Ekonomika dle odhadu vzrostla o dvě procenta

Nahrávám video

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o dvě procenta, vyplývá z předběžného odhadu zveřejněného Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,5 procenta. Analytici růst HDP očekávali.

„Meziroční růst ekonomiky o dvě procenta byl výhradně podpořen domácí poptávkou, zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností. Negativní příspěvek mělo saldo zahraničního obchodu,“ ujasnil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mezičtvrtletní růst HDP byl také ovlivněn především nadále rostoucími výdaji na konečnou spotřebu domácností. Mírně pozitivní vliv měly rovněž výdaje na tvorbu hrubého kapitálu i zahraniční poptávka.

Ve většině odvětví rostla meziročně i mezičtvrtletně také hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Zvýšila se ve stavebnictví, obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství i v ostatních službách. Pokles ale nastal ve zpracovatelském průmyslu.

Zaměstnanost se podle statistiků ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšila o 0,5 procenta. Meziročně byla vyšší o 0,9 procenta.

Analytici: Růst HDP mohou ohrozit americká cla

Analytik PwC Dominik Kohut předpokládá, že snížení základní úrokové sazby České národní banky (ČNB) ze současných 3,75 procenta by mohlo přispět k rychlejšímu oživení ekonomiky. „V dalších čtvrtletích roku mohou na ekonomický růst pozitivně působit nižší úrokové sazby, pokud se bankovní rada ČNB už za týden rozhodne pokračovat ve snižování na 3,5 procenta. Nadále ale budou převládat také obrovské nejistoty spojené s hrozbou akcelerace celní války EU s USA, které by mohly tlačit tempo růstu Česka i celé Evropy směrem dolů,“ upozornil.

Nahrávám video

Riziko celních válek pro české hospodářství vnímá i hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil. „Bezprostřední negativní dopad tohoto kroku lze očekávat jak přes další ochlazení průmyslové poptávky z Německa, pro které je americký trh poměrně důležitý, tak přes snížení investiční aktivity, které nepomáhá nejistota ohledně budoucího nastavení obchodních vztahů,“ poznamenal.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí dostala 2,6 procenta nad svůj vrchol dosažený v posledním čtvrtletí 2019 před pandemií covidu-19. „Ve srovnání s ostatními zeměmi by HDP na obyvatele v paritě kupní síly měl nyní v Česku dosahovat 91,7 procenta průměru EU,“ uzavřel.

Růst ekonomiky EU zpomalil

Hrubý domácí produkt Evropské unie dle statistického úřadu Eurostat v prvním čtvrtletí vzrostl proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Zpomalil tak z tempa 0,4 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Růst v eurozóně naopak zrychlil, dosáhl 0,4 procenta. Ve srovnáním se stejným čtvrtletím loni se HDP eurozóny zvýšil o 1,2 procenta. Ekonomika celé sedmadvacítky pak meziročně vzrostla o 1,4 procenta. V obou případech je to stejné tempo jako na konci loňského roku.

Z členských zemí, za které už jsou data k dispozici, vykázalo nejvýraznější mezičtvrtletní růst Irsko, ekonomika tam vzrostla o 3,2 procenta. Španělsko a Litva zaznamenaly shodně růst o 0,6 procenta. Maďarsko bylo naopak jediným členským státem EU, z kterých už jsou data k dispozici, kde ekonomika zaznamenala pokles. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se tam HDP snížil o 0,2 procenta.

Rostla také německá ekonomika, hrubý domácí produkt se tam proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,2 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP o 0,2 procenta snížil. Hospodářské vyhlídky země nyní navzdory oživení v prvním čtvrtletí zastiňuje zmíněná razantní celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Německé ekonomice tak hrozí, že letos vykáže třetí celoroční pokles za sebou, uvedla agentura DPA.

Vývoj v sousední zemi je pro českou ekonomiku důležitý, protože je na německé hospodářství úzce navázaná. Agentura ČTK už dříve upozornila, že „nedobrý stav německé ekonomiky je dalším problémem pro země střední Evropy závislé na exportu“. 

Nahrávám video


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump v září kupoval akcie firem, které v té době získaly významné federální zakázky

Investiční účty amerického prezidenta Donalda Trumpa v září nakoupily akcie společností Nvidia, Palantir či SpaceX. K nákupům došlo podle webu CNBC v době, kdy společnosti získaly významné federální zakázky a jejich představitelé se setkali s prezidentem, vyplývá podle serveru z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se také uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters. Bílý dům nicméně tvrdí, že Trump nemá ve správě svých investic žádnou roli.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
před 2 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 16 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:38‌‌

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Siho a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit. AP informovala také o tom, že Trump plánuje s Putinem jednat v Číně samostatně, Kreml to popřel.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Video„Jsme jako pštros, který strčí hlavu do písku,“ říká analytik o revoluci v energetice

V turecké Antalyi vrcholí klimatická konference COP31. Bez oficiální účasti Bílého domu, zato s devadesáti tisíci delegáty a nečekaným spojencem zelené transformace: geopolitikou. Jak válka v Íránu a blokáda Hormuzského průlivu urychlily elektrifikaci Asie? Proč emise stagnují, i když světová ekonomika roste? A chová se Česko v energetice jako pštros, nebo jako puberťák? Moderátorka Daniela Škopková probírá reálný stav klimatu i budoucnost Škodovky se zakladatelem projektu Fakta o klimatu Ondrášem Přibylou.
18. 11. 2026‌‌

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
18. 11. 2026Aktualizováno18. 11. 2026‌‌

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.