Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.
V plánu na rok 2025 VZP počítá znovu se schodkem, který letos bude činit kolem 4,9 miliardy korun.
„Pokud se nic nezmění ani na příjmové straně, ani na straně výdajové, tak se do vážných problémů dostaneme v roce 2027, pokud mluvím za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu,“ sdělil Kabátek. Podle něj se nestane, že by se systém za tři roky zhroutil a lidé by najednou neměli svého lékaře. „Ale dostaneme se do situace, která tady už v minulosti byla, kdy budeme muset přijmout určitou restriktivní úhradovou politiku, to znamená skutečně se bude muset jasně říct, na co ten systém má,“ nastínil Kabátek.
Podle něj výdaje na zdravotní služby rostou v rozsahu vyšším, než byl zdravotně-pojistný plán (ZPP). Pojišťovna to je však zatím schopná eliminovat úsporami. ZPP sestavený loni na podzim počítal s pětimiliardovým schodkem, pojišťovna ho dorovnala z úspor z předchozích let. Kabátek uvedl, že VZP učinila řadu opatření zejména v segmentu akutní lůžkové péče. „Máme řadu podnětů i v jiných segmentech. Bez ohledu na to, zda se blíží či neblíží volby, je naším úkolem ten systém kultivovat,“ dodal.
Prevence v hlavní roli
Současný systém není kvůli stárnutí obyvatelstva udržitelný ani podle NERV. K zachování dostupnosti a kvality zdravotní péče mohou podle ekonomů vést investice do prevence nebo vyšší efektivita poskytování zdravotní péče.
„Prevence je úplně nejzásadnější. Kromě ní je to digitalizace, aby nedocházelo k dublování výkonů. Pak je to následná péče, protože máme hodně sociálních hospitalizací, kdy člověk leží na relativně drahé hospitalizaci v nemocnici, protože nemůže jinam. A potom také řízení nemocnic,“ vyjmenoval Prokop.
Více než sedmdesát procent výdajů jde ve zdravotnictví dle Prokopa na léčení chronických nemocí – a právě proto je prevence nejzásadnější. „Zároveň chybějící a špatná prevence dělá velké náklady v ekonomice, protože máme obrovskou nemocnost,“ upozornil sociolog.
Kabátek s Prokopem souhlasí. Je podle něj mnoho nástrojů, které mohou fungovat okamžitě – jako například digitalizace zdravotnictví. Myslí si, že úspora může být po jejím spuštění v řádech vyšších jednotek miliard. Prevence je také podle něj priorita VZP.
Na začátku týdne zástupci pojišťovny uvedli, že VZP plánuje navýšení fondu prevence o čtvrt miliardy na 2,13 miliardy. Z něj pojišťovna přispívá svým klientům například na očkování, masáže nebo pohybové aktivity. Proti roku 2023 se více než zdvojnásobí. VZP z něj přispívá také na vyšetření kůže, dětem na bezlepkovou dietu nebo lehčí sádru. Na polovinu se příští rok naopak sníží příspěvek na zubní hygienu, na dvojnásobek ale vzroste částka pro dárce krve.
Schodek systému pojišťovny čekaly i v letech 2021 a 2022, reálně ale hospodařily zejména díky lepšímu stavu ekonomiky lépe. Pro příští rok se ale podle resortu zdravotnictví optimističtější vývoj ekonomiky, než jsou současné predikce, očekávat nedá. Podle ministerstva bude letos ve schodku i celý systém veřejného zdravotního pojištění, a to zhruba ve výši jedenáct miliard korun.
