Zdravotní péče

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.

Péče o pacienty v nymburské nemocnici je po kybernetickém útoku na informační systémy zajištěna, nefunguje jen magnetická rezonance, mimo provoz je i babybox, uvádí nemocnice. Její jednatel Martin Dvořák dopoledne řekl, že návrat ke standardnímu fungování, na němž intenzivně pracují zaměstnanci IT, bude postupný a může trvat několik dní. Útok ochromil nemocnici v úterý ráno, nikdo z pacientů nebyl ohrožen, jednoho muselo zařízení přeložit jinam.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila kabinetu, aby přesněji cílil podporu znevýhodněným regionům. Vláda by zároveň měla motivovat obce i kraje pomocí rozdělení daní k podpoře investic. Po závěrečném jednání NERV v tomto volebním období to novinářům řekl koordinátor rady David Havlíček. Zároveň upozornil, že opatření jsou nadčasová a čerpat z nich může i kabinet, který vzejde z říjnových voleb.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

Od příštího roku budou mít lidé nárok na devítisetkorunový příspěvek od pojišťovny na bílou fotokompozitní výplň. Tu lékaři považují za nejvhodnější pro většinu kazů. Lidé ale budou moci žádat i o bílou plombu zcela zdarma. Vyrobená bude však z materiálu, který je podle prezidenta lékařské komory méně odolný.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Překonat obavy z injekce je pro významnou část populace tak těžké, že se raději pokouší vyhnout očkování i odběrům krve. To může mít negativní dopad na jejich zdraví, proto je dobré znát techniky, které pomohou tyto situace zvládat.

Dolní komora podpořila novelu k urychlení výstavby paroplynových elektráren. Předtím poslanci ve třetím čtení schválili rozšíření pravomocí Vojenské policie a hlasovali pro zjednodušení certifikace vojenských bezpilotních letadel. Sněmovna podpořila také předlohu, která mění 117 zákonů s cílem zlepšit práci celní správy, či lesní novelu. Poslanci si odsouhlasili, že mohou jednat i hlasovat po devatenácté hodině.

Na Ukrajině během plnohodnotné ruské invaze podle lékařů, se kterými hovořila agentura AFP, evakuovali z psychiatrických zařízení tisíce pacientů. V zemi byli už před válkou, boje a devastace pak vyvolaly rozsáhlou krizi duševního zdraví – mezi vojáky i civilisty, píše AFP. Týká se to i Olhy Klimovové, která během ruských nočních útoků usíná na přeplněném psychiatrickém oddělení daleko od domova.

Původní plán změnit pět tisíc lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Uvedli to zástupci VZP po jednání správní rady. V Česku bylo na začátku letošního roku přes 46 tisíc akutních nemocničních lůžek, lůžek následné péče bylo necelých 24 tisíc.

Zakázka na motolské onkologické centrum by měla být v pořádku, uvedl po vypuknutí korupční kauzy spojené s motolskou nemocnicí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň řekl, že všechny personální změny v nemocnici může provést její pověřená ředitelka. Má také přezkoumat nastavení kontrol kvůli jejich možným úpravám. Kauzu kolem bývalého vedení nemocnice označil ministr za vyděračské a mafiánské praktiky. Taky nemocnice vyjádřila politování nad korupční kauzou a ujistila pacienty, že úroveň zdravotní péče je zachována.

Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna (VšZP). Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.

Zdravotníkům chybí roztoky, ve kterých se ředí léky do infuzí. Podle ministerstva to způsobila panika na trhu po tom, co kvůli hurikánu v USA přestala fungovat továrna jednoho z hlavních výrobců. Nemocnice napříč Evropou začaly dostupné zboží masivně skupovat. Dodávky do Česka budou podle resortu ještě několik měsíců sice plynulé, ale nižší.

V novém roce se zvednou úhrady za státní pojištěnce. Za každého seniora nebo dítě půjde do zdravotnictví měsíčně o 42 korun více než letos, celkem tedy přes 154 miliard. Částku už podruhé navýšila automatická valorizace. Koaliční politici by chtěli vzorec vyhodnotit až za tři roky. Podle pojišťoven bude ale nutné do něj zasáhnout dřív.

Lidé hodnotí české zdravotnictví průměrnou známkou 2,77, vyplývá z průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO). Hůře jej hodnotí ti, kteří mají dlouhodobé onemocnění či o nemocného pečují. Asi polovina dotazovaných uvedla jako nedostatek dlouhé čekání na vyšetření či operaci. Průzkumu se účastnilo více než tisíc respondentů, jejichž odpovědi byly sbírány on-line letos v srpnu.

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Až desítky kilometrů musí lidé v příhraničí dojíždět za pediatry nebo zubaři. Obce na jihu nebo západě Čech jsou totiž často daleko od větších měst, kde sídlí nemocnice nebo specializovaní doktoři. Kratší cestu za ošetřením by lidé absolvovali, kdyby se vydali do sousedního Německa nebo Rakouska. Jenže tam se jim zdravotní péče může nyní prodražit. Změnit to má novela, kterou schválila vláda.

Izraelské úřady za necelé tři měsíce přestanou oficiálně spolupracovat s Úřadem OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě, známým pod zkratkou UNRWA. Organizace funguje už pětasedmdesát let a za tu dobu se stala významnou oporou pro bezmála šest milionů lidí v několika zemích. Poskytuje základní životní potřeby, vzdělání i zdravotní péči. Současně je ale terčem kritiky kvůli propojení s teroristy.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

O vyšší stovky lůžek méně na akutních odděleních. Tak vypadají průběžné výsledky jednání největší pojišťovny s managementy nemocnic o struktuře péče na příštích šest let. Poběží ještě do konce roku. Rozšířit se má jednodenní medicína a taky síť lůžek pro dlouhodobě nemocné s tím, jak populace stárne. Některé nemocnice se již na změny připravují.