Zdravotní péče strana 2 z 3

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

V Mikulově v pondělí začala fungovat nová klinika, ve které se budou střídat tři praktičtí lékaři. Nahradí bývalého praktika, který loni začátkem listopadu zemřel a zanechal po sobě zhruba čtyři a půl tisíce pacientů. Ti ale nového lékaře hledali většinou marně. Ostatní doktoři v okolí měli plno.

Radní Plzeňského kraje v pondělí schválili záměr, podle kterého by hejtmanství provozovalo městskou nemocnici v Sušici. Podmínkou je, aby Sušice bezúplatně převedla nebo darovala kraji movitý i nemovitý majetek nutný k provozování nemocnice. Pokud by tam skončily zdravotní služby, byl by majetek bezúplatně převeden zpět městu. Provozování nemocnice krajem by začalo nejdříve v lednu 2024 a musí ho ještě projednat zastupitelstva kraje i města Sušice, řekl náměstek hejtmana Pavel Hais (Piráti). Zařízení se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy.

Lékaři z ostravské fakultní nemocnice na dvoudenní konferenci Pařízkovy dny v Ostravě poprvé prezentovali doporučení postupu léčby u onkologických pacientů s trombózou. Právě u lidí s nádorovým onemocněním se komplikace v podobě trombózy objevují častěji. Na tom, jak v jejich případě postupovat, se shodli odborníci z několika českých nemocnic.

Lékařům z ostravské městské nemocnice se podařilo zachránit autistického chlapce, který přestal přijímat potravu. Na jednotce intenzivní péče strávil celkem dva týdny. Teď už znovu potravu přijímá. Podle psychologů se jeho stav zlepšil hlavně díky skvělé spolupráci mezi lékaři a matkou hocha. Případ by se mohl stát i příkladem pro další zdravotnická zařízení.

Kraj Vysočina má plán na zlepšení dostupnosti pediatrů. Nové ambulance plánuje zřídit přímo v nemocnicích, zaregistrovat by se v nich mohly stovky dětí. Na Vysočině chybějí dětští lékaři dlouhodobě. Každý rok tam několik ordinací pro děti a dorost skončí, protože lékaři odcházejí do penze. Náhradu za ně se ale městům většinou sehnat nedaří.

V děčínské nemocnici začala stavba nového pavilonu. To ale bude po dobu jednoho roku znamenat řadu omezení v chodu zdravotnického zařízení. Mimo provoz budou například operační sály. Chirurgické zákroky se tak přesunou do nemocnic v Rumburku a Litoměřicích, tam budou muset dojíždět pacienti i lékaři. Nemocnice v Děčíně je přitom za normálních okolností spádová zhruba pro sto tisíc obyvatel.

Jediná dětská zubní pohotovost v Praze, která je v Nemocnici Motol, razantně omezuje svůj provoz. Podle vedení nemocnice je zubařů málo a jsou přetížení. Do motolské nemocnice totiž jezdí denně stovky pacientů, a to nejen z Prahy a okolí, ale i z ostatních krajů. Vedení Prahy rozhodnutí nemocnice překvapilo, primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tak chce situaci řešit s ministerstvem zdravotnictví.

Lékaři a další zdravotníci v dětských psychiatrických nemocnicích nejsou s dětmi podle zjištění ombudsmana Stanislava Křečka zvyklí mluvit o jejich hospitalizaci nebo průběhu léčby. Dětští pacienti se tak stávají pouhým objektem péče, což může ovlivnit jak průběh, tak i úspěšnost jejich léčby, míní. Pracovníci kanceláře veřejného ochránce práv absolvovali návštěvy v pěti psychiatrických nemocnicích, souhrnnou zprávu z návštěv Křeček zveřejnil na svém webu.

Bohumínská městská nemocnice ve čtvrtek otevřela novostavbu ambulantního traktu za zhruba 68 milionů korun. Dosud museli pacienti kvůli jednotlivým vyšetřením přecházet mezi budovami. Nyní najdou vše pod jednou střechou, řekl ředitel nemocnice Svatopluk Němeček. Investorem nové budovy v areálu nemocnice bylo město Bohumín.

