Energetická chudoba

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.

Lidí, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí víc než dvě pětiny svého čistého příjmu, v Česku přibývá. Zatímco v roce 2020 jich bylo asi 770 tisíc, loni už 1,3 milionu, uvádí zpráva Powerty Watch 2024. Ta sleduje v jednotlivých zemích výskyt chudoby a vyloučení a dopady sociální politiky, podle toho pak připravuje svá doporučení. Česká zpráva shrnuje výsledky domácích analýz a studií od loňského podzimu.

Problémy s placením energií zažívá v Česku přes 1,25 milionu lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo práce a sociálních věcí. Číslo se za poslední tři roky téměř zdvojnásobilo. Energetická chudoba zasahuje hlavně samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a seniorky, které žijí samy.

Náklady na energie stouply podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) za dva roky o 62 procent, za rok o 15 procent. Nejvýrazněji se zdražování elektřiny či plynu dotklo domácností seniorů. Spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) apeloval na další snahu o úsporu energií. Domnívají se, že tomu mohou pomoci státní programy, které mají podpořit například zateplování budov. Podle prezidenta Asociace výrobců minerální izolace Ondřeje Šrámka je ale i s nimi tempo modernizace domů jen asi třetinové oproti tomu, jaké by považoval za vhodné.

V Ostravě žijí více než tři tisícovky lidí, kteří jsou v bytové nouzi, mezi nimi jsou i stovky dětí. Město se jim od roku 2016 snaží pomoci projekty, při kterých se už podařilo vyčlenit a zabydlet 168 sociálních bytů, a chystají se další. Úspěšnost v udržení bydlení u lidí zapojených do projektů převyšuje 85 procent, řekl primátorův náměstek Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). V Ostravě žije necelých tři sta tisíc obyvatel.

Rostoucí ceny energií se nejvíce dotknou nízkopříjmových domácností, varují ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal a sociolog Daniel Prokop. Místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie Jan Zápotočný a ředitel marketingu společnosti MND Jan Sýkora apelovali na spotřebitele, aby v případě problémů se splácením kontaktovali dodavatele. Tématu se věnovala středeční Devadesátka.

Zdražování energií se dotýká i vážně nemocných lidí, kteří jsou doma napojeni na přístrojích. Nejčastěji jde o nemoci plic a dýchacích cest. Nedostatek peněz na zaplacení elektřiny pacienti teď častěji řeší i s lékaři, kteří jim zařízení předepisují.

Zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI) budou mít nově stanovený strop. Výše záloh bude zveřejněna v úterý, uvedl na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Energetický regulační úřad (ERÚ) podle něj akceptoval ministerský návrh na stanovení stropu záloh a předloží vyhlášku.