Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje penzijní reformu za krok ke stabilizaci systému, řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) by ocenil, kdyby Senát návrh vrátil do Poslanecké sněmovny. Jurečka také uvedl, že koalice chce do června schválit povinný příspěvek firem na důchodové připojištění pro lidi v rizikových profesích, s účinností od ledna 2026. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) návrh zkritizovala s tím, že by se spoření pro tyto lidi v rizikových profesích tímto způsobem stalo povinné. Hosté ve druhé části pořadu debatovali také o platech ústavních činitelů.
Penzijní reforma není pro dnešní seniory, obhajuje ji Jurečka
61 minut
Otázky Václava Moravce: Reforma důchodového systému
„Nemyslím, že by toto řešení bylo odmítáno,“ řekl Jurečka k návrhu, který má do konce roku připravit ministerstvo financí a podle kterého by měli zaměstnavatelé platit lidem v rizikových provozech zhruba čtyři procenta jejich hrubé mzdy na individuální účty penzijního připojištění – s plánovanou účinností od ledna 2026. Podle ministra byla taková úprava předmětem jednání už dříve.
Naopak Juchelka se domnívá, že tento termín nelze stihnout, protože návrh dosud není připraven ani projednán se zaměstnavateli a odbory. „To se ani nedá stihnout, my k tomu budeme chtít vést debatu,“ uvedl Juchelka.
Šafránková namítla, že dobrovolné penzijní připojištění by se pro zaměstnance v náročných profesích stalo povinným, protože by si museli zřídit účty penzijního připojištění.
Schválení důchodové reformy
Vládní koalice tento týden ve sněmovně prosadila důchodovou reformu navzdory nesouhlasu opozice. Podle této reformy se bude věk pro odchod do penze zvyšovat o jeden měsíc ročně až na hranici 67 let. Předlohu nyní obdrží k posouzení Senát.
Jurečka věří, že Senát kvůli omezení počtu pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze důchodovou reformu sněmovně nevrátí. Podle něj bude úkolem předsedů koaličních stran a senátorských klubů přesvědčit i senátory vládních stran, kteří k reformě mají výhrady, o nutnosti její podpory. Opoziční zástupci však tvrdí, že by senátoři měli mít dostatek soudnosti, aby reformu vrátili sněmovně a zajistili, že lidé v náročných profesích nebudou omezeni.
Prezident Petr Pavel předpokládá, že pokud Senát normu schválí, podepíše ji. „Počkám si, až dostanu finální verzi, protože bylo předloženo mnoho pozměňovacích návrhů,“ uvedl v sobotu pro ČT.
„Hodili všechny pracující, sto tisíc zaměstnanců, z hodiny na hodinu přes palubu,“ komentovala pozměňovací návrh poslanců Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS) Šafránková. Uvedla, že opozice byla vládou dlouhodobě ubezpečována, že profese 3. a 4. rizikové kategorie budou v návrhu zahrnuty. Na dotaz, proč jsou zmíněna pouze čtyři konkrétní rizika a nikoli další, podle ní ze strany koalice přišlo ujištění, že se o nich bude dále jednat.
Podle Juchelky pozměňovací návrh překvapil i vládní poslance, kteří se raději odhlásili z hlasování a opustili sněmovnu. Uvítal by, kdyby Senát návrh vrátil, aby mohla sněmovna o pozměňovacím návrhu ještě diskutovat. Sám požaduje zvláštní úpravu pro náročné profese a nerozumí tomu, proč byly vybrány pouze čtyři rizikové faktory.
Zvýšení věku odchodu do důchodu
Opozice trvá především na zachování současné hranice pro odchod do penze, která je o dva roky nižší. Juchelka uvedl, že pokud bude hnutí ANO v příští vládě, bude usilovat o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let. Podle něj se vládní reforma zaměřuje pouze na takzvaný první pilíř, přičemž opomíjí otázku příjmů do důchodového systému.
Ministr Jurečka obhajoval reformu s tím, že není určena pro současnou generaci seniorů, ale pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky a jejich děti. Upozornil, že lidé dnes vstupují na pracovní trh o čtyři až pět let později než předchozí generace, a s ohledem na prodlužující se délku života je nezbytné, aby to zohledňovala i důchodová reforma, která má zajistit stabilitu systému do budoucna.
