Poslanci mají za sebou 94. schůzi. Ukončili ji poté, co dokončili první čtení návrhu na zvýšení ústavní ochrany vody. Druhým čtením předtím prošla novela zákona o sociálních službách, ve sněmovně ji tedy čeká už jen závěrečné schvalování. Novela především zvýší příspěvky na péči. Opozice k ní však má výhrady, kritizuje například to, že by se neměl zvýšit příspěvek lidem s nejnižším stupněm závislosti. Protože je pátek, měli poslanci také příležitost završit schvalování některých předpisů. Využili toho v případě zákona o Státním fondu podpory investic, jehož novela má zjednodušit čerpání peněz z něj, a zejména usnadnit jejich využití k stavbě dostupného nájemního bydlení. Zákon také podobu dostupného nájemního bydlení jasně vymezuje.
Zvýšení příspěvků na péči je ve sněmovně před schvalováním
Hlavní změnou, kterou by měla novela o Státním fondu podpory investic přinést, je vymezení dostupného nájemního bydlení. Nájemníci v něm by měli mít smlouvu na dobu určitou zpravidla až na dva roky s možností prodloužení. Dostupné nájemné by zprvu nemělo převýšit devadesát procent místně obvyklého nájemného.
Když takové bydlení poskytne stát, kraj nebo obec, pak by nájemné nemělo v prvním roce přesáhnout částku vypočtenou z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu. Zároveň by muselo být nižší než srovnatelné obvyklé místní nájemné. V dalších letech by se dostupné nájemné mohlo zvyšovat o inflaci, ale nejvýše o čtyři procenta ročně. Cenové mapy nájemného by zpracovávalo ministerstvo financí.
Na dostupné bydlení by mohly dosáhnout domácnosti bez vlastního bydlení, ale jen pokud budou mít příjem pod určitou výší, určeno bude také obětem domácího násilí nebo lidem z preferovaných profesích. Patří k ním zdravotníci, učitelé, policisté, záchranáři a pracovníci v sociálních službách.
I když bylo třetí čtení poměrně stručné, vystoupila v rozpravě s kritikou stínová ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), která označila zákon za „zmetek“ a neúspěšně navrhla jeho vrácení do druhého čtení. Domnívá se, že rozdíl mezi možnou výší nájmů znevýhodňuje soukromé poskytovatele dostupného bydlení vůči poskytovatelům veřejným a může být v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Oponoval jí ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který uvedl, že nákladové nájemné bude nakonec v mnoha regionech nižší.
Státní fond podpory investic (SFPI) také bude moci podle novely nově financovat provozování a údržbu bytového domu, právní, technické nebo ekonomické poradenství pro zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo projektové poradenství pro organizaci zadávacího řízení.
K dalšímu zjednodušení čerpání peněz ze SFPI by podle resortu pro místní rozvoj mohlo přispět to, že podmínky pro využití podpory nestanoví vláda, ale nově výbor fondu na návrh ministra. Vláda je má schvalovat až následně. Navrhovaná změna právní úpravy povede podle zdůvodnění k větší pružnosti a rychlejší reakci na změny společenských potřeb. Nově vzniklý informační systém fondu digitalizuje podávání žádostí, správu pohledávek a veškerou komunikaci s žadateli.
Příspěvky na péči jdou do třetího čtení
Druhé čtení novely o sociálních službách na péči zahájili poslanci již v úterý, završili ho ale až v pátek. Koalice chce příspěvky zvýšit od července, valorizace se ale má týkat pouze tří ze čtyř stupňů závislosti a rozsah navýšení se bude zásadně lišit – zhruba od desetiny až po dvě pětiny.
Konkrétně by měly příspěvky stoupnout ve druhém stupni z 4400 na 4900 korun, ve třetím z 12 800 na 14 800 korun a ve čtvrtém z 19 200 na 23 000 korun u dospělých, u dětí ve druhém stupni z 6600 na 7400 korun a ve třetím z 13 900 na 16 100 korun. Novinkou má být zvýšený příspěvek při domácí péči o lidi s nejvyšším stupněm závislosti, který dosáhne 27 tisíc. Projde-li návrh v takové podobě, stát ročně vyplatí na příspěvcích na péči sedm miliard korun navíc.
Navýšení příspěvků formálně není vládním návrhem, předložil je ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) rovnou do sněmovny jako poslanecký návrh. Získal ovšem již podporu sněmovního sociálního výboru.
Opoziční hnutí ANO a SPD mají nicméně výhrady, chtějí prosadit, aby vzrostly příspěvky i v prvním stupni závislosti a aby byl výraznější růst příspěvku pro lidi ve druhém stupni závislosti. Skupina poslanců ANO v čele s Alešem Juchelkou proto ve druhém čtení přišla se dvěma návrhy. Ten štědřejší počítá s tím, že by dospělí v prvním stupni měli 2000 korun místo stávajících 880 a děti 3630. V druhém stupni by opozice chtěla příspěvky ve výši 6400, respektive 7800 korun. Alternativní návrh předpokládá oproti původní předloze zvýšení příspěvku v prvním stupni na 1380 korun u dospělých a 3630 korun u dětí.
Poslankyně SPD Lucie Šafránková předložila pět variant růstu příspěvků v různé výši, které všechny počítají s navýšením příspěvku v prvním a druhém stupni.
Opozice považuje ústavní ochranu vody za nadbytečnou
Na závěr dokončila sněmovna první čtení návrhu na vyšší ústavní ochranu vody. Ukázalo se však, že jeho prosazení se může vládě zkomplikovat, protože opoziční hnutí ho kritizovala. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) míní, že by ústavní ochrana vody mohla vyvolat problémy v praxi, znamenalo by to podle ní zvýhodnění ochrany vody například před ochranou půdy či ovzduší. „Nepopíráme, že to lze, ale ne takto,“ uvedla k předloze. Poslankyně Berenika Peštová (ANO) považuje návrh za nadbytečný, stávající ochrana vody v rámci zmínky o šetrném využívání přírodních zdrojů.
Podle exministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je vládní návrh „plácnutí do vody“. Kriticky se k předloze postavila i Vladimíra Lesenská (SPD).
Návrh hájil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) – odmítl námitky ANO, že si chce vláda novelou pouze splnit jeden z bodů programového prohlášení. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) poslancům řekl, že jde o detailní, citlivou a promyšlenou změnu ústavy. Jejím účelem je podle něj také sjednotit terminologii s pojmy v ústavním pořádku a dalších normách.
První čtení i přes opoziční výhrady skončilo, poslanci odsouhlasili prodloužení lhůt k projednání ve výborech. V půl druhé si pak poslanci také odsouhlasili, že dalšími body schůze se již nebudou zabývat, a ukončili ji.
Ráno, než se zákonodárci dostali k zákonům, vystupovali s využitím přednostního práva někteří opoziční politici – zabralo to zhruba hodinu a půl. Hovořil především předseda ANO Andrej Babiš, který se vrátil k pozastavení česko-slovenských mezivládních konzultací, s čímž je opoziční lídr nespokojen. Za dočasným zrušením společných jednání české a slovenské vlády vidí slovenské prezidentské volby. Za vládu reagoval na vystoupení Babiše, které se týkalo i dalších témat, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nazval je okénkem plným lží, dezinformací a breku.
