na návrh úhradové vyhlášky na příští rok protest. Počítali s meziročním nárůstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta, podle aktuálního znění vyhlášky ale mají úhrady růst pouze o 2,83 procenta. Protest je naplánovaný od úterý 29. října do středy 30. října. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka předpokládá, že se zapojí většina ordinací.

Respiračních onemocnění v Česku přibývá a situace se nejspíš bude v nejbližší době zhoršovat. Lékaři v tomto týdnu evidovali nejvíc případů covidu-19 od začátku roku. Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové i šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde ale o očekávaný nárůst spojený s podzimními měsíci. Plošná opatření tak zatím nejsou v plánu, vhodná doba je nicméně na očkování.

V prvním ministerském návrhu úhrad za zdravotní péči na příští rok nechce resort, i kvůli letošnímu plošnému přidání zdravotníkům v nemocnicích, příliš přidávat. Na zdravotní služby navrhuje z veřejného pojištění vydat o šestnáct a půl miliardy korun víc než letos, tedy o tři procenta. Podle části poskytovatelů péče je to málo.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl v průlomovém nálezu Ústavní soud (ÚS). Upozornil však, že z hlediska zákona nejde o poskytování zdravotní péče. Dosavadní výklad právní úpravy vedl k „absurdním důsledkům“, zdůraznil soud. Dovoloval totiž ženám rodit doma – ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v prvních nemocnicích testuje nový způsob plateb za péči. Jejich výši ovlivní i to, jak pacienti hodnotí svůj stav před výkonem a po něm. Pokud by například bylo nutné po dvou letech opakovat výměnu velkého kloubu, mohlo by zařízení o peníze přijít úplně. Zatím se pilotní projekt využívá v ortopedii a kardiologii.

Dva miliony korun odmítá zaplatit pojišťovna pražské nemocnici za péči o lidi bez domova. Takové spory přitom nejsou ojedinělé. Pacienti totiž spadají na sociálně-zdravotní pomezí. V Poslanecké sněmovně je zákon, který by měl situaci zlepšit.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který má zrychlit a zjednodušit žádosti o příspěvek na péči. Proces teď podle vicepremiéra a šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) trvá i přes čtyři měsíce. Nově by to mohla být polovina. Příspěvky momentálně vyřizují dva úřady – Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ministra by to však měl dělat jenom jeden, a to ČSSZ. Novinka by mohla začít platit od začátku příštího roku.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

V českobudějovické nemocnici zkouší efektivnější systém plánování operací. Lékařům jsou nově k dispozici sekretářky, které místo nich píší propouštěcí zprávy, objednávají vyšetření a starají se o administrativu operací. Na plánované výkony totiž desetina pozvaných z nejrůznějších důvodů vůbec nedorazí. Nové pracovnice tak mohou na operaci poslat někoho jiného, klidně i v dřívějším termínu.

Lékaři v Česku vůbec poprvé provedli zákrok, který by mohl výrazně pomoci lidem s Parkinsonovou chorobou. Nemocí, jejíž hlavním příznakem je nekontrolovatelný třes, trpí v tuzemsku zhruba padesát tisíc lidí. Každým rokem navíc toto číslo narůstá. Lékařům se podařilo najít lepší místo na mozku, kam umístí speciální elektrodu, ta pak pomáhá třes končetin zvládat.

Pro více než polovinu umírajících by byla vhodná nějaká forma paliativní péče, tedy přístupu zaměřeného na zvyšování komfortu pacientů v závěru života i jejich rodin. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by zdravotníci a pečující měli v této situaci přihlédnout k tomu, co si sám pacient přeje. Podle předsedy České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Ondřeje Kopeckého nejsou nutná specializovaná lůžka v hospicích nebo nemocnicích pro všechny, potřebuje je jen asi pětina až šestina umírajících. Řekl to na úterní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví (MZd).

V Domově svatého Josefa v Žirči u Dvora Králové nad Labem otevřeli nové chytré byty, které jsou určené pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Jedná se o první takové zařízení v Česku. Lidé, kteří jsou už v pokročilém stadiu nemoci, často nezvládají ani základní a jednoduché úkony, jako je například rozsvícení světla. Právě díky technologiím mohou být lidé s roztroušenou sklerózou v těchto bytech alespoň částečně samostatní.

Kriminalisté odložili prověřování série úmrtí v soukromém zdravotnickém zařízení v Brně jako nedůvodné. České televizi to řekl mluvčí dozorujícího státního zástupce Hynek Olma. Společnost, která v Brně provozuje dvě zařízení následné intenzivní péče, jakékoliv protiprávní jednání už dříve odmítla.

Řadu léčeben dlouhodobě nemocných trápí už delší dobu kritický nedostatek lékařů. Některá zařízení hledají zdravotnický personál marně. Nepomáhají ani mzdy srovnatelné s těmi v nemocnicích, dokonce ani náborové příspěvky. Léčebny nejsou pro lékaře profesně lákavé, spousta z nich obor opouští nebo odchází do důchodu.

Mezi seniory v Česku roste zájem o tísňovou péči. Starší lidé, kteří mají i zdravotní problémy, si často potřebují přivolat pomoc, například když upadnou. Vyšší zájem nyní potvrzují provozovatelé těchto služeb, podle nich senioři často využívají i plánované hovory, které mají zamezit pocitům osamění. Senioři jsou s dispečinkem propojení elektronicky prostřednictvím tísňového tlačítka.

Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026. Je to přitom jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, podle které by pojišťovny platily nejmíň 40 procent ceny. Stomatologická komora ale upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví.