Zdravotní péče

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Původní plán změnit pět tisíc lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Uvedli to zástupci VZP po jednání správní rady. V Česku bylo na začátku letošního roku přes 46 tisíc akutních nemocničních lůžek, lůžek následné péče bylo necelých 24 tisíc.

Zakázka na motolské onkologické centrum by měla být v pořádku, uvedl po vypuknutí korupční kauzy spojené s motolskou nemocnicí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň řekl, že všechny personální změny v nemocnici může provést její pověřená ředitelka. Má také přezkoumat nastavení kontrol kvůli jejich možným úpravám. Kauzu kolem bývalého vedení nemocnice označil ministr za vyděračské a mafiánské praktiky. Taky nemocnice vyjádřila politování nad korupční kauzou a ujistila pacienty, že úroveň zdravotní péče je zachována.

Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP). Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.

Zdravotníkům chybí roztoky, ve kterých se ředí léky do infuzí. Podle ministerstva to způsobila panika na trhu po tom, co kvůli hurikánu v USA přestala fungovat továrna jednoho z hlavních výrobců. Nemocnice napříč Evropou začaly dostupné zboží masivně skupovat. Dodávky do Česka budou podle resortu ještě několik měsíců sice plynulé, ale nižší.

V novém roce se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o 42 korun více než letos, celkem tedy přes 154 miliard. Částku už podruhé navýšila automatická valorizace. Koaliční politici by chtěli vzorec vyhodnotit až za tři roky. Podle pojišťoven bude ale nutné do něj zasáhnout dřív.

Lidé hodnotí české zdravotnictví průměrnou známkou 2,77, vyplývá z průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO). Hůře jej hodnotí ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění či o nemocného pečují. Asi polovina dotazovaných uvedla jako nedostatek dlouhé čekání na vyšetření či operaci. Průzkumu se účastnilo více než tisíc respondentů, jejichž odpovědi byly sbírány on-line letos v srpnu.

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.

Praktičtí lékaři vyhlásí v reakci na návrh úhradové vyhlášky na příští rok protest. Počítali s meziročním nárůstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta, podle aktuálního znění vyhlášky ale mají úhrady růst pouze o 2,83 procenta. Protest je naplánovaný od úterý 29. října do středy 30. října. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka předpokládá, že se zapojí většina ordinací.

Respiračních onemocnění v Česku přibývá a situace se nejspíš bude v nejbližší době zhoršovat. Lékaři v tomto týdnu evidovali nejvíc případů covidu-19 od začátku roku. Podle hlavní hygieničky Barbory Mackové i šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška jde ale o očekávaný nárůst spojený s podzimními měsíci. Plošná opatření tak zatím nejsou v plánu, vhodná doba je nicméně na očkování.

V prvním ministerském návrhu úhrad za zdravotní péči na příští rok nechce resort, i kvůli letošnímu plošnému přidání zdravotníkům v nemocnicích, příliš přidávat. Na zdravotní služby navrhuje z veřejného pojištění vydat o šestnáct a půl miliardy korun víc než letos, tedy o tři procenta. Podle části poskytovatelů péče je to málo.

Dostupnost péče pro lidi s různými typy demence se zhoršuje, říkají odborníci včetně Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS). Domovů se zvláštním režimem i terénní péče sice přibývá, nemocných je ale mnohem více. Na čekacích listinách je přes třicet tisíc zájemců. Často se tak o nemocného starají domácí pečující, kterým chybí podpora.

Porodní asistentky mohou vést domácí porody, rozhodl v průlomovém nálezu Ústavní soud (ÚS). Upozornil však, že z hlediska zákona nejde o poskytování zdravotní péče. Dosavadní výklad právní úpravy vedl k „absurdním důsledkům“, zdůraznil soud. Dovoloval totiž ženám rodit doma – ale o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v prvních nemocnicích testuje nový způsob plateb za péči. Jejich výši ovlivní i to, jak pacienti hodnotí svůj stav před výkonem a po něm. Pokud by například bylo nutné po dvou letech opakovat výměnu velkého kloubu, mohlo by zařízení o peníze přijít úplně. Zatím se pilotní projekt využívá v ortopedii a kardiologii.

Dva miliony korun odmítá zaplatit pojišťovna pražské nemocnici za péči o lidi bez domova. Takové spory přitom nejsou ojedinělé. Pacienti totiž spadají na sociálně-zdravotní pomezí. V Poslanecké sněmovně je zákon, který by měl situaci zlepšit.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který má zrychlit a zjednodušit žádosti o příspěvek na péči. Proces teď podle vicepremiéra a šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) trvá i přes čtyři měsíce. Nově by to mohla být polovina. Příspěvky momentálně vyřizují dva úřady – Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ministra by to však měl dělat jenom jeden, a to ČSSZ. Novinka by mohla začít platit od začátku příštího roku.

Města v Královéhradeckém kraji řeší nedostatek praktických lékařů. Trutnovu se ale podařilo získat hned dva nové praktické lékaře. Prostory jim poskytla radnice, do provozu investovala zhruba šest milionů korun. Lékaři tam začnou ordinovat v pondělí 3. června. Jen v tomto regionu nemá doposud praktického lékaře pět procent lidí, v Ústeckém kraji dokonce sedm procent.