Lucie Šafránková strana 3 z 4

Prezident Petr Pavel by poprvé mohl vetovat zákon. Podle jeho mluvčí Markéty Řehákové o tom uvažuje u důchodové novely. Zda ji vetuje či podepíše, oznámí Pavel v pátek, dodala. I kdyby zákon podepsal, nezačal by platit od 1. září, jak původně předpokládala vláda. O důchodové novele jednal Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS) na pravidelné schůzce ve čtvrtek večer. Fiala na Pražský hrad mířil s ambicí hlavu státu přemluvit, aby zákon podepsala ještě v srpnu.

Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.

Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, novelu v úvodním kole podpořila sněmovna. Růst se bude týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 tisíc korun. Prvním čtením prošla i novela, která zkracuje dobu pro oddlužení.

Deficit důchodového systému v červenci přesáhl dvaačtyřicet miliard korun. Podle zástupců vlády to ukazuje na potřebnost výrazných změn. Penzijní reformu by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí dát během příštího měsíce k připomínkám a ještě letos by ji měla pak dostat k posouzení vláda.

Ministerstvo práce připravuje v příštích dvou letech úpravu sítě poboček Úřadu práce ČR. Umožní to postupující digitální zpracování dávek. Nábor úředníků se už teď zastavil. Přesný plán, kolik pracovišť a personálu bude po republice potřeba, by měl být na podzim. Oznámili to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a pověřený šéf Úřadu práce Karel Trpkoš. Úředníci zatím mohou digitálně zpracovávat žádosti o rodičovský příspěvek. Ke konci roku má přibýt příspěvek na bydlení a přídavky na děti.

Jen opoziční poslanci Andrej Babiš (ANO), Alena Schillerová (ANO), Aleš Juchelka (ANO), Radim Fiala (SPD) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vystoupili v pátek v Poslanecké sněmovně s projevy v debatě při třetím čtení vládní důchodové novely. Všichni využili přednostní práva, takže se na ně nevztáhlo omezení řečnické doby prosazené koalicí. Jejich projevy a dvouminutové faktické poznámky zabraly celých pět hodin, během nichž je třetí čtení možné. Jednání se tedy protáhne do dalšího týdne, kdy měly být parlamentní prázdniny.

Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) navrhne, aby se návrh změn v důchodech, který nyní projednává sněmovna v závěrečném čtení, vrátil do čtení druhého. Chce, aby dílčí změny, které se týkají budoucích valorizací a předčasných důchodů, nahradila plnohodnotná důchodová reforma, na níž by se shodly všechny politické strany. Zopakovala, že vládní změny v podobě, v jaké je nyní poslanci projednávají, SPD odmítá. Lucie Šafránková odpovídala v Interview ČT24 na otázky Martina Jonáše.

Stát od ledna čekají další zvýšené výdaje. Růst rodičovského příspěvku vyjde přibližně na čtyři sta milionů korun. Vláda ho plánuje zvednout o padesát tisíc u dětí, které se narodí po novém roce. Opozice tuto časovou hranici i výši dávky kritizuje. Část koalice mluví o kompromisu.

Navrhované zpomalení řádných valorizací penzí a zpřísnění pravidel předčasných důchodů je ve sněmovně před schvalováním. Jednání trvalo přes osm hodin. Poslanci opozičních ANO a SPD podali k vládní novele v úterním druhém čtení na dvě desítky úprav. Jedna z nich se týká i již dříve schváleného snížení důchodů prominentů někdejšího komunistického režimu. Zákonodárci budou nejdříve příští týden hlasovat v závěrečném kole i o zamítnutí předlohy, která také nahrazuje nynější pravidla mimořádných valorizací důchodů při vyšší inflaci dočasným přídavkem.

Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku by se mohla zkrátit ze čtyř let na tři roky. Rodiče ale budou moci s potomkem dál zůstávat doma na rodičovské do jeho čtyř let. Řekl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku a návrh by měli projednat během příštích dvou týdnů. Přidat by se mělo 50 tisíc korun k nynějším 300 tisícům, a to od ledna.

Istanbulskou úmluvu by vláda mohla projednat ve středu. Dokument odsuzuje násilí vůči ženám, sexuální obtěžování nebo nucené sňatky. Pro ratifikaci se vyslovil prezident Petr Pavel. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by kabinet měl dohodu schválit a poslat do parlamentu. Při jednání Evropské unie o smlouvě se ale český zástupce zdrží.

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Zástupci vládních stran se neshodují na možných změnách u rodičovského příspěvku. Hovoří se jednak o jeho celkovém zvýšení, což se ale nezamlouvá ministrovi financí, i o zkrácení maximální délky čerpání ze čtyř na tři roky. Proti tomu je ministr práce a sociálních věcí, i když jeho připravovaná strategie rodinné politiky by se měla soustředit i na zvýšení kapacit péče o děti rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce dříve.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechystá prosadit do zákona zvýšenou věkovou hranici pro odchod do penze na 68 letech. Podle něj by se při nástupu do důchodu měla zohledňovat délka života, odpracovaná doba či náročnost profese. Šéf resortu práce to řekl po schůzce se zástupci opozičního hnutí SPD. Uvedl, že se jeho důchodová komise rozšiřuje i o zástupce opozice. Nově by v ní měla zasedat i poslankyně SPD Lucie Šafránková. Před týdnem tým doplnila zástupkyně opozičního hnutí ANO.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Vláda na mimořádném jednání na dálku schválila návrh na změnu pravidel pro červnovou valorizaci důchodů. Penzisté v průměru dostanou 760 korun navíc místo průměrného zvýšení o 1770 korun, jak by vyplývalo z dosud platného valorizačního mechanismu. Sněmovna bude návrh schvalovat zrychleně ve stavu legislativní nouze, opozice avizuje obstrukce.

Vysoká inflace znovu výrazně zvýší důchody. Podle aktuálně platného zákona má při mimořádné valorizaci v červnu vzrůst průměr o 1770 korun, což je nejvíce v historii. ČT částku spočítala z pátečních údajů o tempu zdražování. Pro vládu by to znamenalo vydat na penze jen tento rok dalších 34 miliard. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to zatím nechtěl komentovat, minulý týden ale řekl, že kabinet kvůli letní valorizaci zákon měnit nebude.

Současná vláda by ráda ukončila každoroční debaty kolem zvyšování minimální mzdy. Rozhodovat má automatický mechanismus, který chce ministr práce předložit v první polovině příštího roku. Marian Jurečka (KDU-ČSL) také plánuje jednání s odbory, zaměstnavateli i opozicí. ANO se novince nebrání, ale preferuje, aby hlavní slovo zůstalo tripartitě.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Přídavky na děti by se měly od ledna zvýšit o dvě stě korun měsíčně. Vláda by měla návrh projednat ve středu, poté ho dostanou k posouzení poslanci. S novým rokem se má zvednout také životní minimum, od kterého se odvíjí počet rodin, které mají na tento příspěvek nárok. Opozice úpravy vítá, přidání by ale podle jejích zástupců mělo být vyšší.

Žádosti lidí o předčasný důchod zahltily Českou správu sociálního zabezpečení natolik, že objednat se na většinu poboček už v tuto chvíli nejde – termíny jsou obsazené. Výpočet předčasné penze je letos výhodnější než řádné penze v příštím roce. Důvodem jsou vysoké valorizace. Rozdíly můžou být až v tisícovkách měsíčně.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.