Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026. Je to přitom jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, podle které by pojišťovny platily nejmíň 40 procent ceny. Stomatologická komora ale upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví.
Plomby z amalgámu nahradí bílé, za něž se bude připlácet i u zubařů, kteří mají smlouvu s pojišťovnou
Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026 (zdroj: ČT24)
Aplikace bílých plomb je pro zubaře na rozdíl od amalgámových daleko náročnější. Zub musí být od ostatních perfektně odizolovaný gumovou blánou. V jeho okolí nesmí být ani kapka tekutiny. „V amalgámu vám to odpustí cokoliv. Tam to může do krvavého prostředí, do vlhka, do sliny, ale tady ne,“ vysvětluje zubařka Eliška Pajerová.
Náročná je i samotná aplikace bílé plomby. Asistent ji vytlačuje z tuby. Po malých kouscích ji podává zubařce. „Amalgám se dával tak, že se dávala obrovská hrouda najednou, což tady nejde. Tady se to musí doslova vrstvit,“ popisuje Pajerová.
U velkého kazu udělá i pět vrstev. Každá se musí prosvítit. Bílá plomba zabere zubařce zhruba hodinu. Ta amalgámová dvacet minut. Léta ji už ale po zubařce Elišce Pajerové nikdo nechtěl. Přitom v některých případech udělá větší službu.
„Kolikrát přerůstá dáseň přes zub. A jakmile je tam dáseň, to je vlhké prostředí a tam bílá plomba nedrží,“ uvádí Pajerová. V takových případech může použít jinou výplň. Není ale podle zubařky tak pevná jako amalgam a časem popraská.
Cena bílé plomby se odvíjí dle velikosti
Cena bílé plomby se odvíjí od její velikosti. Může podle České stomatologické komory vyšplhat až na tři tisíce korun. Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh, podle kterého by pojišťovny nehradily celou cenu výplně, pacienti by tedy museli vždy doplácet. „Nebudou mít nic zdarma, což je výhodné pro zubní lékaře. Ale já se omlouvám, mně jde o dva miliony lidí, kteří čerpají výplně. Jeden milion z nich je velmi chudých a tisíc zubních lékařů je závislých na platbách od pojišťoven,“ říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Podle Šmuclera byl již dříve na stole jiný návrh projednaný s někdejším vedením ministerstva v éře Adama Vojtěcha. S ním však úřad momentálně nepočítá, i když jeho mluvčí Ondřej Jakob naznačil, že by se to mohlo změnit. „Bílé plomby budou hrazeny pro děti do 18 let. Pro dospělé to bude částečně. Bude to minimálně 40 procent. Ale podle toho, jak chodí dotyčný na prevenci, to může být výrazně více, téměř sto procent. Nebráníme se ale dalším návrhům, ani tomu stomatologické komory. Můžou být hrazené i další varianty,“ shrnul Jakob.
V Evropské unii bude zákaz amalgamových výplní platit už od příštího roku. Česko si vyjednalo výjimku, amalgám se tady nebude smět používat od poloviny roku 2026.
Kde chybí zubaři
Lidé řeší i dostupnost péče. Za posledních deset let počet zubních lékařů vzrostl skoro o osm stovek. Loni jich podle České stomatologické komory ordinovalo přes 8,7 tisíce. Každý zhruba desátý byl přitom z ciziny. Například Frymburk u Lipna hledal stomatologa pět let. Nabízel byt a ordinaci. Až se domluvil se zahraniční posilou. Dmitrii Bembeev rok a půl ošetřuje pacienty z Českokrumlovska.
„Mám tady registrovaných kolem patnácti set lidí, ale ještě přibíráme,“ říká zubní lékař Dmitrii Bembeev z Dentálního centra Frymburk. „Někteří vlastně neměli zubaře vůbec, takže pro ně to byla opravdu záchrana,“ říká jeho zdravotní sestra Monika Nimráčková. Pětatřicetiletý zubař za den ošetří až patnáct pacientů.
„Často to bývá tak, že prostě zkracuji svůj oběd a dělám ty akutní bolesti,“ sděluje Bembeev. Pacienty nechce odmítat. Zubařů je na Lipensku málo. Manželka radí lidem se zubní hygienou. Měli i nabídku ze středních Čech, ale chtěli na Šumavu. Přilákala je také dotace kraje jeden a půl milionu korun. „Mohl jsem koupit to nejmodernější vybavení zubní ordinace,“ sděluje Bembeev.
Jen o dvacet kilometrů dál je Vyšší Brod. Městečku u hranic s Rakouskem zubaři nechybí. „Přímo ve Vyšším Brodě máme čtyři kliniky. Většinou jsou využívané samozřejmě rakouskou klientelou,“ sděluje bývalý starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák.
Mladí nechtějí přebírat ordinace těch starých
„Platíme tady přibližně čtyřicet procent toho, co v Rakousku, a s kvalitou péče jsme velmi spokojení,“ prohlašuje pacient z Lince Harald. Většina místních lidí jezdí k zubaři do Českého Krumlova nebo Kaplice. Kliniky ve Vyšším Brodě nové pacienty neberou. „Tyhle ordinace moc s pojišťovnami nespolupracují, čili se tam platí za hotové,“ míní Zálešák.
Jihočeský kraj přilákal za dva roky sedm zubařů, ale v příhraničí stále chybí. „Oblasti Lipenska, Novohradska, ale i Vimperska a Prachaticka jsou velmi problematické,“ přiznává vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Jihočeského kraje Ivana Turková.
Staří zubaři odcházejí a většina mladých lékařů nechce přebírat jejich ordinace a praxe. Průměrný věk zubařů se teď pohybuje kolem padesáti let. Ordinuje také přes 2,2 tisíce lékařů, kterým je přes 60, a do budoucna může být problém je nahradit.
Nejvíce zubařů je v Praze, jsou to skoro dvě tisícovky. Nejmenší pokrytí péčí je v Karlovarském kraji. Dostat zubaře do příhraničních míst se nedaří dlouhodobě. Většinou se jim nechce ani do obcí a menších měst.