Pro SPD je hranice 65 let „nepřekonatelná“, uvedla Šafránková s tím, že hnutí by ji nejraději zakotvilo i v ústavě. Hnutí by tím šlo proti evropskému trendu zvyšování věku odchodu do penze. Šafránková argumentovala tím, že na rozdíl od jiných států je v Česku věk dožití ve zdraví pod hranicí 65 let, pracovní doba je delší než v Německu a lidé pracují v náročných profesích, protože Česko je průmyslová země. „Oproti Německu odpracujeme zhruba o pět až deset let více,“ dodala.
Podle poslankyně vyšší věk odchodu do důchodu povede k tomu, že lidé budou častěji odcházet do předčasného důchodu, na nemocenské nebo do invalidního důchodu, což „ve finále zvýší náklady“. Doplnila, že starší lidé jsou navíc nejohroženější skupinou na trhu práce a ani systém rekvalifikací by příliš nepomohl.
Zvyšování věku odchodu do důchodu v evropských zemích
Dobrovolná složka důchodového spoření
Pokud bude SPD v příští vládě, podle poslankyně Šafránkové se sněmovna shodne na reformě ve třetím dobrovolném pilíři. I místopředseda sněmovny Juchelka si myslí, že se hnutí ANO, pokud zasedne po volbách ve vládě, podaří prosadit důchodovou reformu v rámci třetího pilíře. Připomněl, že je rovněž nutné se zaměřit na příjmy do systému a jako příklad uvedl boj se šedou ekonomikou.
Jurečka se hájil tím, že tento pilíř spadá do gesce Ministerstva financí, nikoli pod jeho ministerstvo. Připomněl také, že lidé, kteří si dobrovolně spoří na důchod, dostávají státní příspěvky.
Dodal, že je důležité se také soustředit na podporu zaměstnanosti a na to, aby byli lidé na pracovním trhu flexibilnější. Pokud člověk z práce odejde z vlastního rozhodnutí, zvedne se mu budoucí výdělek o dvanáct procent; pokud si práci najde přes úřad práce, pak jen o osm procent, doplnil.
26 minut
Otázky Václava Moravce 2. část
Platy ústavních činitelů
Hosté v pořadu diskutovali také na téma zvýšení platů ústavních činitelů. Ústavní soud stávající pravidlo výpočtu zrušil a pokud by se vládní koalici nepodařilo do konce roku najít řešení, nebude v zákoně stanovena základna pro jejich výpočet.
Pro SPD je zmrazení platů ústavních činitelů prioritou, uvedla Šafránková s tím, že návrh předsedy Tomia Okamury leží ve sněmovně a může se kdykoli projednat. „Pojďme to teď zmrazit a pak nalézt mechanismus napříč politickým spektrem,“ dodala.
Jurečka uvedl, že „se to musí do konce roku stihnout“. Podle Juchelky to „není na opozici, ale vládě“, kdy se návrh ve sněmovně projedná. Připomněl, že se do konce roku musí projednat také státní rozpočet.
Rušení poboček Úřadu práce
Místopředseda sněmovny také kritizoval špatnou hospodářskou politiku současné vlády. Podle něj by občan neměl platit za některé služby, kterých se mu nedostává, a poukázal na rušení poboček Úřadu práce a pošty.
Jurečka oponoval, že v případě rušení poboček Úřadu práce, které má nahradit digitalizace, bude docházet k postupným změnám v průběhu dvou let. Prozatím se jedná o pilotní projekt a dojde k přehodnocení výsledků i na základě rozhovorů, které se vedou se starosty. Cílem je snížení počtu úředníků spadajících pod ministerstvo práce a rozsáhlá digitalizace sektoru.
I Šafránková upozornila na to, že mnoho obcí, například v Pardubickém kraji, se proti rušení poboček ohradilo. Podle ní je potřeba myslet i na ty, kteří si neumí s počítačem poradit. Jurečka reagoval tím, že pro ně stále budou otevřeny jiné pobočky. „Díky transformaci bude mít Úřad práce kapacitu se věnovat individuálním plánům a specifickým klientům,“ dodal.
