Válek a pojišťovny podepsali dohodu, zvýší platby ambulancím lékařů

Nahrávám video

Šest ze sedmi zdravotních pojišťoven, ministerstvo zdravotnictví a ambulantní specialisté podepsali memorandum o navýšení úhrad pro ambulance na příští rok. Dohoda odvrátila protestní dvoudenní uzavření ambulancí, kterým lékaři hrozili na úterý a středu tento týden.

Navýšení plateb pro ambulantní specialisty bude stát pojišťovny asi sedm set milionů korun, sdělil ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním resortu Jan Zapletal. Pojišťovny více odmění lékaře, kteří ordinují na plný úvazek a přijmou nové pacienty.

Ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová doplnila, že navýšení nebude plošné pro všechny ambulantní specialisty. „Bude pouze pro plnohodnotné ordinace, které fungují třicet hodin týdně a pět dní v týdnu. A které budou přijímat do svých ordinací nové pacienty, abychom zkrátili čekací lhůty,“ vysvětlila.

„Můžeme garantovat, že v roce 2025 díky této dohodě dostupnost a kvalita zdravotní péče poskytovaná ambulantními specialisty neklesne,“ poznamenal předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Dohodu označil za kompromis.

Nahrávám video

Podpisu se nezúčastnila Vojenská zdravotní pojišťovna

Podpisu memoranda se nezúčastnil zástupce Vojenské zdravotní pojišťovny, která má sedm set tisíc klientů. „Obsah memoranda známe a upozorňujeme, že povede k dalšímu prohloubení deficitu systému veřejného zdravotního pojištění. (...) Teprve pokud to správní rada odsouhlasí, Vojenská zdravotní pojišťovna se k memorandu připojí,“ sdělil mluvčí pojišťovny Jan Mates.

„Že to nepodepsala jedna pojišťovna, nám v tuto chvíli vrásky nedělá. Předpokládáme, že se připojí,“ prohlásil Jojko.

Ordinací lékařů specialistů je v Česku zhruba sedm tisíc, jde například o ambulance chirurgie, neurologie, alergologie, plicní lékaře a další obory. Na jejich péči je vyhrazeno na příští rok zhruba 43 miliard korun z celkových 515 miliard na zdravotní péči, meziročně asi o 4,7 procenta více.

Podle Jojka půjde o navýšení o tři procenta pro ordinace, které ošetří v příštím roce pacienty navíc. U chirurgických oborů půjde podle Zapletala o požadavek na desetiprocentní nárůst, u nechirurgických oborů o patnáct procent.

Kritika opozice

Navýšení pro ambulantní specialisty půjde nad rámec vyhlášky, kterou stanoví ministerstvo. Pojišťovny peníze navíc vyplatí ze zůstatků na svých účtech. Zapletal ujistil, že dohoda nepovede k „zásadnímu ohrožení stability zdravotních pojišťoven“. „Co se týká jejich celkového hospodaření, tak do budoucna je třeba dbát na to, abychom se všichni snažili, aby bylo vyrovnané,“ dodal.

Tento pohled však nesdílí opoziční ANO. „Tato vláda je neschopná jakkoliv ten systém řídit, to vytváří deficitní vyhlášku. Už dnes jsou tady pojišťovny, které jsou miliardy po splatnosti,“ prohlásil člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).

„Je velmi důležité, abychom našli úspory uvnitř systému. Dohodli jsme se s představiteli ambulantních specialistů na tom, že budeme jednat dál, abychom tyto bonifikace udrželi i do příštích let,“ řekl k tomu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. 

Úhradová vyhláška

S návrhem zmíněné úhradové vyhlášky na příští rok nesouhlasilo pět ze čtrnácti segmentů zdravotní péče. Praktičtí lékaři, kteří původně se stávkou na protest proti příliš nízkému nárůstu úhrad za péči na příští rok přišli, ji po navýšení úhrad odvolali už před dvěma týdny. Peníze pro ně ministerstvo přesunulo v rámci vyhlášky z kapitoly určené pro centrové léky.

Úhradovou vyhlášku na příští rok kritizuje také segment zdravotnických laboratoří nebo domácí péče. Všem vadí zejména to, že jim úhrady nerostou tak rychle jako v předchozích letech.

Podle Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zdravotnická zařízení, budou platby nemocnicím kvůli omezení produkce dokonce klesat, což na základě dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu považují za neústavní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 42 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled