Roman Šmucler

Senát souhlasil s novelou, která má usnadnit zapojení zubařů ze států mimo EU do péče v Česku. Jde o reakci na jejich dlouhodobý nedostatek. Podle předsedy senátního výboru pro zdravotnictví Romana Krause (ODS) se podmínky pro tyto lékaře v tuzemsku nezlehčují – musejí mít jak odpovídající vzdělání, tak i jazykové znalosti. Proti je však Česká stomatologická komora. Podle jejího prezidenta Romana Šmuclera může být taková péče nelegální. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích.

Jasná pravidla a rozdělení kompetencí pro případ havárií na řekách má přinést novela vodního zákona schválená Senátem. Návrh reaguje na havárii, jež se stala na Bečvě, a na obtíže, které toto ekologické neštěstí provázely. Horní komora rovněž schválila novelu, podle které se příspěvky na péči o lidi se zdravotním postižením ve vyšších stupních závislosti od července zvýší o desetinu až dvě pětiny. K nejsledovanějším bodům schůze horní komory patřilo přísnější vymezení znásilnění ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. I tuto změnu senátoři večer poslali k posouzení prezidentovi.

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila senátní novelu, která má usnadnit zapojení zubařů ze zemí mimo EU do poskytování péče v Česku. Podle ní by mohli nově pracovat pod dohledem jiného stomatologa. Také pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC zamířila do závěrečného schvalování s návrhy na úpravy. Jednání sněmovny bude pokračovat ve středu.

Zubní plomby z amalgámu skončí v půlce roku 2026. Je to přitom jediná výplň, kterou proplácí zdravotní pojišťovny a lidé ji tak mají zdarma. Amalgám nahradí bílé plomby, které si teď pacienti hradí celé. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu, podle které by pojišťovny platily nejmíň 40 procent ceny. Stomatologická komora ale upozorňuje, že řada lidí na to nebude mít a obává se zhoršení zubního zdraví.

Problém s nedostatkem zubních lékařů je podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera jen problém pojišťoven. V rozhovoru pro Českou televizi prohlásil, že nedokážou zprostředkovat kontakt mezi pacientem a zubařem. On je přesvědčen, že zubních lékařů je v republice dost a většina podle něj nabírá pacienty. Za ohrožení budoucnosti některých ordinací však považuje návrh, podle kterého by po zákazu amalgámových výplní byly již všechny plomby alespoň zčásti placené pacientem. Rozhovor se Šmuclerem vedl Jakub Pacner.

Bez jasného postoje vlády jde do Poslanecké sněmovny senátní návrh, který by mohl usnadnit zubním lékařům z třetích zemí začít pracovat v Česku. Že ministři zaujali neutrální stanovisko, oznámil mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych. Pravidla, která chtějí prosadit autoři zákona, se nelíbí České stomatologické komoře, její prezident hodlá novelu v případě přijetí napadnout u soudů.

Senát ve středu schválil konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Pro hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů, proti bylo deset. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že jde o kompromis všech pěti vládních stran. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, na případné veto má patnáct dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.

Krajský soud v Praze uznal Nemocnici Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku vinnou z podvodného vykazování péče. Souhlasil s patnáctimilionovým trestem, na kterém se nemocnice dohodla se státním zastupitelstvím. Způsobenou škodu přes 19 milionů korun zařízení již zdravotním pojišťovnám uhradilo. Soud schválil dohodu o vině a trestu mezi státním zastupitelstvím a nemocnicí, obě strany se vzdaly práva na odvolání.

Nemocnice Na Pleši v Nové Vsi pod Pleší na Příbramsku se se státním zastupitelstvím dohodla na patnáctimilionovém peněžitém trestu. Vyplývá to z vyjádření Jiřího Wažika, mluvčího Krajského soudu v Praze, pro Českou televizi. Dohodu o vině a trestu ještě bude schvalovat soud. Obvinění z podvodu kvůli vykazování fiktivní zdravotní péče čelí kromě nemocnice bezmála šedesát lidí. Jde hlavně o lékaře, zdravotní sestry a některé pacienty.

Zubaři z různých koutů světa ordinují na řadě míst v Česku. Třeba do Studené na jihu Čech se přistěhovala zubní lékařka původem z Brazílie. Podle České stomatologické komory přibývá zemí, které se zaměřují na podporu studia stomatologie a chtějí vystudované lékaře posílat do zahraničí.

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.

V zubních ordinacích v Česku panují rozdílné ceny. Někde základní výkony hradí pojišťovna, jinde si ošetření pacienti platí sami, často za tisíce. S pojišťovnou uzavřenou smlouvu nemá zhruba desetina stomatologů. Často jde o jejich vlastní rozhodnutí. Úhrady jsou totiž v porovnání s ostatními obory dlouhodobě nízké.

