Po zákazu amalgámu v roce 2026 zůstane i dospělým možnost mít zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Informaci České stomatologické komory (ČSK) potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. V původním návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který resort předložil v dubnu k připomínkám, se počítalo jen s variantou částečné úhrady, případně čerpání z fondu prevence.
Podle prezidenta České stomatologické komory se dospělo k dohodě, že dospělým bude z pojistného hrazena jednoduchá nevrstvená výplň z fotokompozitu. „V zásadě to vypadá, že se pro pacienty nic nezmění, žádný pacient neodejde s neošetřeným zubem,“ řekl Šmucler.
Ministerstvo v novele, kterou chce předložit na jednání vlády v září, počítá s úhradou fotokompozitní výplně. „Vzhledem k postupu zhotovení lze tuto výplň využít zejména u menších kazů s hloubkou do čtyř milimetrů,“ sdělil zástupce tiskového mluvčího resortu Jan Řežábek. Ve výjimečných a medicínsky odůvodněných případech pojišťovna uhradí i plombu z jiného materiálu.
Lidé si navíc podle Řežábka budou moci nově doplatit rozdíl mezi levnější fotokompozitní výplní, kterou by jim uhradila plně pojišťovna, a kvalitnější bílou plombou vrstvenou nebo z jiných materiálů. Ty si v současné době lidé platí celé, úhrada jen rozdílu není možná. Podle Šmuclerova dřívějšího vyjádření stojí sedm set až tři tisíce korun. V současné době platí pojišťovny dospělým amalgám, bílé plomby mají hrazené jen děti nebo lidé, kteří mají opravovaný kaz na prvních třech párech zubů.
Pojišťovny ročně hradí asi 4,6 milionu plomb
Reálně ale někteří stomatologové už amalgám nepoužívají a mají jen bílé hrazené výplně. Podle Šmuclera by i bez zákazu, který EU zavádí z ekologických důvodů, metoda sama zanikla kolem roku 2030, protože se ji studenti na fakultách neučí.
To potvrdil v Devadesátce ČT24 i proděkan pro zubní lékařství z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy René Foltán. „Práci s amalgámem nevyučujeme, protože víme, že ho studenti nebudou potřebovat. A čas, který máme na to, abychom studenty něco naučili, je limitovaný,“ odůvodnil.
Podle původního návrhu novely měl mít pojištěnec nárok na čtyřicet procent ceny bílé plomby, plně hrazené by je měli mít jen děti nebo dospělí na prvních třech párech zubů. Na zbytek by pacient mohl čerpat ze svého osobního účtu u zdravotní pojišťovny, pokud by například absolvoval prevenci nebo screening, mohl by si nechat výplň proplatit celou. Zavedení tohoto systému na podporu prevence i pro jinou jinak nehrazenou péči zavádí novela i pro další zdravotní péči.
Ročně hradí pojišťovny asi 4,6 milionu plomb, kolik jich ale lidé platí sami, stát neví. Za amalgámovou pojišťovna lékaři zaplatí asi devět set korun. Viceprezident ČSK Robert Houba uvedl, že v zákoně přesná úhrada stanovena nebude, předběžná dohoda je ale zhruba šestnáct set korun. Podle Šmuclera tak bude nutné, aby zdravotní pojišťovny na stomatologii přidaly více peněz. Loni na ni šlo asi sedmnáct miliard korun, tedy zhruba 1,5 procenta nákladů na zdravotní péči.
Na pravidelné prohlídky chodí necelé dvě třetiny dospělých
Nejlepší prevencí vzniku zubního kazu je péče o zuby. Ta kromě důkladného čištění zahrnuje i pravidelné prohlídky. Na ty podle stomatologické komory chodí jen zhruba tři čtvrtiny dětí a necelé dvě třetiny dospělých.
Pokud jsou pacienti registrovaní u lékaře, který má smlouvu s pojišťovnou, tak za preventivní prohlídku neplatí. U takového zubaře je zapsaná většina lidí. Zhruba dva a půl milionu dospělých a dětí ale svého stomatologa buď nemá, nebo si péči musejí hradit. Bez smlouvy s pojišťovnou je podle komory v Česku asi deset procent zubních lékařů.
Nejvíce zubních lékařů je v přepočtu na sto tisíc obyvatel v Praze. Tam ale pětina z nich nemá dohodu s pojišťovnou. Nejméně jich je ve Středočeském kraji, z něj tak řada lidí dojíždí za ošetřením právě do hlavního města. Pod republikovým průměrem jsou také Ústecký, Pardubický nebo Moravskoslezský kraj.
