Lucie Šafránková

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje penzijní reformu za krok ke stabilizaci systému, řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) by ocenil, kdyby Senát návrh vrátil do Poslanecké sněmovny. Jurečka také uvedl, že koalice chce do června schválit povinný příspěvek firem na důchodové připojištění pro lidi v rizikových profesích, s účinností od ledna 2026. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) návrh zkritizovala s tím, že by se spoření pro tyto lidi v rizikových profesích tímto způsobem stalo povinné. Hosté ve druhé části pořadu debatovali také o platech ústavních činitelů.

Poslanecká sněmovna v pátek schválila ve třetím čtení důchodovou reformu, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku penzijního systému. Představitelé koaličního tábora už ráno potvrdili, že na ní mají shodu včetně omezení původně plánovaného okruhu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze asi na desetinu. Zástupci opozičních hnutí ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, schválené změny zruší. Novelu teď dostane k projednání Senát.

Poslanci v úvodním kole podpořili celkovou revizi systému sociálních podpor. Sněmovna projednala také pravidla pro zdravotně-sociální služby ve druhém čtení. Odpoledne probíhaly pravidelné ústní interpelace na premiéra a členy vlády. Dříve proběhly písemné interpelace, na které se nikdo z kabinetu nedostavil, což opozice zkritizovala.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Vládní důchodová reforma nemá před závěrečným čtením ve sněmovně jistou podporu celé koalice. Některým poslancům KDU-ČSL a hnutí STAN vadí výrazné omezení počtu lidí z náročných profesí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Návrh ODS a TOP 09 proto někteří z nich nepodpoří. Pokud by poslanci pozměňovací návrh i tak přijali, zvažuje část lidovců a STAN, že pro důchodovou reformu jako celek nezvednou ruku.

Věk odchodu do penze má sice růst pomaleji než podle původní vládní verze, výměnou za to ale koalice podstatně zúží počet lidí v náročných profesích, kteří budou moct odejít do důchodu dřív – konkrétně až o pět let bez krácení penze. Provázanost obou kroků potvrdili někteří politici České televizi. Místo plánovaných víc než 127 tisíc lidí pracujících v těžkých podmínkách jich zřejmě bude mít nárok na dřívější důchod jen 15 tisíc.

Vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla ve druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Většina ministerstev podpořila plán resortu práce na zářijové zvýšení platů části státních zaměstnanců o deset procent, zjistila ČT ze zaslaných připomínek. V nich zároveň úřady ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL) upozorňují, že vláda zatím nenašla na růst výdělků kuchařek, školníků nebo úředníků potřebné miliardy. Ve hře jsou stále dvě varianty – růst tarifů o deset, nebo o sedm procent. Jednohlasně se ale zatím kabinet neshoduje ani na jedné, proti oběma je resort financí. Zvýšení platů vybraným profesím o desetinu schvalují hlavně ministři z KDU-ČSL, Starostové a Piráti.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.

Starobní penze by se mohly od ledna zvýšit v průměru o 356 korun. Přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Průměrný důchod by tak vzrostl na 21 078 korun. Růst důchodů podporuje i opozice. Vláda by ale podle ní měla být ještě podstatně štědřejší. SPD navrhuje přidat penzistům 560 korun.

Výrazně přibylo lidí, kteří čerpají předčasný důchod. V letošním prvním čtvrtletí jejich počet stoupl o třináct a půl tisíce. Většinou jde o ty, kdo využili možnost požádat o předčasnou penzi ještě za starých podmínek. Teď už jsou pravidla přísnější a zájem tak opadá.

Poslanci schválili novelu zákoníku práce, která zajistí valorizaci minimální mzdy. V průběhu pěti let by se podle vládního návrhu měla dostat na 47 procent té průměrné. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Sněmovna podpořila také uzákonění veřejných kulturních institucí. Naopak opět odložila debatu o zrušení stropu cen v soukromých domovech seniorů. Zvolení europoslanci Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová a Jaroslav Bžoch (všichni ANO) se vzdali mandátu ve sněmovně.

Reálné platy části státních zaměstnanců klesly v předchozích pěti letech bezmála o pětinu, vyplývá z nového materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Nejhůř postiženými skupinami jsou kuchařky, školníci, úředníci nebo pracovníci v kultuře. Za propadem stojí vysoká inflace. Právě pokles reálných příjmů je hlavním důvodem, proč pro tyto zaměstnance prosazuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvýšení platů od září o sedm až deset procent.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce zvýšit platy nejhůře placeným zaměstnancům ve veřejné sféře o sedm až deset procent. Informoval o tom v Otázkách Václava Moravce. Uvažuje o tom, že by pracovníkům zařazeným do takzvané první skupiny, například školníkům či kuchařkám ve školách nebo zapisovatelkám u soudu, vzrostly platy od září. O návrhu by měla v úterý jednat tripartita. Odbory požadují růst mezd o patnáct procent pro všechny zaměstnance.

Počet seniorů bude v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď, ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v koalici ještě jednat o délce období, které by měli lidé trávit v důchodu. Současná podoba vládní penzijní reformy počítá s tím, že by mělo jít o průměrně 21 a půl roku. Zpráva přináší alternativní variantu, podle ní by to měla být čtvrtina života.

Sněmovna se opět nedostala k závěru úvodní debaty o sporné vládní reformě penzí. Poslanci o ní zatím jednali celkem 23 hodin čistého času, z nich třináct hodin ve středu, kdy jednací den skončil stejně jako v úterý na základě dohody klubů ve 23 hodin. Vystoupit chce ještě 25 poslanců, dopoledne jich byly až čtyři desítky. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek ráno. Nejpozději večer by mohlo první čtení vládní důchodové novely skončit.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Novela zákoníku práce, která zavádí pravidelný růst minimální mzdy, prošla ve čtvrtek odpoledne ve sněmovně prvním čtením. Zaručenou mzdu ponechává pouze ve veřejné sféře. Následně poslanci probrali a do výborů poslali změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory, podpořili i legislativní zakotvení pravidel pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Zákonodárci si hned v jejím úvodu odhlasovali možnost jednat a hlasovat i po 21. hodině, opozice byla proti. Poslanci v prvním čtení podpořili i další legislativní návrhy.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích zopakoval, že je stále připraven s opozicí hledat shodu. Připomínky podle něj ale předložilo jen SPD, se kterým je prý jednání smysluplnější než s ANO. Ministr řekl, že je úpravám parametrů reformy otevřený, nicméně nemůže připustit, aby byl „vyprázdněn“ její smysl. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) upozornila, že pokud bude součástí návrhu jako celku zvyšování věku odchodu do důchodu nad 65 let či snižování nově přiznaných penzí od roku 2026, SPD pro něj ruku nezvedne. „Jsme připraveni argumentovat,“ prohlásila.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy v systému důchodového pojištění. Reformní změny počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.