Hrazené plomby zůstanou i po zákazu amalgámu

Nahrávám video

Po zákazu amalgámu v roce 2026 zůstane i dospělým možnost mít zubní plomby plně hrazené ze zdravotního pojištění. Informaci České stomatologické komory (ČSK) potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. V původním návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, který resort předložil v dubnu k připomínkám, se počítalo jen s variantou částečné úhrady, případně čerpání z fondu prevence.

Podle prezidenta České stomatologické komory se dospělo k dohodě, že dospělým bude z pojistného hrazena jednoduchá nevrstvená výplň z fotokompozitu. „V zásadě to vypadá, že se pro pacienty nic nezmění, žádný pacient neodejde s neošetřeným zubem,“ řekl Šmucler.

Ministerstvo v novele, kterou chce předložit na jednání vlády v září, počítá s úhradou fotokompozitní výplně. „Vzhledem k postupu zhotovení lze tuto výplň využít zejména u menších kazů s hloubkou do čtyř milimetrů,“ sdělil zástupce tiskového mluvčího resortu Jan Řežábek. Ve výjimečných a medicínsky odůvodněných případech pojišťovna uhradí i plombu z jiného materiálu.

Lidé si navíc podle Řežábka budou moci nově doplatit rozdíl mezi levnější fotokompozitní výplní, kterou by jim uhradila plně pojišťovna, a kvalitnější bílou plombou vrstvenou nebo z jiných materiálů. Ty si v současné době lidé platí celé, úhrada jen rozdílu není možná. Podle Šmuclerova dřívějšího vyjádření stojí sedm set až tři tisíce korun. V současné době platí pojišťovny dospělým amalgám, bílé plomby mají hrazené jen děti nebo lidé, kteří mají opravovaný kaz na prvních třech párech zubů.

Pojišťovny ročně hradí asi 4,6 milionu plomb

Reálně ale někteří stomatologové už amalgám nepoužívají a mají jen bílé hrazené výplně. Podle Šmuclera by i bez zákazu, který EU zavádí z ekologických důvodů, metoda sama zanikla kolem roku 2030, protože se ji studenti na fakultách neučí.

To potvrdil v Devadesátce ČT24 i proděkan pro zubní lékařství z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy René Foltán. „Práci s amalgámem nevyučujeme, protože víme, že ho studenti nebudou potřebovat. A čas, který máme na to, abychom studenty něco naučili, je limitovaný,“ odůvodnil.

Nahrávám video

Podle původního návrhu novely měl mít pojištěnec nárok na čtyřicet procent ceny bílé plomby, plně hrazené by je měli mít jen děti nebo dospělí na prvních třech párech zubů. Na zbytek by pacient mohl čerpat ze svého osobního účtu u zdravotní pojišťovny, pokud by například absolvoval prevenci nebo screening, mohl by si nechat výplň proplatit celou. Zavedení tohoto systému na podporu prevence i pro jinou jinak nehrazenou péči zavádí novela i pro další zdravotní péči.

Ročně hradí pojišťovny asi 4,6 milionu plomb, kolik jich ale lidé platí sami, stát neví. Za amalgámovou pojišťovna lékaři zaplatí asi devět set korun. Viceprezident ČSK Robert Houba uvedl, že v zákoně přesná úhrada stanovena nebude, předběžná dohoda je ale zhruba šestnáct set korun. Podle Šmuclera tak bude nutné, aby zdravotní pojišťovny na stomatologii přidaly více peněz. Loni na ni šlo asi sedmnáct miliard korun, tedy zhruba 1,5 procenta nákladů na zdravotní péči.

Na pravidelné prohlídky chodí necelé dvě třetiny dospělých

Nejlepší prevencí vzniku zubního kazu je péče o zuby. Ta kromě důkladného čištění zahrnuje i pravidelné prohlídky. Na ty podle stomatologické komory chodí jen zhruba tři čtvrtiny dětí a necelé dvě třetiny dospělých.

Pokud jsou pacienti registrovaní u lékaře, který má smlouvu s pojišťovnou, tak za preventivní prohlídku neplatí. U takového zubaře je zapsaná většina lidí. Zhruba dva a půl milionu dospělých a dětí ale svého stomatologa buď nemá, nebo si péči musejí hradit. Bez smlouvy s pojišťovnou je podle komory v Česku asi deset procent zubních lékařů.

Nejvíce zubních lékařů je v přepočtu na sto tisíc obyvatel v Praze. Tam ale pětina z nich nemá dohodu s pojišťovnou. Nejméně jich je ve Středočeském kraji, z něj tak řada lidí dojíždí za ošetřením právě do hlavního města. Pod republikovým průměrem jsou také Ústecký, Pardubický nebo Moravskoslezský kraj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 4 hhodinami

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 10 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 22 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánovčera v 15:29‌‌

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.