Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
Unijní agentura má k dispozici údaje z předchozích období. Mezi lety 1980 a 2024 dosáhly ekonomické ztráty v Evropské unii související s extrémním počasím celkem 822 miliard eur (skoro dvaceti bilionů korun) a 25 procent ztrát připadlo pouze na období mezi lety 2021 a 2024. Podle ředitelky EEA se jedná o jasný signál, že „intenzita těchto událostí i jejich dopady rostou“.
Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ihned po svém nástupu do vlády uvedl, že klimatická krize skončila. Zpochybňoval rovněž, že by současná extrémní vedra a sucho měly být považovány za důkaz klimatické krize. V nedávné debatě pak řekl, že „v létě je prostě horko, v zimě je zima a v noci je tma“.
Podle šéfky agentury EEA je diskuse na toto téma polarizovaná již několik let. Navíc se v Evropské unii objevily další naléhavé priority, například bezpečnost, ceny energií nebo životní náklady, kterým je často dávána přednost a politici jim věnují více pozornosti. „Po událostech, jaké jsme viděli letos v létě, si ale nemyslím, že by kdokoliv, kdo důvěřuje vědě, poznatkům a vědeckým hodnocením, mohl popírat, že tyto události souvisejí se zrychlující se klimatickou změnou,“ prohlásila Ylä-Mononenová.
Evropa se otepluje rychleji
Evropa se navíc podle ní otepluje přibližně dvojnásobným tempem oproti celosvětovému průměru, což situaci dělá ještě závažnější. „Naší úlohou je pokračovat v poskytování nejlepších dostupných dat, znalostí a informací politikům a tvůrcům politik, aby mohli svá rozhodnutí zakládat na faktech, nikoli na tvrzeních nebo názorech,“ dodala šéfka unijní agentury. Evropa podle ní musí investovat do takzvaných adaptačních opatření, aby byla odolnější a zároveň konkurenceschopnější. Jedná se například o prevenci povodní nebo ochlazování měst.
„Města jsou obzvlášť zranitelná kvůli efektu městského tepelného ostrova. Vlny veder jsou typicky klimatickým extrémem s nejvyšším počtem obětí,“ uvedla Ylä-Mononenová. V tomto případě podle ní pomáhá ozeleňování měst. „Více stromů vytváří stín a pomáhá město ochlazovat. Pomoci může samozřejmě i umělé zastínění,“ dodala.
Rychlé řešení představuje klimatizace. Jedná se ale podle ní o řešení krátkozraké, i když v některých případech nezbytné, zejména pro zranitelné osoby, které nemohou opustit domov, a rovněž pro instituce, jako jsou domovy pro seniory, školy nebo nemocnice. „Víme ale také, že klimatizace vyžaduje více energie. A v době vln veder to může vést i k energetické chudobě, což je špatná zpráva právě pro nejzranitelnější,“ uvedla šéfka unijní agentury.
Evropa hledá řešení
Pokud jde o opatření, jak zabránit povodním, tam podle ní funguje využívání přírodě blízkých řešení a vytváření dostatečné retenční kapacity proti proudu. „Víme, že přirozenější podoba řek funguje, a v Evropě už máme řadu velmi dobrých příkladů měst, která vytvořila takové retenční prostory,“ uvedla šéfka agentury, která pochází z Finska.
Jako příklad města, které odvádí dobrou práci a kterému se daří například úspěšně bojovat s přívalovými dešti, uvedla Kodaň. Pomohl podle ní koncept takzvaného houbového města, kde existují kapacity a zelené plochy schopné absorbovat nadbytečnou dešťovou vodu. Trvalo nicméně deset let, než dánská metropole podobná opatření vybudovala. Španělský Madrid je zase městem, které záměrně výrazně investovalo do ozeleňování, vysazuje stromy a vytváří tak stín.
„Nemůžeme si dovolit nefinancovat adaptační opatření. Nemůžeme si dovolit je neprovést,“ prohlásila šéfka unijní agentury. Vzhledem k ekonomickým ztrátám je podle ní jasné, že Evropa musí do těchto opatření investovat nyní, aby se vyhnula obrovským nákladům v budoucnosti. „Argument, že si to nemůžeme dovolit nebo že na to nemáme peníze, osobně nepřijímám. Peníze existují,“ dodala. Podle ní je ale potřeba veřejné prostředky, ať již z rozpočtu EU, členských států, nebo i jiných zdrojů využívat chytře, tedy i zajistit, aby jednotlivé výdajové priority nepůsobily proti sobě.
Obavy o potravu
Nedávné vlny veder a sucho měly velký dopad zejména na zemědělství. „Je poměrně zřejmé, že některé plodiny už v budoucnu nebudou růst zejména v nejsušších oblastech Středomoří a jižní Evropy,“ uvedla Finka. „Klimatická změna je tam už natolik výrazná, že pokud nepřejdeme k velmi intenzivnímu zavlažování – což ale kvůli nedostatku vody nemusí být vůbec možné – některé oblasti dnešní zemědělské půdy už v budoucnosti zkrátka nebudou pro současnou zemědělskou produkci využitelné,“ dodala.
V EU nyní pokračuje debata o velikosti budoucího unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 a šéfka unijní agentury v této souvislosti doufá, že na výdaje související s životním prostředím bude určeno dostatečné množství prostředků. „Doufáme, že budou lépe pochopeny vazby mezi konkurenceschopností, bezpečností, odolností a našimi klimatickými a environmentálními cíli,“ uvedla s tím, že nelze hovořit pouze o vojenské bezpečnosti, ale o komplexní bezpečnosti, která zahrnuje také klimatickou a environmentální bezpečnost.
