Přihoďte peníze, vyzývá opozice vládu kvůli programu na podporu bydlení

Nahrávám video

Vládní program na výstavbu nebo rekonstrukci nájemního bydlení zůstává pozastavený. Kvůli mimořádnému zájmu má příjem žádostí od července stopku. A to vadí opozici. Vyzývá proto kabinet, aby do projektu vložil víc peněz a umožnil jeho restart. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) říká, že na financích i znovuotevření této podpory je v kabinetu shoda. Na výstavbu bydlení s dostupnými nájmy je podle resortu v rozpočtu na příští rok garantováno 4,5 miliardy korun. A stejná částka má být k dispozici i v dalších letech.

„V souvislosti s rozpočtem na rok 2026 a střednědobým výhledem budeme řešit dofinancování tak, aby tento program mohl být znovu otevřen. Předpokládám, že se to stane na podzim. Nebudu blíže specifikovat dobu, určitě to závisí na finálních dohodách ve vztahu k tvorbě rozpočtu,“ avizoval Kulhánek.

Například v Praze na Proseku projektoví manažeři zatím čekají, zda jejich projekt se šedesáti byty v programu uspěl. „Potřebujeme nabídnout ty byty veřejným profesím. A to z toho důvodu, že náklad na bydlení v Praze je tak vysoký, že se stáváme z hlediska profesí nekonkurenceschopnými,“ řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).

Podobných žádostí se sešlo celkem 326. Hodnota projektů přesahuje dvacet miliard korun, program jich má ale k dispozici sedm. Pokud by uspěli všichni, znamenalo by to až šest tisíc nových bytů. Podle Aleše Juchelky (ANO) by se peníze měly najít proto, aby se obce motivovaly k výstavbě dostupnějších bytů pro své občany. Podle Kulhánka budou projekty vyhodnocovány v řádu měsíců, proto je podle něj lhostejné, zda program bude znovu otevřen v říjnu, nebo v listopadu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) avizoval, že prioritou vlády je žádosti přijímat dál, „aby se to znovu otevřelo a projekty se opravdu rozeběhly a byly realizovány“.

K začátku týdne fond s žadateli o podporu uzavřel celkem jednatřicet smluv. Jejich hodnota přesahuje miliardu. Podepsány už jsou tak kontrakty na 340 nájemních bytů. „Jednoznačně se musí najít peníze na to, aby tady vznikalo nové dostupné bydlení pro naše občany. Protože ta katastrofa, kterou tu dnes všichni vidíme, je opravdu neúnosná,“ říká místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).

Program se otevřel loni v říjnu

„Jako Piráti jsme od začátku říkali, že deset miliard korun, které (pirátský exministr pro místní rozvoj – pozn. red.) Ivan Bartoš vyjednal, je málo a je potřeba, aby na toto bylo dvacet miliard ročně,“ tvrdí místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Podle starosty města Chrast Vojtěcha Krňanského (nestr. za Motoristy) pozastavení chybou je. „Nicméně je potřeba si uvědomit, že nájemní bydlení, které budou dělat obce, není jediným řešením bytové krize. Je třeba se zamyslet nad propojením veřejného a soukromého sektoru,“ zdůraznil.

Hnutí Stačilo! má podle pražské lídryně Jany Maláčové přepočteno, že na kupní sílu má tuzemsko nejdražší bydlení – jak vlastnické, tak nájemní. „A v takovém momentě, zvlášť když je přetlak žádostí, tak je třeba s tím něco udělat,“ vyzvala.

Program se žadatelům otevřel loni v říjnu. Peníze je možné použít na rekonstrukci nebo výstavbu nového bytového domu. Lze za ně ale koupit i již hotové jednotky.

Loni se začalo stavět skoro 37 tisíc bytů

Většinu z výše zmíněných jednatřiceti smluv uzavřel stát se samosprávami. V jednom případě kontrakt podepisovala církev – investovat bude v Moravskoslezském kraji.

Zhruba půl na půl jsou záměry rozděleny mezi nové stavby a rekonstrukce. Dvě obce ve Zlínském kraji pak z nabízených peněz koupí stávající bydlení.

Nejvíc uzavřených kontraktů je aktuálně ve Středočeském, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji. V součtu tam má vzniknout bezmála sto osmdesát nájemních bytů. Třeba žadatelé v Praze a na Liberecku zatím na podpisy kontraktů čekají.

Loni se v Česku začalo stavět skoro 37 tisíc bytů – meziročně víc, v předchozích letech už ale byla čísla vyšší. Teď klesl i počet dokončených bytů – a to na třicet tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 3 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 4 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 6 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za výrobu drog čeká 21 lidí soud. Z ciziny měli dovézt metráky léků a chemie

Státní zástupce poslal před soud 21 lidí, které obžaloval z výroby a prodeje drog. Suroviny měli dovážet z Ukrajiny a ze Španělska. Podle policie šlo o stovky kilogramů léků a chemikálií. Některým obviněným hrozí až dvanáct let vězení. Českou televizi o posunu v případu informoval žalobce Jakub Kubias z Krajského státního zastupitelství v Plzni.
před 9 hhodinami
Načítání...