Přihoďte peníze, vyzývá opozice vládu kvůli programu na podporu bydlení

Nahrávám video

Vládní program na výstavbu nebo rekonstrukci nájemního bydlení zůstává pozastavený. Kvůli mimořádnému zájmu má příjem žádostí od července stopku. A to vadí opozici. Vyzývá proto kabinet, aby do projektu vložil víc peněz a umožnil jeho restart. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) říká, že na financích i znovuotevření této podpory je v kabinetu shoda. Na výstavbu bydlení s dostupnými nájmy je podle resortu v rozpočtu na příští rok garantováno 4,5 miliardy korun. A stejná částka má být k dispozici i v dalších letech.

„V souvislosti s rozpočtem na rok 2026 a střednědobým výhledem budeme řešit dofinancování tak, aby tento program mohl být znovu otevřen. Předpokládám, že se to stane na podzim. Nebudu blíže specifikovat dobu, určitě to závisí na finálních dohodách ve vztahu k tvorbě rozpočtu,“ avizoval Kulhánek.

Například v Praze na Proseku projektoví manažeři zatím čekají, zda jejich projekt se šedesáti byty v programu uspěl. „Potřebujeme nabídnout ty byty veřejným profesím. A to z toho důvodu, že náklad na bydlení v Praze je tak vysoký, že se stáváme z hlediska profesí nekonkurenceschopnými,“ řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).

Podobných žádostí se sešlo celkem 326. Hodnota projektů přesahuje dvacet miliard korun, program jich má ale k dispozici sedm. Pokud by uspěli všichni, znamenalo by to až šest tisíc nových bytů. Podle Aleše Juchelky (ANO) by se peníze měly najít proto, aby se obce motivovaly k výstavbě dostupnějších bytů pro své občany. Podle Kulhánka budou projekty vyhodnocovány v řádu měsíců, proto je podle něj lhostejné, zda program bude znovu otevřen v říjnu, nebo v listopadu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) avizoval, že prioritou vlády je žádosti přijímat dál, „aby se to znovu otevřelo a projekty se opravdu rozeběhly a byly realizovány“.

K začátku týdne fond s žadateli o podporu uzavřel celkem jednatřicet smluv. Jejich hodnota přesahuje miliardu. Podepsány už jsou tak kontrakty na 340 nájemních bytů. „Jednoznačně se musí najít peníze na to, aby tady vznikalo nové dostupné bydlení pro naše občany. Protože ta katastrofa, kterou tu dnes všichni vidíme, je opravdu neúnosná,“ říká místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Program se otevřel loni v říjnu

„Jako Piráti jsme od začátku říkali, že deset miliard korun, které (pirátský exministr pro místní rozvoj – pozn. red.) Ivan Bartoš vyjednal, je málo a je potřeba, aby na toto bylo dvacet miliard ročně,“ tvrdí místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Podle starosty města Chrast Vojtěcha Krňanského (nestr. za Motoristy) pozastavení chybou je. „Nicméně je potřeba si uvědomit, že nájemní bydlení, které budou dělat obce, není jediným řešením bytové krize. Je třeba se zamyslet nad propojením veřejného a soukromého sektoru,“ zdůraznil.

Hnutí Stačilo! má podle pražské lídryně Jany Maláčové přepočteno, že na kupní sílu má tuzemsko nejdražší bydlení – jak vlastnické, tak nájemní. „A v takovém momentě, zvlášť když je přetlak žádostí, tak je třeba s tím něco udělat,“ vyzvala.

Program se žadatelům otevřel loni v říjnu. Peníze je možné použít na rekonstrukci nebo výstavbu nového bytového domu. Lze za ně ale koupit i již hotové jednotky.

Loni se začalo stavět skoro 37 tisíc bytů

Většinu z výše zmíněných jednatřiceti smluv uzavřel stát se samosprávami. V jednom případě kontrakt podepisovala církev – investovat bude v Moravskoslezském kraji.

Zhruba půl na půl jsou záměry rozděleny mezi nové stavby a rekonstrukce. Dvě obce ve Zlínském kraji pak z nabízených peněz koupí stávající bydlení.

Nejvíc uzavřených kontraktů je aktuálně ve Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. V součtu tam má vzniknout bezmála sto osmdesát nájemních bytů. Třeba žadatelé v Praze a na Liberecku zatím na podpisy kontraktů čekají.

Loni se v Česku začalo stavět skoro 37 tisíc bytů – meziročně víc, v předchozích letech už ale byla čísla vyšší. Teď klesl i počet dokončených bytů – a to na třicet tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 5 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.