Senát beze změn schválil důchodovou reformu, kterou chce vláda mimo jiné postupně zvýšit věk odchodu do penze z 65 na 67 let. Zdůvodňuje to nutností zajistit financování důchodů i pro budoucí penzisty. I když má k reformě výhrady opozice, odbory i část členů horní komory z frakcí vládních stran, senátní výbory ji doporučily schválit beze změn.
Senátoři schválili důchodovou reformu
Věkovou hranici pro odchod do penze zvýší vládní důchodová reforma na 67 let v roce 2056, řekl senátorům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dvouleté zvýšení bude podle něj nabíhat postupně o měsíc ročně, naplno se bude týkat lidí narozených po roce 1989. Povinný příspěvek zaměstnavatelů na penzijní spoření pracovníků v rizikových profesích, který má nahradit vyřazení části z nich na nekrácený předčasný důchod, bude zavedený od roku 2026, uvedl Jurečka při obhajobě reformy v horní parlamentní komoře.
Podle ministra je nutností vyřešit to, že v příštích patnácti letech se do důchodového věku dostane jeden milion lidí a že na jednoho penzistu by beze změn připadali jeden až dva lidé v aktivním pracovním věku.
I koaliční senátoři mají reformu penzí za ekonomickou nutnost. Opoziční hnutí ANO připravilo sedm pozměňovacích návrhů, které bez úspěchu v úterý představilo na sociálním výboru. Senátoři za ANO neúspěšně navrhli zařadit před důchodovou reformu diskusi o zvýšení platů politiků. Neprosadili ani návrh, aby se Senát po projednání reformy postavil proti plánovanému rušení části poboček Úřadu práce alespoň do doby, než bude dokončena digitalizace státní správy.
Podle předsedkyně senátorů ANO Jany Mračkové Vildumetzové byla reforma prosazena narychlo, na sílu a je nepřipravená. Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN) namítl, že reformu penzí slibovaly i předchozí vlády se zastoupením ANO, ale neměly odvahu ji prosadit. „Možná se nejedná o plnohodnotnou důchodovou reformu, ale vládě patří poděkování za to, že se do změny penzijního systému konečně pustila,“ uvedl Drahoš. Podobně hájil penzijní reformu i předseda senátorů KDU-ČSL Josef Klement.
Mračková Vildumetzová byla nejčastěji vystupující členkou horní parlamentní komory v debatě. Vadilo jí, že ministr Jurečka nereaguje bezprostředně na otázky, které mu kladli zástupci ANO. Ministr slíbil, že je zodpoví následně a souborně. Poukázal na to, že otázky zástupců ANO se opakují.
Reformu, jíž Jurečka označil za „maximum kompromisu politického i společenského“, podpořilo 48 ze 66 přítomných senátorů. Proti reformě byli jen senátoři z klubu ANO a Daniela Kovářová (nezávislá). Debata trvala zhruba šest hodin, vystoupily v ní tři desítky senátorů, někteří opakovaně.
Reformu nyní dostane k posouzení prezident Petr Pavel, který už předem ohlásil, že se pod ní podepíše. Schválení v Senátu kritizuje odborový svaz KOVO. Vyzval Pavla, aby reformu nepodepsal.
Spor o náročné profese
K nejspornějším částem reformy patří omezení počtu pracovníků v náročných profesích s nárokem na předčasný důchod bez jeho krácení. Nárok na něj by měli mít podle reformy pouze pracovníci v náročných profesích nejrizikovější čtvrté kategorie, což prosadila koalice ve sněmovně. Týkalo by se to tak jen zhruba dvanácti tisíc ze 120 tisíc lidí.
Možnost financování předčasné penze ostatních pracovníků v rizikových provozech chce koalice řešit povinným přispíváním jejich zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře. Příspěvek by měl činit asi čtyři procenta hrubé mzdy. Návrh má ministerstvo financí připravit do konce roku. Část senátorů má ale obavy, zda se návrh podaří včas prosadit.
O opětovné rozšíření okruhu pracovníků v náročných profesích usiluje kromě dříve vládních Pirátů především klub opozičního ANO, které odmítá i zvýšení věku odchodu do penze a slibuje, že reformu po případném vítězství v příštích sněmovních volbách zruší.
