V Ostravě žijí více než tři tisícovky lidí, kteří jsou v bytové nouzi, mezi nimi jsou i stovky dětí. Město se jim od roku 2016 snaží pomoci projekty, při kterých se už podařilo vyčlenit a zabydlet 168 sociálních bytů, a chystají se další. Úspěšnost v udržení bydlení u lidí zapojených do projektů převyšuje 85 procent, řekl primátorův náměstek Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). V Ostravě žije necelých tři sta tisíc obyvatel.
V Ostravě je v bytové nouzi až tři tisíce lidí. Město má v plánu postavit další sociální byty
Lidé v bytové nouzi se podle náměstka rekrutují především z obyvatel ubytoven. Ve městě je 24 ubytoven, dříve jich bývalo přes čtyřicet, přičemž část z nich slouží i pro bydlení zaměstnanců. Spolupráci se sociálními službami potřebuje asi 15 ubytoven, devět z nich vyžaduje intenzivní práci. Žije v nich zhruba 1500 lidí včetně několika set dětí.
„To jsou právě klienti, které chceme v rámci projektu sociálního bydlení vtáhnout do nějakého standardního bydlení. Proto ve spolupráci s městskými obvody i se společností Heimstaden, která je největším vlastníkem nájemních bytů v kraji a v Ostravě, se snažíme lidem nabídnout s nějakým sociálním doprovodem možnost, aby se vymanili z ubytoven a aby se naučili standardně bydlet,“ řekl Pražák.
Člověk, který se nastěhuje do sociálního bytu, dostane nájemní smlouvu nejprve na 12 měsíců a podporu sociálních pracovníků magistrátu. „Sociální pracovníci ho podporují, aby řešil oblast zajištění zaměstnání, dluhy, udržení si bydlení, případně školní úspěšnost dětí,“ řekl vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu Zdeněk Živčák.
Když bydlí, dokáží řešit i další své problémy
Ředitel Agentury pro sociální začleňování ministerstva pro místní rozvoj Martin Šimáček sdělil, že zajištění bydlení je předpokladem k tomu, aby domácnosti mohly řešit i další své problémy. Úspěšnost ve většině projektů je podle něj vysoká.
„Domácnosti obvykle do dvanácti měsíců po zabydlení se stabilizují do té míry, že začnou řešit i ostatní oblasti. Snižují svoji dluhovou zátěž, je tam potenciál ke zvýšení docházky dětí do školy a k zaměstnání dospělých lidí,“ řekl Šimáček. Chystá se také průzkum, jaký má zabydlení vliv i přímo na zdraví lidí. „Očekáváme, že by měl být také jednoznačně pozitivní,“ dodal.
Pražák řekl, že město v nejbližší době rozšíří kapacitu o další byty. Dosud se podle něj díky navazujícím projektům podařilo z nevyhovujícího prostředí vytáhnout zhruba šest set lidí, včetně téměř tří set dětí. Potřeba sociálních bytů je ale podle Živčáka značná a město poptávku lidí v bytové nouzi nestačí uspokojovat.
„Úspěšnost v rámci prvních dvou realizovaných projektů máme vyčíslenou na více než 85 procent, kdy za úspěch považujeme, že klient v bytě zůstává bydlet i po konci projektu, po dvou letech, bez podpory sociálních pracovníků,“ popsal situaci Živčák.
Nájemníci takto zůstali ve více než sto bytech. „Aktuálně v rámci projektu máme obsazených 58 bytů, ve kterých je asi 150 osob, z toho více než sedmdesát dětí. Připravujeme obsazení dalších čtyřiceti bytů. Dvacet bude od šesti spolupracujících městských obvodů a dalších dvacet od společnosti Heimstaden,“ uvedl Živčák.
Mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz řekla, že firma má v této oblasti bohatou zkušenost. „Provozujeme v kraji více než 1150 bytů, které jsou v režimu sociálního bydlení a ve kterých se ve spolupráci s neziskovými organizacemi s klienty intenzivně pracuje,“ řekla Piechowicz.
V celém Česku je v bytové nouzi přes 150 tisíc lidí
Anna Hájková z oddělení koncepce dostupného bydlení ministerstva pro místní rozvoj řekla, že v celé zemi je nyní zhruba 1,4 milionu lidí ohrožených ztrátou bydlení, s nadměrnými náklady na bydlení nebo v energetické chudobě. „Z toho počtu zhruba 154 tisíc obyvatel je přímo v bytové nouzi, přičemž dvě třetiny z toho počtu jsou rodiny s dětmi,“ upřesnila.
Hájková uvedla, že v druhé polovině května půjde do mezirezortního připomínkového řízení nový zákon o podpoře bydlení, jehož účinnost by mohla být od ledna 2025. Zákon je založen na třech pilířích. Prvním jsou kontaktní místa pro bydlení zaměřená na poradenství, druhým je nájemní bydlení pomocí podpory pronájmu obecních i soukromých bytů. „Třetím pilířem je asistence v bydlení, což je podpora sociálních pracovníků pro domácnosti, aby si udržely bydlení,“ řekla.
Zákon podle ní vychází i z úspěšných projektů uskutečněných ve městech. Šimáček řekl, že Ostrava se zapojovala do podpory bydlení mezi prvními a patří mezi města, která dělají tyto programy nejvíce, i mezi ta, která nejvíce přispěla daty a praxí. Na ostravském magistrátu už funguje kontaktní místo pro bydlení. Živčák sdělil, že od listopadu ho navštívilo tři sta klientů, většinou kvůli poradenství.
