Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.
Bílé plomby hradí pojišťovny jen na předních zubech
„V případě, že se pojištěnec rozhodne a souhlasí s metodou léčby nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, hradí ji jako samoplátce,“ konstatovala mluvčí VZP Viktorie Plívová. Doplnila, že stomatolog má povinnost mít přístupný ceník zubních výplní, pacienta o ceně nehrazených informovat před ošetřením a vystavit za uhrazené služby účet.
Podle Šmuclera komora jednala s ministerstvem o možnosti doplatit si rozdíl mezi amalgámem a bílou výplní podobně jako na Slovensku, zřejmě k tomu ale nakonec nedojde.
Bílé zubní plomby může stomatolog vyrobit z různých materiálů. Takzvaný skloinomerní cement vzniká kombinací skleněného prášku s cementem, zub regeneruje a brání vzniku dalších kazů, má ale kratší životnost a nažloutlou barvu. Samopolymerující kompozit je materiál na bázi syntetické kompozice tuhnoucí chemickou reakcí, fotokompozit pak tuhnoucí pod modrým světlem. Takové výplně jsou v různých odstínech, mohou vydržet až dvacet let.
Podle ceníků na webových stránkách zubních ordinací stojí bílé plomby většinou patnáct set až tři tisíce korun podle materiálu, rozsahu a umístění v ústech. Malé výplně, které zaberou méně času, mohou někde začínat i na 750 korunách.
Lékaři loni pojišťovnám vyúčtovali asi 2,1 milionu amalgámových plomb. „Kolik si lidé zaplatili fotokompozitů, nikdo netuší, stejně tak keramické a skloionomerní výplně. Kdyby se přispívalo na všechny výplně, měli bychom aspoň přehled o počtu ošetření a kazivosti,“ podotkl Šmucler. Podle něj u dospělých počet výplní klesá, ale u dětí mírně roste.
Zákaz amalgámových plomb
V roce 2018 byly zakázané plomby z takzvaného nedózovaného amalgámu, který připravovali stomatologové přímo v ordinaci mimo jiné ze rtuti. Nyní je možné používat pro dospělé dál takzvaný dózovaný neboli předem navážený a připravený amalgám. Zatím podle Šmuclera není jasné, zda EU k zákazu přistoupí. V roce 2017 avizovala, že by k němu mělo dojít v roce 2030.
U dětí do patnácti let, těhotných a kojících ho mohou zubní lékaři použít jen výjimečně. Pojišťovny jim místo toho hradí bílé plomby ze skloionomerního cementu. „Není-li možné použít skloionomerní cement z důvodu zdravotního stavu pojištěnce, lze použít dózovaný amalgám. Použití dózovaného amalgámu musí vyplývat ze zdravotnické dokumentace pojištěnce,“ shrnula VZP.
Pojišťovny hradí dětem do 15 let na všechny mléčné i stálé zuby plomby ze skloionomerního cementu a na řezáky a špičáky i ze samopolymerujícího kompozitu, stejná pravidla platí pro těhotné a kojící. Na stálé přední zuby dětí lze použít i fotokompozitní výplně. Mladí ve věku 15 až 18 let mají na přední zuby hrazené obě kompozitní výplně, na ostatních zubech amalgámové plomby.
Dospělým pojišťovny platí bílé výplně z kombinace skleněného prášku a cementu na řezácích a špičácích, na ostatních zubech amalgám. Některé zubní ordinace už amalgamové plomby ani nenabízejí. „Mladí stomatologové už amalgám u pacienta zpravidla ani na škole nezhotovovali, tak bude rychle mizet,“ dodal Šmucler.