Zkažené zuby by brzy mohli operovat malí roboti, testy v laboratoři byly úspěšné

Moderní technologie rychle mění zubní péči. Ve Spojených státech vědci testují systém, který by mohl pronikat i do těch nejhůře dostupných míst v ústní dutině.

Systém zubních kořenových kanálků je kvůli svým nepravidelnostem a anatomické složitosti jedním z nejnáročnějších prostorů v ústní dutině, jak ohledně vyšetření, tak zejména při operacích.

A tak se mnohdy stává, že mikrobi, které se nepodaří zcela odstranit ze zákoutí kanálků, způsobují dlouhodobější problémy a infekce. Prostředky pro diagnostiku nebo vyhodnocení účinnosti dezinfekce jsou v současné době i přes technologický pokrok stále značně omezené. Už brzy by ale lékaři mohli mít k dispozici nový nástroj k překonání těchto problémů – mikroroboty.

  • Kořenové kanálky jsou prostory uvnitř kořene zubu. Tvoří přirozený vstup do dřeňové dutiny, vedle hlavního kořenového kanálku se někdy objevují i postranní kanálky (především u vícekořenových zubů). Nejužší místo kořenového kanálku na hrotu kořene označujeme jako fyziologický apex, v tomto místě jeho průměr činí 0,15 – 0,25 milimetru. S věkem dochází k podmíněným změnám kořenových kanálků, v období růstu kořene je široký, v průběhu stárnutí se zmenšuje.

Nový výzkum stomatologů z Centra pro inovace a precizní stomatologii na Penn Dental Medicine prokázal, že mikroroboti mohou s velkou přesností operovat v obtížně přístupných místech kořenového kanálku. Vědci popsali dokonce dvě verze robotů v srpnovém vydání časopisu Journal of Dental Research.

„Tato technologie by mohla umožnit kontrolovaně a přesně zacílit biofilmy v těžko přístupných prostorech, získávat tam vzorky mikroorganismů, a dokonce tam cíleně dopravovat léky,“ nastiňuje možnosti těchto strojů hlavní autor výzkumu, stomatolog Alaa Babeer.

Obě robotické platformy, jež vědci testovali, využívají strojů z nanočástic oxidu železa, které už jsou americkými úřady schválené pro lékařské použití. První technologie posílá velké množství těchto primitivních robůtků pomocí magnetů do cíleně vybraných míst zubu, kde narušují a odstraňují vrstvy tvořené mikroorganismy.

Druhá platforma využívá 3D tisk k vytvoření miniaturních robotů ve tvaru šroubovice osazených oxidy železa. Také tyto šroubovice jsou řízeny magnetickým polem, aby se pohybovaly v kořenovém kanálku a dopravovaly tam bioaktivní látky nebo léčiva, která se pak na místě uvolní a zasáhnou tak přesně oblast, kde má lék působit.

Diagnóza i léčba v jednom

„Jedním z důležitých aspektů je možnost jak diagnostického, tak i terapeutického využití. Můžeme biofilm nejen zničit, ale také získat. A to nám umožní určit, jaké mikroorganismy vlastně infekci zubu způsobily. Schopnost přizpůsobit se úzkým a těžko přístupným prostorám v kořenovém kanálku navíc umožňuje účinnější dezinfekci ve srovnání s technologiemi, které se v současnosti používají,“ doplňuje Babeer.

Výzkumný tým zatím tuto možnost netestoval na živých lidech, ale jen na modelu lidského chrupu v laboratoři. Badatelé vyzkoušeli schopnost odstranit rovnou několik druhů povlaku a všechny byly úspěšné.

V další fázi výzkumu by vědci chtěli přejít na lidské pacienty. Samozřejmě až poté, co se ukáže, zda jsou pro člověka neškodné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 1 hhodinou

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 11 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 21 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...