Robotický farmář může změnit zemědělství. Majitel Googlu už ho otestoval na jahodách a sóji

Společnost Alphabet, která je majitelem Googlu, představila prototyp robota, který je schopný prozkoumat jednotlivé rostliny na poli, zhodnotit jejich stav a odhalit případné škůdce. Tento robofarmář by mohl pomoci zemědělcům chránit i zvyšovat úrodu.

Stroj je zkonstruovaný tak, aby se mohl na poli pohybovat přímo mezi rostlinami, aniž by je nějak poškodil. Cílem je to, aby sbíral maximální množství dat o jednotlivých rostlinách, takže by zemědělci získali precizní vhled do toho, jak si jejich budoucí sklizeň vede – a nemuseli by trávit celé hodiny chozením po poli.

Alphabet pojmenoval tento stroj a jeho implementaci jako Project Mineral. Je součástí deklarované snahy změnit svět radikálně k lepšímu pomocí revolučních chytrých technologií. „Doufáme, že lepší nástroje umožní zemědělskému průmyslu změnit způsob, jak pěstujeme potravu,“ uvedl šéf projektu Elliott Grant na stránkách svého blogu.

Testovací prototyp robo-farmáře
Zdroj: Mineral

Podle něj se sice už zemědělství transformuje a modernizuje, například díky využívání satelitních dat, ale moderní technologie nabízejí mnohem více možností. „Co kdyby se dala každá jednotlivá rostlinka monitorovat a dostávala tak přesné množství živin, které potřebuje?“ napsal Grant. „A co kdybychom mohli odhalit všechny genetické a environmentální příčiny vysoké úrodnosti?“ dodal.

Stroje, které mohou změnit zemědělství

V dnešní době mají zemědělci jen částečné informace o vlastnostech půdy a proměnách počasí. Ale robotický farmář byl navržen tak, aby sledoval a popisoval, jak rostliny reálně rostou a jak reagují na změny ve svém prostředí.

Stroj už byl ve formě prototypu několik let testován na dvou projektech: na jahodách v Kalifornii a na sóji v Illionois. Dokázal počítat a měřit značné množství informací, podle Alphabetu doslova spočítal každý lusk sóji. Všechna tato data pak odesílá do systému vybaveného umělou inteligencí, který se snaží najít v chaosu čísel určitý řád a odhalit vzorce, které by byly zemědělcům užitečné.

Vynikající byly údajně jeho úspěchy v boji proti škůdcům. Dokázal je odhalit včas a spolehlivě – což umožňuje nasadit proti nim vhodná opatření ještě v době, kdy to je efektivní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 28 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...