Zdravotní péče

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.

Přes 150 vážných případů chřipky a 49 úmrtí evidují hygienici od začátku chřipkové sezony. Po vánočních svátcích čísla opět rostou. Nemocnost akutními respiračními infekcemi, mezi které patří i chřipka, stoupla v minulém týdnu o 70 procent a dosáhla hodnot z předvánočního období. Na sto tisíc obyvatel aktuálně připadá přes 1500 případů akutních respiračních infekcí. Nemoc se teď šíří především mezi dospělými – opatrní by měli být hlavně senioři a pacienti s oslabenou imunitou.

Súdánská vláda se téměř po třech letech války přestěhovala z přístavního města Port Súdán na východě země zpět do metropole Chartúm, píše server BBC. Občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) patří k jedněm z největších humanitárních krizí na světě.

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

V Praze, Brně a v další desítce měst se už počtvrté konala Noc důstojnosti. Připomíná tragický případ Doroty Šandorové, kterou před pěti lety udusil pečovatel sociální služby v domově pro lidi s postižením. Akce upozorňuje na porušování práv lidí s intelektovým postižením a zdůrazňuje nutnost rozvoje komunitních služeb namísto ústavní péče.

Akcionáři Krajské nemocnice Liberec (KNL) schválili sloučení s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa. K 1. lednu 2026 tak vznikne zdravotnické zařízení s více než 1600 lůžky a 4700 zaměstnanci. Bude patřit k desítce největších nemocnic v Česku. Českolipská nemocnice spojením zanikne a její majetek přejde na KNL. Informoval o tom hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který na valné hromadě zastupoval Liberecký kraj jako majoritního akcionáře.

Zajišťování lékařských pohotovostí v tuzemsku přejde od 1. ledna 2026 z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé budou ze zákona u urgentních příjmů v 96 nemocnicích a na dalších třiatřiceti z původních 49 míst. Pohotovosti pro děti budou tam, kde funguje lůžkové pediatrické oddělení. Zubní pohotovosti se budou v některých krajích střídat. Seznam pohotovostí i s ordinační dobou zveřejní zdravotní pojišťovny na svých webech nejpozději do 1. ledna.

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných šedesát hlasů ze sta díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, upozornila agentura AP.

V Maroku čelí 2480 lidí trestnímu stíhání v souvislosti s nedávnými protesty vedenými hnutím Gen Z 212. Oznámila to státní prokuratura. Demonstranti požadovali kvalitnější veřejné vzdělávání a zdravotní péči i „konec korupce“. Místy se protesty zvrhly v násilí.

Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.

Ministerstvo chce ve zdravotnictví zavést cenové soutěže. Příští rok ji plánuje vyzkoušet například u operací kloubních náhrad. Nemocnice, které by výkon zvládly levněji, by tak podle návrhu mohly operovat víc pacientů. Kritici se však obávají hlavně zhoršení dostupnosti péče. Záměr v návrhu úhradové vyhlášky patří k těm nejvíc připomínkovaným a resort nevylučuje, že ještě můžou nastat změny. Upravenou verzi zveřejní příští týden, definitivní znění vyhlášky pak musí vydat do konce října. Nová úhradová vyhláška dopadne i na lázně, kterým se zvyšují náklady.

Vážně nemocní tráví poslední chvíle života doma stále častěji, a to místo zbytečných převozů do nemocnic. Pomáhá jim v tom záchranná služba, která se ve všech krajích zapojuje do kurzů Centra paliativní péče. Stále více dispečerů a posádek díky nim umí takové pacienty poznat, mluvit s nimi i stabilizovat je v domácím prostředí.

V nedávné minulosti platilo, že odvrácené stránky života nesli nejhůř lidé kolem padesátky. To se ale pod vlivem okolností, které vědci teď studují, změnilo. Mladí trpí mnohem více.

Pracovat v nemocnicích coby praktická zdravotní sestra bude moci většina žáků a žaček oboru už po dvou letech studia namísto tří. Zkrátí se i doba pro studující na lékaře – ze čtyř let na tři. Resort zdravotnictví si od právní úpravy slibuje vyřešení dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek sester teď pociťují například fakultní nemocnice napříč Českem. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče může do pěti let odejít do důchodu až dvanáct tisíc sester, tedy zhruba každá sedmá.

Ministerstvo zdravotnictví přispělo fakultním nemocnicím v letech 2016 až 2022 dvěma miliardami korun ze státního rozpočtu na zlepšení stavu jejich často zastaralých objektů a zlepšení péče. Ačkoli stěžejní části programu měly být rekonstrukce a modernizace provozů, nemocnice podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) především nakupovaly zdravotnickou techniku. Peníze využil resort podle mluvčího Ondřeje Jakoba na podporu nákupů techniky mimo jiné proto, aby mohl pomoci více nemocnicím.

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.

Návod pro využití umělé inteligence ve zdravotnictví představila Česká asociace umělé inteligence (ČAUI). Příručka pomůže například s praktickým používáním AI v diagnostice i při komunikaci s pacienty. Vysvětluje také, jaké jsou právní rámce, a řeší etická dilemata. Nechybí přehled konkrétních příkladů z české i zahraniční praxe a doporučení pro vedení nemocnic, lékaře, zdravotní sestry i IT oddělení.

Pneumologové chtějí navrhnout ministerstvu zdravotnictví rozšíření screeningu rakoviny plic. Nově by do něj mohly spadat kromě kuřáků nad 55 let i další rizikové skupiny, například lidé pracující v toxickém prostředí nebo pacienti z rodin, kde jsou časté nádory. „Je to velké téma k zamyšlení, abychom pacienty diagnostikovali dříve," říká přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol Robert Lischke. Nemoc ročně zabije přes pět tisíc lidí, avšak se včasným záchytem se šance na uzdravení a plnohodnotný život zvyšuje.

Odpočinek a úlevu poskytuje rodinám s vážně nemocnými dětmi lůžkový hospic Dům pro Julii v Brně, první svého druhu v Česku. Jeho odlehčovacích pobytů, které trvají od jednoho do tří týdnů, využila také Petra Harásková se svojí osmnáctiletou dcerou Barborou, která nemluví, nechodí a sama nejí. „Tady nevytváří problémy, řeší je a vy odcházíte s pocitem, že bude vše v pořádku,“ chválí Harásková. Jak však poukazuje ředitelka hospicu Radka Vernerová, dětská paliativní péče není legislativně ukotvená a hospic stále řeší stabilní financování.

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.