Přes půl miliardy korun plánuje největší zdravotní pojišťovna v příštím roce zaplatit za zlepšení dostupnosti péče. Penězi chce motivovat praktické lékaře, pediatry i zubaře k otvírání praxí v oblastech, kde jich je dlouhodobě nedostatek. Denně řeší VZP desítky stížností od lidí, kterým se nepodařilo sehnat doktora.

Pro lidi z Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí ve své zemi, začíná být v Česku stále častějším problémem sehnat lékaře. Ministerstvo zdravotnictví sice už dříve podpořilo vznik takzvaných UA pointů v nemocnicích, jenže ty neslouží jako klasické ordinace pro dlouhodobou péči. Navíc některá zdravotnická zařízení jsou už teď na hraně svých kapacit, lékaře si přesouvají z oddělení na oddělení.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Přiblížit zdravotní péči osamělým seniorům nebo lidem bez domova má takzvaná Ošetřenka. Dárci koupí poukaz a tím konkrétnímu člověku zajistí léčbu v ordinacích Armády spásy. Projekt ministerstva zdravotnictví, který to financoval dosud, skončil.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Jednou z priorit současné vlády je větší podpora prevence ve zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by měli být zvýhodnění ti, kteří nezanedbávají pravidelné prohlídky. S tím souhlasí i zástupci pojišťoven. Pokud lidé přijdou k lékaři pozdě, bývá léčba často komplikovanější, dražší a taky může být méně úspěšná. Válek proto chystá konkrétní kroky, kterými chce lidi k prohlídkám motivovat –⁠ jakmile je probere s odborníky, předloží je vládě. První bonusy chce spustit ještě letos.

Soud se zdravotnicemi pardubické nemocnice, které podle nepravomocného rozsudku fatálně zanedbaly péči o chlapce po operaci mandlí, přitáhl veřejnou pozornost k možnostem, jak rozporovat podobu tuzemské zdravotnické péče. Pokud se pacient domnívá, že lékař pochybil, měl by si podle právníků vyžádat kompletní lékařskou dokumentaci a obrátit se na znalce. Právě jeho názor pomůže rozhodnout, zda ve sporu pokračovat.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 tisíc víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Ministerstvo vnitra o tom informovalo na Twitteru. Uprchlíci před válkou dostávají od úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Počet uprchlíků ve vlacích do Česka klesá, stále však jde podle Českých drah o tisíce lidí denně. Ambulance pro uprchlíky z Ukrajiny zřídila už většina fakultních nemocnic.

Francie za posledních 24 hodin zaznamenala 179 807 nových výskytů koronaviru. Je to dosud nejvíce, předchozí maximum bylo 104 611. Obdobně je na tom Británie, která za uplynulý den zjistila 129 471 nových případů nákazy covidem, což je nejvyšší počet od začátku pandemie.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Na úhradách z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok se domluvilo třináct ze čtrnácti oborů poskytovatelů zdravotní péče. Pojišťovny zároveň uzavřely úmluvu také s nemocnicemi, tedy s poskytovateli akutní a následné lůžkové péče. Dohodu s pojišťovnami nemají jen ambulantní specialisté, informoval náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík. Uzavření dohod potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru.

Plzeňský kraj v úterý navrhnul městu Sušice dvě varianty spolupráce při chodu tamní nemocnice, která patří městu. Zařízení se potýká s dlouhodobými problémy a s nedostatkem personálu, Sušice na provoz doplácí ročně desítky milionů. Kraj nabídl, že nemocnici by mohla buď dál provozovat Sušice a kraj by přispíval na provoz konkrétních činností, nebo by nemocnici prostřednictvím své Klatovské nemocnice provozoval sám. V novém režimu by mohlo být zařízení od 1. ledna 2022, řekl náměstek hejtmanky Pavel Karpíšek (ODS).