Systém penzí je zatím s nejnižšími deficity za poslední dva roky. Koaliční politici za tím vidí snížení valorizací nebo úpravu předčasných odchodů na odpočinek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví také o efektu důchodové reformy nebo úsporného balíčku. Opozice nesouhlasí, podle ní pomáhá hlavně růst reálných mezd nebo snižování inflace.
Resort financí odhaduje, že v minusu zůstane penzijní systém i na konci roku. „Roční deficity byly v roce 2023 zhruba 75 miliard, pak zhruba 47 miliard v roce 2024 a letos bychom se měli pohybovat někde kolem jedenácti a dvanácti miliard korun důchodového účtu,“ přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Přispívá tomu samozřejmě to, že je inflace zpátky v pásmu. To znamená, že automatické indexace a valorizace nejsou objemově zdaleka tak vysoké jako v letech, kdy je vysoká inflace,“ vysvětlil Stanjura.
Pokud se predikce vlády vyplní, bude to dobrý výsledek i podle sněmovní opozice. ANO ale míní, že za lepší čísla nemůže kabinet, ale růst ekonomiky. „Je potřeba, aby šlapal výkon ekonomiky, aby rostly reálné mzdy, to je cesta, ne zaškrcování systému, kterým se vydala vláda,“ poznamenala místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka jsou potřeba aktivnější ekonomická opatření k oživení ekonomiky.
Predikci mohou ohrozit dopady celní války
Skeptičtí jsou k odhadům ministerstva financí i někteří vládní poslanci. Hlavně kvůli turbulentnímu dění ve Spojených státech, které by podle nich mohl plánovaný třináctimiliardový deficit ještě prohloubit.
„Obávám se, že zejména s kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa bude souviset i menší hospodářský růst, a proto i predikce ministerstva financí nám z tohoto důvodu letos nevyjde,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).
Vyrovnaně hospodařit by mohl systém penzí podle koalice v roce 2027. „Pokud jsme na polovině loňského schodku, tak další rok bychom byli rádi, kdyby se ten důchodový systém blížil k celkové vyrovnanosti,“ dodala místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Podle místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru z SPD Lucie Šafránkové se musí hledat nové příjmy. „To se musí udělat třeba tak, že se konečně začne pracovat s lidmi, kteří jsou v exekucích,“ nastínila.
Do kladných čísel by se systém mohl podle vládních zástupců dostat po roce 2030. Očekávají to hlavně díky prosazené důchodové reformě. Její hlavní změny se totiž do hospodaření propíšou až v následujících letech.
Loni si vláda musela půjčit padesát miliard, předloni rekordních 73 miliard. Naposledy stát na penze vybral víc, než vyplatil, před pandemií. Tedy v letech 2018 a 2019.
Průměrná starobní penze teď přesahuje 21 tisíc korun. Příjmy seniorů se v posledních letech zvedaly kvůli inflaci, před pěti lety brali v průměru 14 400 korun. Důchody dostávají bezmála tři miliony lidí. Jejich podíl v populaci neustále roste. Od roku 2006 mají senioři trvale početní převahu nad dětmi mladšími patnácti let.
