Roboti

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.

Čína dominuje trhu s humanoidními roboty. Tyto stroje už se nasazují i do průmyslu, zejména do výroby elektromobilů a do jejich servisu. Nahradit člověka v oborech, kde je zapotřebí větší kreativita, ale bude zřejmě trvat ještě dlouhou dobu.

Ve východní Číně chce místní policie nasazovat na hlídky v ulicích pojízdné roboty. Podle deníku South China Morning Post jsou tyto stroje schopné identifikovat osoby porušující zákony, a dokonce je pomocí slzného plynu paralyzovat.

Vědci v Jižní Koreji vyvinuli hejna malých magnetických robotů, kteří spolupracují jako mravenci. Díky tomu dokáží společnými silami zvedat těžká břemena, podobně jako právě společenský hmyz.

Automobilka BMW poprvé využila při výrobě automobilů v jednom ze svých závodů robota podobného lidem. Humanoidní robot Figure 02 v americkém závodě ve Spartanburgu po dobu několika týdnů úspěšně umisťoval plechové díly při výrobě karoserií. Informovala o tom automobilka na svém blogu.

Podzemní laboratoř odborníků z Českého vysokého učení technického (ČVUT) ve štole Josef na Příbramsku je místo, kde by se dali zkoušet roboti, které lze využít při manipulaci s nebezpečnými materiály, kontrole konstrukcí nebo vyhledávání lidí. Vědci tu budou testovat nejnovější technologie a technické limity.

Svět se rychle mění vlivem umělých inteligencí – a tyto změny se týkají i České republiky. Michal Pěchouček z ČVUT, který je předním světovým expertem na AI, vysvětluje, kde jsou slabiny a co můžeme a měli bychom změnit, abychom se lépe adaptovali.

Lidstvo je při výzkumu vzdálenějších míst Sluneční soustavy svázáno rychlostí světla. Ta omezuje rychlost komunikace se sondami, což zase vede k tomu, že se komplikují a energeticky prodražují všechny manévry. Nová studie přichází s návrhem: nechme to na robotech.

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

Obecná umělá inteligence (AGI) by mohla přijít do pěti let. Na ekonomickém fóru pořádaném na Stanfordově univerzitě to v pátek řekl šéf americké společnosti Nvidia Jensen Huang. Odpovídal tím na otázku, jak dlouho bude trvat, než se podaří vytvořit počítače, které budou myslet jako lidé, informovala agentura Reuters. Nvidia je předním světovým výrobcem čipů pro odvětví umělé inteligence (AI).

Jak umělé inteligence, tak i roboti se v posledních letech učí stále lépe komunikovat. A to nejen písemnou formou, ale také hlasem. S tím vyvstává podle vědců spousta nových otázek – jednou z nich je i ta, jestli se mají stroje učit mluvit v dialektech.

Malý vodní brouk se pohybuje rychlostí, která zdánlivě porušuje fyzikální zákony. Jak je to možné, teď poprvé vysvětlil tým amerických vědců. Výsledky by se daly využít pro konstrukci rychlejších a obratnějších dronů.

V Číně žije stále více dvojic kvůli práci odděleně. Hlavně pro ně vznikl robotický přístroj, který lidem umožňuje sdílet intimní momenty, i když jsou od sebe vzdálení.

Moderní technologie rychle mění zubní péči. Ve Spojených státech vědci testují systém, který by mohl pronikat i do těch nejhůře dostupných míst v ústní dutině.

Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na pokrok v léčebných metodách srdečních problémů, jako jsou například kardiostimulátory.

Až sedmdesát tisíc pracovních míst, která dnes v Česku zastávají lidé, můžou do roku 2025 obsadit roboti. Takovou proměnu pracovního trhu očekává analýza ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad zároveň dodává, že při současném nedostatku sil není třeba obávat se nezaměstnanosti.

Spojené státy testují na hranicích s Mexikem robotické hlídkové psy, kteří by mohli poskytnout „mechanickou posilu“ pohraniční stráži v boji proti nelegální migraci. Lidskoprávní skupiny považují nasazení robotů za katastrofální.

České firmy opět začínají ve větším investovat do robotizace. Dodavatelé průmyslových robotů vidí zvýšenou poptávku jak oproti loňsku, tak i ve srovnání s lety před pandemií. Nejčastěji automatizují výrobu firmy v autoprůmyslu nebo v potravinářství.

Američtí vědci před rokem vytvořili biologické stroje z žabích buněk. Teď je naučili, aby se tito bioroboti začali sami rozmnožovat. Ve vývoji pomohla pokročilá umělá inteligence.

Tým hongkongských vývojářů, který stojí za zrodem slavného humanoidního robota Sophie, představil nový produkt – sestru Grace, která má posílit zdravotnický personál. Svým pacientům umí poskytnout základní lékařskou péči a díky rozsáhlým komunikačním schopnostem má být i společnicí pro ty, které pandemie covidu-19 izolovala od zbytku světa.

Anonymní nahlížení do katastru nemovitostí přes internet bude zachováno, i když od června měli mít přístup například ke jménu vlastníka nemovitosti či účastníka řízení jen přihlášení uživatelé. Proti softwarovým robotům, které využívají spekulanti s pozemky a nemovitostmi, pomůže test, oznámil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Společnost Alphabet, která je majitelem Googlu, představila prototyp robota, který je schopný prozkoumat jednotlivé rostliny na poli, zhodnotit jejich stav a odhalit případné škůdce. Tento robofarmář by mohl pomoci zemědělcům chránit i zvyšovat úrodu.

Představte si robota o velikosti lidské buňky, který je na dálku napájen i navigován světlem. A dokáže donekonečna při zachování zdroje světla vykonávat na úrovni mikrosvěta mechanicky zcela přesné úkony bez nutnosti jakéhokoli invazivního zákroku zvenčí. Tyto mikroroboty dokáže vytvářet výzkumná skupina Ivana Řehoře z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Objev publikovala nedávno v prestižním časopise Soft Robotics. Výzkum probíhal ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzitou v Utrechtu.

Nemocnice na Bulovce v Praze otestovala od 6. března přes devět tisíc vzorků na přítomnost nemoci na COVID-19. V laboratořích pracují dva šestičlenné týmy, které se nepotkají. Pomáhá jim i stroj z Českého vysokého učení technického (ČVUT). Novinářům to řekla Elka Nyčová z oddělení klinické mikrobiologie. Pozitivní výsledek měla z testovaných vzorků asi desetina. Mezi všemi více než 146 tisíci vzorky otestovanými v celé zemi je podíl pozitivních záchytů podle ministerstva zdravotnictví 4,6 procenta – a od vypuknutí pandemie postupně klesá.