Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.
„Já budu vždycky stát za tím, že kompromis, který uzavřeme, musí zároveň respektovat to, že změna a reforma bude stabilizovat důchodový systém do budoucna,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Důchodová reforma se má podle šéfky opozičních poslanců ANO Aleny Schillerové dělat jako celek. „To znamená, nemělo se rezignovat na další pilíř, který by mohl přinést příjmy, upozorňovali jsme na to od začátku,“ poznamenala.
Ministerstvo práce zároveň potvrdilo, že na rozdíl od předchozích let se letos díky nižší inflaci nespíš důchody nebudou zvyšovat mimořádně během roku. Další valorizace by tak byla až ta řádná na přelomu roku.
Systém je neudržitelný, zní z vlády
Celkově stát vyplácí důchody zhruba dvěma milionům osmi stům padesáti tisícům lidí. Za leden a únor to bylo přes 121 miliard. Příjmy systému byly o téměř šestnáct miliard nižší. Podobný deficit byl i před rokem, kdy pak ke konci roku skončil v porovnání s předchozími lety celkově nejvyšší.
„Loňský, letošní rok jsou ukázkou toho, že i když máme stále nejsilnější populační ročníky na pracovním trhu a máme rekordní nízkou nezaměstnanost, tak přesto sekáme takto vysoké deficity,“ upozornil Jurečka. „Takovýto vývoj důchodového účtu nám dává jednoznačně za pravdu, že potřebujeme důchodovou reformu,“ dodala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Že je systém za stávajícího stavu neudržitelný, potvrzují i zástupci dalších koaličních stran. Prosazení důchodové reformy považují za prioritu. „Jde nám o to, abychom měli na vyplácení důchodů i v budoucnosti, takže je nutné ten mechanismus změnit,“ míní místopředsedkyně Starostů Michaela Šebelová.
Také místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) považuje reformu za nutnou. „Aby bylo nejen na důchody dnešních seniorů, ale i na důchody dnešních čtyřicátníků, tak je zřejmé, že s tím jakákoli odpovědná politická reprezentace něco musí dělat,“ podotkl.
„Stále stoupá počet seniorů a klesá počet pracujících, tak vznikají ty deficity a budou čím dál tím hlubší, když se nám nepodaří důchodová reforma,“ reagovala podobně i místopředsedkyně sněmovna Olga Richterová (Piráti).
Hospodářský růst a prorodinná politika
Podle opozice je potřeba větší podpora hospodářského růstu a prorodinné politiky. Růst deficitu dávají za vinu špatné ekonomice. „Představa, že budou výběr a výdej na důchody vyrovnané, je představa naprosto lichá. My máme průběžný důchodový systém, pokud se dostane výběr do deficitu, tak se to dorovnává z daní,“ poznamenala Schillerová.
„V tuto chvíli je důchodový účet součástí rozpočtu a vláda chce takto pouze snižovat výdaje. To odmítáme,“ doplnila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD).
V roce 2013 skončil systém v deficitu přes 55 miliard korun, po loňském jde prozatím o druhý nejhorší výsledek. Do plusu se naopak dostal v roce 2018.
Zatímco před deseti lety se průměrná penze pohybovala kolem jedenácti tisíc korun, loni to ke konci roku bylo skoro dvakrát víc. Vedle řádných valorizací se do navyšování v letech 2016 a 2020 promítly i jednorázové příspěvky. Loni a předloni pak mimořádné valorizace kvůli rychlému zdražování. Od letošního ledna se důchody zvedly o 360 korun všem penzistům stejně. Průměrná penze přesáhla hranici dvaceti tisíc šesti set korun.
