Stavby

Po ničivých povodních, které Moravu a Slezsko zasáhly v polovině září, statici na území Moravskoslezského kraje rozhodli o demolici celkem dvaasedmdesáti staveb. Z toho je třicet sedm rodinných domů. Nejvíc budov k demolici je na horním toku řeky Opavy na Bruntálsku. Jde především o Zátor, Širokou Nivu, která například přišla o budovu kina, či Brantice.

Právě v těchto dnech se lidé vrací ke svým zaplaveným domům a snaží se z nich udělat znovu místa vhodná k bydlení. Může to přinést rovnou několik rizik, která souvisejí s tím, jak moc jsou stavby poškozené.

Magistrát Hradce Králové se snaží očistit město od dočasných staveb. Úřady je povolovaly v 90. letech na přesně omezenou dobu. Mnohé z nich brání další výstavbě a rozvoji města. Radnice ale například narazila v případě čerpací stanice na Gočárově okruhu v lokalitě Mileta, kterou rakouská firma OMV odmítá odstranit.

Nad kruhovým objezdem pod Větruší v Ústí nad Labem v noci na neděli stavaři demontovali železniční most. Pomocí obřího jeřábu ho sundali, umístili na podval a auto ho odvezlo o tři sta metrů dál mimo silnici. Průjezd místem byl přes noc uzavřen, motoristé už od rána mohou důležité dopravní křížení znovu využívat. Novou konstrukci umístí stavební firma na místo v dubnu. Práce u kruhového objezdu předcházejí uzavření Benešova mostu přes Labe, který se bude opravovat.

Společnost Metrostav byla jednou z firem, které soudy potrestaly za korupci v případu bývalého hejtmana Davida Ratha. Firma podle rozsudku nesmí soutěžit o veřejné zakázky. Státní zástupce Jiří Pražák, který soudu trest navrhl, ovšem připouští, že je v podstatě neúčinný. O veřejné zakázky totiž místo Metrostavu soutěží jeho dceřiné společnosti, a to zcela legálně. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebude v příštích letech klesat, i když by se to mohlo ze střednědobého rozpočtového výhledu zdát. V Otázkách Václava Moravce o tom ujistil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle nějž je nutné, aby se politici – nejen ti vládní, ale i opoziční – dohodli na způsobech, kterými stát sežene na dopravní stavby peníze. Podle Kupkova předchůdce, nynějšího opozičního poslance Karla Havlíčka (ANO) ale vláda nevyužívá ani všechny nástroje, které má nyní. Zmínil se o dlouhodobých dluhopisech a penězích z penzijních fondů. Ekonom Tomáš Havránek v Otázkách upozornil, že by stát mohl mimo jiné na financování dopravních staveb nepřímo použít tři biliony korun, které bez užitku leží na účtech centrální banky.

Balíček sociálních zákonů určených na pomoc lidem zasaženým vysokou inflací na středeční schůzi projednává vláda. Patří mezi ně jednorázový příspěvek 5000 korun rodinám na děti do 18 let, který ministři schválili. Kabinet kývl i na novelu, která má umožnit krajům a obcím snáze budovat takzvané nezbytné stavby pro bydlení a vzdělávání kvůli příchodu uprchlíků z Ukrajiny.

Ruští okupanti se podepisují také na kulturním dědictví Ukrajiny. Ruská armáda z okupovaných oblastí odváží obrazy, zlato i rukopisy. V zemi dosud bylo podle BBC poškozeno 29 muzeí, 27 knihoven a 116 kostelů a katedrál. Ministr kultury Oleksandr Tkačenko v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou uvedl, že válka zasáhla celkem 350 unikátních staveb.

Ministerstvo dopravy ve snaze podpořit rozvoj rekreační plavby schvalovalo nedostatečně připravené projekty, které se prodražovaly, a navíc nevyhodnocovalo jejich přínosy, tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad. Ten zjišťoval, jak stát využil přes pět miliard korun určených na podporu plavby. Resort kritiku důrazně odmítl, pravidla a postupy jsou podle něj jasně stanoveny.

Obec Hory na Karlovarsku se brání vzniku obřích hal na hranici chráněné krajinné oblasti. Investora zastupuje někdejší známá úřednice Ivana Doubová. Jako šéfka stavebního úřadu čelila kritice za povolování některých kontroverzních staveb. Radní jí pak vyčítali i to, že při změně územního plánu vydělala miliony na prodeji vlastních pozemků.

Stavební pozemky se za poslední rok zdražily v průměru o šestnáct procent. V Praze a okolí ceny rostly dokonce o třetinu, na lukrativních místech ještě víc. Ukázal to index cen nemovitostí.

