Výzvou pro českou ekonomiku bude v tomto roce vývoj v Německu, ceny energií pro velké odběratele a nálada, již tvoří politici, uvedli analytici oslovení ČT24. Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 1,4 procenta. V porovnání s předchozím kvartálem byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o půl procenta, vyplývá ze zpřesněných čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ). U obou údajů statistici vylepšili svůj dřívější odhad o desetinu procentního bodu.
Ekonom Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal růst vnímá pozitivně, dané číslo je však podle něj potřeba brát trochu s rezervou. „Ve třetím kvartále 2023 to bylo velmi slabé, spotřebitelská poptávka byla velmi nízká. Porovnáváme to tak s relativně špatnou dobou,“ podotkl. „Není to zas tak velká sláva – právě kvůli té srovnávací základně, dodal ekonom.
Co se týče silných stránek současné české ekonomiky, Stroukal zmínil oživující se poptávku. „Vidíme, že se vrací nálada nakupovat,“ řekl. Podle něj se také víceméně podařilo zkonsolidovat veřejné finance a do normálu se vrací i měnová politika. „Úrokové sazby klesají na úrovně, které jsou sice stále historicky vyšší, ale nejde o rekordy, které tu byly nedávno,“ dodal.
Letos růst ekonomiky bude okolo dvou procent, míní Jáč
„Za růstem ekonomiky stála především spotřeba domácností a zásoby, zatímco investice a zahraniční obchod ji brzdily,“ zhodnotil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Růst českého hospodářství za celý loňský rok podle něj nejspíše dosáhl jednoho procenta, což rozhodně není s ohledem na propad Německa zlý výsledek. „V letošním roce bude nicméně možné považovat za velký úspěch, pokud bude růst začínat dvojkou,“ dodal.
Pokles míry úspor domácností potvrzuje, že tuzemské domácnosti jsou pozvolna více ochotné utrácet, na což má mimo jiné vliv nižší inflace a také klesající úrokové sazby v české ekonomice, poznamenal analytik Generali Investments Radomír Jáč. Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice je podle něj postupný mezikvartální pokles ziskových marží podniků dobrou zprávou, neboť jde o náznak, že strana poptávky již nechce akceptovat další výraznější nárůsty cen.
V celoročním vyjádření vykáže česká ekonomika za rok 2024 růst HDP zhruba o jedno procento, odhadl Jáč. Letos by růst HDP mohl dosáhnout zhruba 2,3 procenta, klíčovými tahouny by měla být podle něj spotřeba domácností a také vývoj stavu zásob. Rizikem ve směru slabšího růstu letos zůstává zahraniční vývoj, zejména budoucí výkon německé ekonomiky a vývoj cen energií, dodal.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar letos očekává mírné zlepšení ekonomiky. „To, co jsme zažili v loňském roce, pro celou ekonomiku nebylo vůbec jednoduché,“ řekl. Největší výzvou pro český průmysl budou i nadále ceny energií, především elektřiny a plynu, myslí si Špicar. „Velcí odběratelé je mají páté nejvyšší v celé Evropě, což je z dlouhodobého pohledu neudržitelné a pro jejich konkurenceschopnost smrtící,“ upozornil. Zmínil také nedostatek lidí na trhu práce a situaci na zahraničních trzích, která podle něj bude oživení ekonomiky komplikovat.
Hampl: Rizikem jsou investiční hráze a brzdy
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl míní, že od „začátku covidu“ Evropa obecně nepostupuje dostatečně rychle dopředu a nikdo moc neví, jak se z tohoto stavu dostat. Situace prý loni byla lepší, než jak se jevila v předchozích letech, není to podle něj však na žádné „juchání“.
„Myslím, že s aktivnější a přísnější měnovou politikou jsme nemuseli být zemí, která má v evropském srovnání nadprůměrnou inflaci,“ říká s tím, že domácnosti neuspokojuje, když se dozví, že ceny už dál nerostou, protože mají pocit, že absolutní částka, již vydávají za určitou komoditu, zůstala na vyšší úrovni před inflací.
Existuje prý systémové riziko, kdy se celý svět posouvá do fáze deglobalizace, uzavírání a stavění dalších obchodních a investičních hranic či brzd. Evropa, která v posledních letech přišla o levné zdroje i levný „bezpečnostní deštník“, je přitom podle Hampla drtivě závislá na obchodu s celým světem.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že velkou část problémů jsme si způsobili sami, protože politici „vsugerovali lidem, že žijí v těžké krizi“, a oni pak přestali utrácet.
„Českou ekonomiku loni táhla spotřeba domácností. Pro mě bude klíčové vidět, jakou náladu tady budou politici tvořit v tomto roce,“ míní s tím, že pokud by lidé neutráceli, tuzemskou ekonomiku to zase přibrzdí. „Nemocné Německo a špatná nálada v Česku jsou dvě největší rizika, které vnímám,“ doplnil.
Statistici: Jde o výrazné meziroční posílení
Meziroční nárůst o 1,4 procenta byl podle dat ČSÚ nejvýraznějším meziročním posílením české ekonomiky za čtvrtletí od třetího kvartálu 2022.
„Ve třetím čtvrtletí tohoto roku vzrostly meziročně výdaje domácností o 3,3 procenta, a jejich příjmy stouply o 2,5 procenta,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností meziročně stoupl o 2,5 procenta a mezikvartálně o 0,3 procenta.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání činil v loňském třetím čtvrtletí 48 116 korun. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 1,3 procenta, meziročně o 3,5 procenta. Klesla naopak míra úspor domácností, a to na 18,8 procenta. To bylo o 0,1 procentního bodu méně v porovnání s loňským druhým čtvrtletím a o 0,7 procentního bodu méně meziročně.
Míra investic domácností mezičtvrtletně stagnovala na 11,1 procenta. Oproti stejnému období předchozího roku se mírně zvýšila.
Míra zisku nefinančních podniků v předposledním kvartále loňského roku činila 45,9 procenta. Meziročně byla nižší o 0,7 procentního bodu, mezikvartálně klesla o půl procentního bodu. Míra investic klesla mezičtvrtletně o 0,2 procentního na 26,6 procenta. Meziročně se snížila o půldruhého bodu.
