Nájemní bydlení

Přibývá lidí, kteří bydlí v nájmu. Podle posledních statistik je to už každá čtvrtá česká domácnost. Důvodem je obtížně dostupné vlastní bydlení. Kvůli tomu se také někteří stěhují do objektů, jako jsou chaty nebo maringotky.

Špičky vládních stran budou v týdnu jednat o dalším osudu předlohy zákona, který má pomoci řešit krizi bydlení. Novela počítá vedle garancí za nájemníky také se vznikem kontaktních míst ve větších obcích. Úředníci by v nich pomáhali těm, kterým hrozí ztráta střechy nad hlavou. Proti vytvoření nových pozic je ale ODS i TOP 09. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) namítá, že počet úředníků, které bude potřeba přijmout, už víc seškrtat nejde.

Vysoká poptávka po bytech v Česku vyhnala ceny na nové rekordy. V největších městech překonal průměr poprvé v historii 100 tisíc korun za metr čtvereční. Stále víc lidí tak hledá pronájem. Někdy se dá pořídit výhodně – třeba v případě, že jde o člověka, o jehož služby má zájem samospráva. Získat je za zvýhodněných podmínek mohou třeba učitelé, zdravotní sestry, popeláři i městští strážníci.

Spor vládní koalice o podobě státního rozpočtu na příští rok je zřejmě u konce. Piráti po úterním jednání lídrů vládních stran poprvé od srpnového zveřejnění návrhu avizovali jeho podporu. Jejich šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš původně trval na tom, aby v příštím roce jeho resort dostal sedm miliard korun na podporu nájemního bydlení. Bartošův stranický kolega Jakub Michálek ČT řekl, že Piráti jsou velmi blízko k tomu, aby měli jednotný postoj ke státnímu rozpočtu.

Piráti dál hrozí, že jejich ministři nepodpoří návrh státního rozpočtu na příští rok, pokud v něm nebudou i peníze na podporu dostupného nájemního bydlení. Šéf strany Ivan Bartoš v pondělí zopakoval svůj požadavek, aby vláda příští rok poslala na podporu bydlení minimálně sedm miliard korun. Piráty ve snaze podporuje i hnutí STAN. Naopak ODS a TOP 09 jsou proti a Bartoše vyzvaly, aby dal nejdřív do pořádku digitalizaci stavebního řízení. Lidovecký ministr Marian Jurečka pak navrhl kompromis, že by resort peníze na bydlení dostal vyplacené později.

Pražské arcibiskupství převzalo od developerské skupiny Trigema sto čtrnáct bytů určených ke komerčnímu pronájmu v projektu Lihovar na pražském Smíchově. Zároveň tam otevřelo dvoutřídní mateřskou školu pro padesát dětí. Arcibiskupství v souvislosti s církevními restitucemi a zajištěním budoucího financování založilo realitní platformu s názvem XPlace. Podle loňské výroční zprávy arcibiskupství do roku 2023 investovalo do platformy přes dvě miliardy korun.

Vláda představila program na podporu dostupného bydlení. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak chce kabinet pomoci třeba střední třídě i dalším skupinám, kterých se problémy s bydlením týkají. Předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejnou správu Marie Pošarová (SPD) však říká, že ve vládních plánech chybějí třeba investice do startovacích bytů pro mladé rodiny či seniory. Naopak vedoucí dluhového poradenství z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle aktivitu vlády ocenil. Uvedl však, že Česko se poměrem lidí, kteří bydlí ve vlastním bytě, odlišuje od západoevropských standardů. O dostupnosti bydlení v tuzemsku debatovali v pořadu Události, komentáře.

V Česku je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než milion a půl osob ohrožených bytovou nouzí. Nově pro ně má vzniknout systémová podpora, která počítá s vytvořením skoro dvou set nových úřednických pozic. To vnímá jako problém ODS i TOP 09 a o návrhu chtějí ještě diskutovat.

Ceny bytů rostou a v Praze podle developerů za poslední dekádu zdražil metr čtvereční nového bydlení skoro třikrát na 142 tisíc korun. V celém Česku je násobek podobný, ale průměr činí méně – 85 tisíc korun. Obce chtějí situaci řešit pomocí nájemního bydlení, ale nemají dostatek pozemků. Stát proto už určil některé lokality, kde by mohly obce začít stavět.

Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů bez projednání na své schůzi. Rozhodl o tom na návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry přes odpor KDU-ČSL tím, že novelu občanského zákoníku vyřadil z programu jednání. Předlohu tak dostane k podpisu prezident Petr Pavel po uplynutí měsíční lhůty, kterou horní parlamentní komora na projednávání zákonů má. V případě novely tato lhůta končí ve čtvrtek 18. dubna. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že posílení práv partnerů je krok potřebným směrem, nejlepším krokem k úplnému zrovnoprávnění gayů a leseb v Česku by ale podle ní bylo přijetí manželství pro všechny.

Zhruba dva miliony lidí v Česku bydlí v pronajatých bytech nebo domech. A podle realitních makléřů jich bude přibývat. Nových nemovitostí se totiž staví málo. Až 45 procent českých domácností přitom za nájem dává víc než čtyřicet procent svých příjmů, což je zhruba dvakrát více, než je celoevropský průměr. Měsíční nájemné se v tuzemsku na přelomu roku vyšplhalo skoro ke třem stům korunám za metr čtvereční.