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

Někteří Češi dojíždí za zubařem až desítky, ne-li více kilometrů. Stomatologové chybí hlavně na venkově a ve více odlehlých městech. Když už se je tam podaří nalákat, zájem je obrovský. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera jsou východiskem krajské dotace a důkladná spolupráce s pojišťovnami. Dle Hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka (ODS) není řešení tak jednoduché a apeluje na součinnost stomatologické komory a krajů. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

Lékařská fakulta Ostravské univerzity v září neotevře obor stomatologie. Zatím ho nemá akreditovaný, přestože žádost poslala začátkem roku. Škola z toho viní i stomatologickou komoru. Ta namítá, že dala jasná doporučení, co je k otevření nového oboru potřeba, a nabídla i pomoc.

Běženci, kteří na Ukrajině pracovali jako lékaři nebo zdravotní sestry, se chtějí zapojit do práce ve svém oboru i v Česku. Problém je ale v rychlém uznání jejich kvalifikace. Dočasně by zdravotnice mohly najít práci ve speciálních ambulancích pro uprchlíky, které začaly zřizovat fakultní nemocnice a měly by vzniknout v každém kraji.

Zdravotní pojišťovny začínají zubaře odměňovat za registraci nových pacientů nebo provádění preventivních prohlídek. Snaží se tak zlepšit dostupnost stomatologické péče v situaci, kdy zubařů sice není akutní nedostatek, ale část z nich s pojišťovnami nespolupracuje a u zbytku existují republikové rozdíly.

Zástupci zdravotníků a pojišťoven vyjednávají o platbách za péči na příští rok. Cestu k dohodě letos hledají obtížněji než v minulých letech. Zejména kvůli vysokým nákladům spojeným s epidemií covidu-19 není podle pojišťoven příliš prostor na navyšování plateb. S takovou argumentací se ale některé zdravotnické obory nechtějí spokojit.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). Důvodem je zlepšující se epidemická situace i rychlejší tempo očkování. Experti i část vlády skupině děkují, krok resortu už zkritizovali někteří politici z opozice. Odborníci z MeSES se ještě v úterý dohodli na tom, že ve své činnosti budou pokračovat.

Prvním kolem ve sněmovně zatím prošla novela o veřejném zdravotním pojištění, která po letech mění systém úhrad za stomatologické výrobky. Dospělým nad 22 let by podle ní na srovnání zubů už neměly přispívat pojišťovny. Víc peněz by naopak mělo jít na léčbu vážných vad a lepší protézy.

V Česku strmě přibývá případů nákazy koronavirem, hospitalizovaných pacientů i nakažených zdravotníků. Podle skupiny vědců existuje velké riziko, že Česká republika bude následovat italský či newyorský scénář a lékaři budou nuceni rozhodovat, kdo dostane péči a kdo ne. Vyzývají proto k tomu, aby lidé sami zavedli „osobní lockdown“ a ven vycházeli jen v nejnutnějších případech. Mezi signatáře výzvy patří rektor ČVUT Vojtěch Petráček, který byl hostem Událostí, komentářů.

Co člověk, to názor. Obzvlášť k tématu, které se už řadu měsíců drží na prvním místě. Na tom, jak zvládnout pandemii koronaviru, si lámou hlavu politici, lékaři, vědci i běžná veřejnost. A média se snaží zprostředkovat svým divákům každý názor. Jakým respondentům mediální prostor otevřít, a jakým už ne? Jak přistoupit k nepravdivým nebo zavádějícím informacím, které šíří známé osobnosti? Na otázky pořadu Newsroom ČT24 odpovídal Jan Tvrdoň, bývalý šéf projektu Demagog.cz, nyní novinář Deníku N.

Povinné nošení roušek vůbec nemělo být rušeno, tvrdí zdravotnický expert opoziční ODS a někdejší primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. Ohlášený návrat roušek od prvního září proto považuje za opožděný. Zakrývání úst a nosu je podle něj jediné efektivní preventivní opatření, které je dispozici. Kromě toho dodává lidem potřebné vědomí rizika. „V okamžiku, kdy jsme roušky zrušili, je všichni odhodili a chovali se, jako kdyby tady žádné nebezpečí nebylo,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí vyhlásí systém tří pohotovostních stupňů, rozděleny budou po regionech. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), kde s ním diskutovali senátor Marek Hilšer (MHS) a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Vojtěch odmítl, že by dovolil, aby koronavirus výrazně zasáhl do fungování voleb, ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyzval k rychlému předložení zákona o korespondenčním hlasování.