V Plzni začíná poslední etapa oprav hlavního nádraží. Správa železnic za ni zaplatí 700 milionů korun. Celkově si všechny fáze rekonstrukce vyžádaly sedm miliard, a jde tak o největší probíhající železniční stavbu v Česku. Všechno má být hotovo do dvou let.

Kovy a dřevo v posledním půlroce prudce zdražují, v průměru asi o třetinu. V Česku navíc volně prodejného dřeva ubývá. Mimo jiné proto, že je postupně míň stromů napadených kůrovcem určených k těžbě.

Železné hory se na jaře 1991 staly chráněnou krajinnou oblastí. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo část Českomoravské vrchoviny o rozloze téměř tří set kilometrů čtverečních po deseti letech snah ochranářů přírody. I díky nim se tamní těžba barytu a zinku musela skrýt pod zem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Stát začne letos stavět 165 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přelomové bude zahájení prací na celém chybějícím úseku dálnice D4, což bude první stavba v Česku postavená v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Ředitelství silnic a dálnic nyní zahajuje stavební sezonu, jejími nejdůležitějšími okamžiky má být dokončení mnohaleté modernizace dálnice D1 – podle generálního ředitele ŘSD budou práce vesměs hotové již v srpnu – a také zprovoznění tří dálničních úseků ve východních Čechách.

V pražské Libni začala demolice známé restaurace Na Vlachovce. Na jejím místě vyroste bytový dům doplněný takzvaným zahradním viladomem s více než třicítkou bytů. Demolici má investor, společnost PHA, povolenou, na povolení stavby nového domu čeká, potvrdili předseda jejího představenstva Ondřej Gattermayer a mluvčí Prahy 8 Martin Šalek. Známá budova Vlachovky je z roku 1928 a o dva roky později přibyl kulturní sál.

Konstrukce otevřená 5. prosince 2015 za asi sto milionů korun se tyčí na skalnatém hřebeni v masivu hory Slamník ve výšce 1116 metrů nad mořem u obce Dolní Morava na Orlickoústecku. Lidé se k ní mohou dostat lanovkou nebo pěšky. Je z modřínového dřeva z rakouských Alp a ocelových prvků. Výrazně převyšuje okolní smrkový les a je spletí prolínajících se chodníků o celkové délce 750 metrů. Samotná stavba dosahuje do výšky 55 metrů, odvážlivci mohou dolů sjet 101 metrů dlouhým tubusem tobogánu s okénky. Návrh pochází z dílny architekta Zdeňka Fránka.

Pokud by měla příprava stavby dálnic nebo třeba vysokorychlostních tratí výrazně zrychlit, jsou potřeba zásadní změny legislativy včetně způsobu výkupu pozemků. Na to ale Česko zatím není připraveno. V Interview ČT24 to řekl předseda dopravního podvýboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO). Upozornil, že zákony, které například přiřknou státu pozemky hned po vydání územního rozhodnutí, stojí za polským dopravním „zázrakem“ posledních let.

Zákon o liniových stavbách tak, jak jej vláda posílá do Poslanecké sněmovny, nadělá více škody než dobra, obává se předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti). Domnívá se, že problémy, které se snaží vyřešit, nejsou těmi, které přípravu staveb zdržují nejvíce. Dana Balcarová hovořila o zákonu o liniových stavbách, ale i o plánech na útlum spalování uhlí v Interview ČT24.

Z 35 staveb na silnicích I. třídy se v posledních pěti letech podařilo podle harmonogramu dokončit pouze sedm. S přípravou některých se stát potýká již desítky let. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval, jak se v resortu dopravy podařilo využít téměř 25 miliard korun určených na stavbu a modernizaci státních silnic. Ministerstvo dopravy problém připouští, u těch největších zdržení ale ze skluzů viní hlavně samosprávy.

Majitel Zooparku ve Zvoli Tomáš Machač prodává svůj pozemek a do dvou měsíců se plánuje i se zvířaty odstěhovat. Ve čtvrtek to potvrdil ČT. Chovateli stavební úřad v Jesenici udělil několik pokut kvůli tomu, že stavby na jeho pozemku neměly povolení. Machač navíc nemá podle Státní veterinární správy povolený chov některých zvířat.

Stavět se nebude, pokud nebudeme mít nový stavební zákon, zní argument odpůrců současné právní normy a důvod, proč se v Česku staví tak pomalu. K přijetí nového stavebního zákona se zavázala vláda Andreje Babiše, a to do roku 2021. Podle premiéra je to jednoznačná priorita. Zákon částečně kritizuje 1. místopředseda hnutí STAN Jan Farský, není prý vhodné, že se na něm velkou měrou podílí Hospodářská komora ČR. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) to ale obhajuje a tvrdí, že komora poskytuje odborné zázemí.