Poslanci mají za sebou 94. schůzi. Ukončili ji poté, co dokončili první čtení návrhu na zvýšení ústavní ochrany vody. Druhým čtením předtím prošla novela zákona o sociálních službách, ve sněmovně ji tedy čeká už jen závěrečné schvalování. Novela především zvýší příspěvky na péči. Opozice k ní však má výhrady, kritizuje například to, že by se neměl zvýšit příspěvek lidem s nejnižším stupněm závislosti. Protože je pátek, měli poslanci také příležitost završit schvalování některých předpisů. Využili toho v případě zákona o Státním fondu podpory investic, jehož novela má zjednodušit čerpání peněz z něj, a zejména usnadnit jejich využití k stavbě dostupného nájemního bydlení. Zákon také podobu dostupného nájemního bydlení jasně vymezuje.

Město Olomouc udělalo tečku za sporem o převodu 350 družstevních bytů na jejich nájemníky. Při výstavbě v roce 2000 hradil část nákladů na vybudování domů stát, část nájemníci hotově a zbytek spláceli formou nájemného. Po dvaceti letech měly byty přejít do jejich osobního vlastnictví za symbolickou korunu, jenže se tak nestalo. Po tříletých dohadech je nakonec získali s doplatkem. Nájemníci nakonec přeplatili celkem 51 milionů korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje podpořit výstavbu obecních bytů miliardami korun. V nájmu, ať už městském, nebo komerčním, bydlí v Česku asi pětina domácností. Nejvíce takových bytů je k mání v Praze, přes 30 tisíc. Magistrát teď vytipoval vhodné pozemky, kde by mohly vyrůst další.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá novinky v nájemním bydlení. Jednou z nich je, že po dvou nájemních smlouvách na dobu určitou už by měla přijít doba neurčitá, nebo alespoň jistota nájmu na další tři roky. Větší ochranu majitele chce resort zajistit zavedením rozkazu k vyklizení bytu nebo domu.

Nájemníkům dvou domů v krkonošském Harrachově, které patří státu, už nehrozí násobné navýšení nájmů na úroveň tržního. Stoupne jim od listopadu o dvacet procent. Město se zároveň zavázalo, že stáhne žalobu na stát, aby zbouralo oba domy, které stojí na jeho pozemcích. O výsledku dohody s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových informoval starosta Harrachova Tomáš Vašíček (SNK – Změna pro Harrachov).

Radnice v Opočně na Rychnovsku koupila dva bytové domy, stavěné původně pro automobilku Škoda v Kvasinách. Podnik tyto byty momentálně nepotřebuje, město se naopak snaží rozšířit svůj bytový fond, o bydlení v regionu je totiž velký zájem. Za poslední týdny eviduje radnice v Opočně asi šedesát žádostí o byty.

Pro sociální i běžné bydlení budou sloužit tři nové městské domy v ulici Na Žižkově v Liberci. Jejich výstavba za zhruba 158 milionů korun skončila v srpnu. V domech je celkem 49 bytů, z toho 35 je určeno pro sociální bydlení. Domy budou zařazené do nového městského projektu Domovník, při kterém vybraný nájemník bude dohlížet na klid a pořádek. První nájemníci se do nových bytů nastěhují už v září, řekl při slavnostním zakončení stavby náměstek primátora pro městské bydlení Jan Hruška (Piráti). Nové byty se městu podařilo postavit po zhruba patnácti letech.

Zájem o nájmy v Česku neupadá – naopak. Makléři čekají v některých lokalitách na jednu nabídku i desítky zájemců. Pro mnoho lidí je totiž nedosažitelné byt nebo dům koupit. Ceny výrazně vzrostly a vysoké úrokové sazby prodražují hypotéky. Stoupají ale i ceny samotných nájmů. Nejvyšší jsou tradičně ve velkých městech.

S obtížně dostupným vlastním bydlením dál roste zájem o pronájmy. Podle realitních serverů momentálně připadá na jeden podaný inzerát 28 uchazečů. I proto nájemné zdražuje. Nejvíc ve městech, kde sídlí univerzity.

Cena nájemního bydlení v Havířově v řadě případů prudce vzroste, někde i o sto procent. Nové nájemné, které má platit už od července, zohledňuje lokality podle atraktivity, ale také to, jaký typ smlouvy lidé mají. Město Havířov argumentuje tím, že ceny nezvedalo od roku 2019. Skokový nárůst ceny bydlení však může způsobit problémy hlavně lidem s nižšími příjmy.

Stát přichází s programem nazvaným Nájemní bydlení. Bude v něm 800 milionů korun určených na podporu výstavby nájemních bytů. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že jen část peněz dostanou obce a další příjemci jako dotaci. Zbytek bude k dispozici formou úvěru, takže vynaložené peníze se státu v budoucnu vrátí.

V Ostravě žijí více než tři tisícovky lidí, kteří jsou v bytové nouzi, mezi nimi jsou i stovky dětí. Město se jim od roku 2016 snaží pomoci projekty, při kterých se už podařilo vyčlenit a zabydlet 168 sociálních bytů, a chystají se další. Úspěšnost v udržení bydlení u lidí zapojených do projektů převyšuje 85 procent, řekl primátorův náměstek Zbyněk Pražák (KDU-ČSL). V Ostravě žije necelých tři sta tisíc obyvatel.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.