Zdeněk Kabátek

Šest ze sedmi zdravotních pojišťoven, ministerstvo zdravotnictví a ambulantní specialisté podepsali memorandum o navýšení úhrad pro ambulance na příští rok. Dohoda odvrátila protestní dvoudenní uzavření ambulancí, kterým lékaři hrozili na úterý a středu tento týden.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst. Třináctitisícovému městu Aš v Karlovarském kraji trvalo sehnat dětského lékaře tři roky.

V dohodovacím řízení s pojišťovnami o rozdělení 530 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění v roce 2025 se zřejmě dohodnou jen zubaři a gynekologové, řekl po jednání vedení ministerstva zdravotnictví s prezidentem České lékařské komory (ČLK) Milanem Kubkem ředitel odboru regulace cen a úhrad resortu Tomáš Troch. Kubek kritizoval dubnové vládní usnesení, že systém má příští rok hospodařit vyrovnaně. Podle něj to neumožní pokrýt reálné náklady na péči.

Nemocnice čeká výrazná změna. Pojišťovny se chystají snížit počet akutních lůžek a nahradit je těmi pro následnou a dlouhodobou péči. Důvodem je stárnutí populace. Místa pro pacienty s bezprostředním zdravotním problémem nemají dostatečné a efektivní využití. Kterých zařízení se to dotkne, je právě v jednání.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

Lékaři by měli v pátek začít stahovat své výpovědi z přesčasové práce, řekl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Podmínkou je ale podpis finální dohody. Válek sdělil, že všichni účastníci schůzky projevili souhlas s nabídkou na růst platů ve zdravotnictví a předloží ji organizacím ke schválení. Dohoda počítá s růstem výdělků lékařů o pět až patnáct tisíc korun, u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických pracovníků o pět procent.

Rakovina prostaty je diagnóza, kterou si každý rok vyslechne přes osm tisíc lidí. Je to nejčastější zhoubný nádor u mužů. Od příštího roku se padesátníci a starší budou moci nechat preventivně vyšetřit. A to minimálně jednou za čtyři roky.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) teď není politická podpora. ODS to už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) vyšší spoluúčast odmítá jedenatřicet procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje šedesát devět procent Čechů. Za zásadní problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.

Lékaři zdůrazňují důležitost prevence melanomu, který patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění v Česku – ročně na něj umírá kolem čtyř set lidí. Například brněnský Masarykův onkologický ústav znovu objednává pacienty na komplexní preventivní prohlídky. Od loňského listopadu rezervace pozastavil – zájem byl totiž obrovský.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jednat o možnosti připojištění ve zdravotnictví. Podle něj je potřeba do zdravotnictví dostat víc peněz a udělat to pomocí připojištění by bylo lepší než zvyšováním daní, řekl v Otázkách Václava Moravce. Možnost připojištění by se podle něj musela zavést postupně, nový systém by mohl fungovat od roku 2025 nebo 2026.

V Česku není problém v tom, že by chyběly kapacity pro očkování proti covidu-19, ale nezájem lidí o vakcínu. V Otázkách Václava Moravce to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. S nezájmem lidí o očkování souhlasí i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), proočkovanost by ale podle něj mohla zvýšit možnost podávat vakcínu v lékárnách. Zároveň odmítl, že by mělo být očkování povinné. Stejně tak podle něj nemá v tuto chvíli smysl závádět povinné nošení ochrany dýchacích cest, tedy roušky a respirátory.

Přes půl miliardy korun plánuje největší zdravotní pojišťovna v příštím roce zaplatit za zlepšení dostupnosti péče. Penězi chce motivovat praktické lékaře, pediatry i zubaře k otvírání praxí v oblastech, kde jich je dlouhodobě nedostatek. Denně řeší VZP desítky stížností od lidí, kterým se nepodařilo sehnat doktora.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Bezmála 600 milionů korun už zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) za péči o ukrajinské uprchlíky v období od března do konce června. Pojistné za ně platí stát až 150 dní po získání víza. Po uplynutí této lhůty musejí běženci nahlásit pojišťovně, jak budou zálohy hradit dál. Neplacením pojistného vzniká dluh, který může skončit i soudní exekucí. K takovým krokům však  VZP zatím nemusela přistoupit.

Vládní koalice se stále nemůže dohodnout na výši plateb státu do zdravotnictví v příštích letech. Lidovci nesouhlasí s aktuálním plánem ministrů financí a zdravotnictví na automatické zvyšování plateb za státní pojištěnce. Námitky zejména k úhradám v příštím roce mají však i opoziční strany.

Kabinet navrhne valorizaci plateb za státní pojištěnce podle vyměřovacího základu zvýšeného o inflaci a jednu polovinu růstu reálné mzdy. Novinářům to řekli ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Příští rok by tak měla být měsíční platba státu 1878 korun, o 111 korun víc než letos. V současnosti vláda zvyšuje částky změnou zákona, částka na žádné ekonomické ukazatele navázána není.

Ke zdravotnímu pojištění v Česku se již registrovalo téměř 153 tisíc ukrajinských uprchlíků, informoval ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Z toho je podle něj 68 tisíc dětí. Zdravotní pojištění mohou v Česku získat ti, kteří mají vízum o strpění, těch je nyní více než 150 tisíc. Kraje kvůli situaci s ubytováním uprchlíků chtějí vyšší státní příspěvek. Vláda jim podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vyhoví. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 korun. Kvůli uprchlické krizi rozhodl také Ústřední krizový štáb o pravidelných jednáních zástupců šesti ministerstev. Poprvé se skupina sejde v úterý.

Zbavit se dluhů v takzvaném milostivém létě mohou i dlužníci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Když do 28. ledna splatí původní dlužnou částku a uhradí 908 korun exekutorovi, penále se jim odpustí. Na tiskové konferenci to oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Největší zdravotní pojišťovna sklízela kritiku za to, že by se u ní v tříměsíční oddlužovací akci mělo dál penále vymáhat. Podle Kabátka pojišťovně dluží 231 tisíc lidí. Původní dlužná částka činí třináct miliard korun a penále dalších šestnáct miliard.

Koronavirová epidemie připravila české zdravotnictví o miliardy korun. Podle černých scénářů pojišťoven může systému za tři roky chybět až 76 miliard korun. Zástupci vlády naopak považují současnou situaci za stabilizovanou. V dalších letech má pomoct navyšování plateb za státní pojištěnce. Podle ministra zdravotnictví i části opozice by se měla částka valorizovat pravidelně. Peníze navíc by zdravotnictví mohlo získat i díky prevenci.

Vláda už jednou podcenila podle ekonoma Filipa Pertola z IDEA CERGE-EI přípravu na epidemii, když nezačala budovat včas systém trasování a testování a pak musela sáhnout k plošnému lockdownu, což je ale vždy to nejdražší řešení, připomněl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Bývalý ministr zdravotnictví a primář Oddělení dětské hematologie a biochemie FN Brno Jan Blatný souhlasil, že by bylo velkou chybou, kdyby se případný nástup dalšího problému opět podcenil, například po návratu Čechů z dovolených.