Zuby

Amalgámové plomby se používají bezmála dvě stě let. Přestože neexistují silné důkazy, že by přímo škodily, jejich používání se omezuje.

Zubaři z plzeňské fakultní nemocnice v rámci svého výzkumu zjistili nádor v těle u čtvrtiny vyšetřovaných pacientů. Pomáhají jim i kolegové z dalších oddělení. Zpozornět by měli lidé, pokud se jim dlouhodobě nehojí rány v ústech.

Neschválený výzkum, který dokázal obejít zákony o regulaci léků, chce příští rok uvést na trh přípravek, který má člověka zbavit navždy zubního kazu. Nahradí totiž bakterie, jež kazy způsobují, za geneticky upravenou variantu. Ta nevyrábí jako odpad kyselinu, a nepoškozuje tak sklovinu.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.

Zubaři na západě Čech si vybírají dovolené. V lokalitách, kde je i dlouhodobě problém sehnat někoho, kdo ošetří bolavý zub, to znamená, že ještě více lidí musí na pohotovost. Jenomže v Karlovarském kraji žádná celotýdenní není a v Plzeňském kraji je jediná.

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.

Polovina všech dospělých v evropském regionu prodělala v roce 2019 závažné onemocnění dutiny ústní, konstatovala ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Naléhavě proto vyzvala členské státy, aby v rámci všeobecné zdravotní péče umožnily lepší a dostupnější přístup i k péči o dutinu ústní. Tato péče by podle WHO měla být buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit.

Mohutné tělo, dlouhý ocas, drobné přední končetiny a hlavně čelist plná ostrých zubů, které dokážou drtit kosti i těch největších tvorů, kteří kdy na naší planetě žili. Tak si většina lidí představí krále všech predátorů, Tyrannosaura rexe, kterého už desítky let populární kultura vykresluje jako zubatou příšeru. Podle vědců ale může být tato představa mylná –⁠ čelist tohoto masožravce a dalších jemu podobných totiž nejspíš pokrývaly šupinaté pysky.

Moderní technologie rychle mění zubní péči. Ve Spojených státech vědci testují systém, který by mohl pronikat i do těch nejhůře dostupných míst v ústní dutině.

Vytržení třetích stoliček, které se označují také jako zuby moudrosti, může mírně zlepšovat schopnost vnímat chutě. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Chemical Senses. Podle vědců může tento efekt přetrvávat i celá desetiletí.

Prvním kolem ve sněmovně zatím prošla novela o veřejném zdravotním pojištění, která po letech mění systém úhrad za stomatologické výrobky. Dospělým nad 22 let by podle ní na srovnání zubů už neměly přispívat pojišťovny. Víc peněz by naopak mělo jít na léčbu vážných vad a lepší protézy.

Mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, objevil zuby u zkamenělin vývojově nejstarších čelistnatých obratlovců (Acanthothoraci) ze sbírky Národního muzea v Praze. Doposud se předpokládalo, že se u čelistnatců vyvinuly mnohem později. Popsané zuby jsou navíc překvapivě podobné zubům moderních ryb a suchozemských obratlovců.

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.

Kmenové buňky představují jednu z nejnadějnějších cest v moderní medicíně. Dokáží se totiž změnit na jiné specializované buňky v těle. Nový objev našel jejich využití v zubní medicíně: vědci našli gen, který pomáhá regeneraci zubů.

Pojišťovny uzavřely dohody o úhradách zdravotní péče pro příští rok v deseti ze 14 segmentů péče. Změny úhrad budou zejména u zubařů, praktických lékařů a gynekologů. Přibudou nové hrazené výkony, péče o těhotné se bude hradit jako balíček. Oznámili to zástupci ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a primární péče. Letos bylo plánováno na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 320 miliard korun, polovina jde do péče v nemocnicích. Praktičtí a zubní lékaři mají asi po šesti procentech.

Návštěva zubaře zabere spoustu času i peněz a stojí spoustu bolesti. Zákroky mohou vykonávat jen experti s velmi úzkou specializací. Teď ale vědci pracují na zcela novém přístupu: plak by mohly zlikvidovat armády miniaturních robotů.

Přibližně čtyřicet procent amerických dětí používá nebezpečně velké množství zubní pasty. Varování obsahuje zpráva vládního Střediska pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC). Podle lékařů to může znamenat větší riziko nežádoucího zbarvení zubů.