Válek a pojišťovny podepsali dohodu, zvýší platby ambulancím lékařů

Nahrávám video
Brífink po podpisu memoranda o navýšení úhrad
Zdroj: ČT24

Šest ze sedmi zdravotních pojišťoven, ministerstvo zdravotnictví a ambulantní specialisté podepsali memorandum o navýšení úhrad pro ambulance na příští rok. Dohoda odvrátila protestní dvoudenní uzavření ambulancí, kterým lékaři hrozili na úterý a středu tento týden.

Navýšení plateb pro ambulantní specialisty bude stát pojišťovny asi sedm set milionů korun, sdělil ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním resortu Jan Zapletal. Pojišťovny více odmění lékaře, kteří ordinují na plný úvazek a přijmou nové pacienty.

Ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Zdeňka Salcman Kučerová doplnila, že navýšení nebude plošné pro všechny ambulantní specialisty. „Bude pouze pro plnohodnotné ordinace, které fungují třicet hodin týdně a pět dní v týdnu. A které budou přijímat do svých ordinací nové pacienty, abychom zkrátili čekací lhůty,“ vysvětlila.

„Můžeme garantovat, že v roce 2025 díky této dohodě dostupnost a kvalita zdravotní péče poskytovaná ambulantními specialisty neklesne,“ poznamenal předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Dohodu označil za kompromis.

Nahrávám video
Události: Dohoda ministerstva, pojišťoven a ambulantních lékařů
Zdroj: ČT24

Podpisu se nezúčastnila Vojenská zdravotní pojišťovna

Podpisu memoranda se nezúčastnil zástupce Vojenské zdravotní pojišťovny, která má sedm set tisíc klientů. „Obsah memoranda známe a upozorňujeme, že povede k dalšímu prohloubení deficitu systému veřejného zdravotního pojištění. (...) Teprve pokud to správní rada odsouhlasí, Vojenská zdravotní pojišťovna se k memorandu připojí,“ sdělil mluvčí pojišťovny Jan Mates.

„Že to nepodepsala jedna pojišťovna, nám v tuto chvíli vrásky nedělá. Předpokládáme, že se připojí,“ prohlásil Jojko.

Ordinací lékařů specialistů je v Česku zhruba sedm tisíc, jde například o ambulance chirurgie, neurologie, alergologie, plicní lékaře a další obory. Na jejich péči je vyhrazeno na příští rok zhruba 43 miliard korun z celkových 515 miliard na zdravotní péči, meziročně asi o 4,7 procenta více.

Podle Jojka půjde o navýšení o tři procenta pro ordinace, které ošetří v příštím roce pacienty navíc. U chirurgických oborů půjde podle Zapletala o požadavek na desetiprocentní nárůst, u nechirurgických oborů o patnáct procent.

Kritika opozice

Navýšení pro ambulantní specialisty půjde nad rámec vyhlášky, kterou stanoví ministerstvo. Pojišťovny peníze navíc vyplatí ze zůstatků na svých účtech. Zapletal ujistil, že dohoda nepovede k „zásadnímu ohrožení stability zdravotních pojišťoven“. „Co se týká jejich celkového hospodaření, tak do budoucna je třeba dbát na to, abychom se všichni snažili, aby bylo vyrovnané,“ dodal.

Tento pohled však nesdílí opoziční ANO. „Tato vláda je neschopná jakkoliv ten systém řídit, to vytváří deficitní vyhlášku. Už dnes jsou tady pojišťovny, které jsou miliardy po splatnosti,“ prohlásil člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).

„Je velmi důležité, abychom našli úspory uvnitř systému. Dohodli jsme se s představiteli ambulantních specialistů na tom, že budeme jednat dál, abychom tyto bonifikace udrželi i do příštích let,“ řekl k tomu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. 

Úhradová vyhláška

S návrhem zmíněné úhradové vyhlášky na příští rok nesouhlasilo pět ze čtrnácti segmentů zdravotní péče. Praktičtí lékaři, kteří původně se stávkou na protest proti příliš nízkému nárůstu úhrad za péči na příští rok přišli, ji po navýšení úhrad odvolali už před dvěma týdny. Peníze pro ně ministerstvo přesunulo v rámci vyhlášky z kapitoly určené pro centrové léky.

Úhradovou vyhlášku na příští rok kritizuje také segment zdravotnických laboratoří nebo domácí péče. Všem vadí zejména to, že jim úhrady nerostou tak rychle jako v předchozích letech.

Podle Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zdravotnická zařízení, budou platby nemocnicím kvůli omezení produkce dokonce klesat, což na základě dřívějších rozhodnutí Ústavního soudu považují za neústavní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 21 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 22 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 22 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...