Úřad práce zruší přes pětinu svých poboček. Mapa ukazuje, kde jsou

Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček, řekl mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Michal Kovařík.

Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska. Chystané zavírání pracovišť podporují výsledky vyhotovené analýzy.

Úřad práce má po Česku 369 pracovišť v 256 městech a obcích. Podle takzvané systemizace je v něm od července 9837 služebních a 647 pracovních míst.

„Dostupnost našich služeb se v jednotlivých regionech značně liší, nerovnoměrné je také vytížení pracovišť v jednotlivých krajích. Klíčová je i bezpečnost našich kolegů na pobočkách… Cílem není služby úřadu omezovat, ale naopak zkvalitnit a posílit tam, kde je to skutečně potřeba,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel úřadu Daniel Krištof. Podle něj každý rok přibývá incidentů, výhrůžek i napadení úředníků a v malých pobočkách je obtížné bezpečnost zajistit.

Dopravní dostupnost pracovišť

Analýza se zaměřila na spádové oblasti. Autoři sledovali to, kolik lidí se dostane do úřadu veřejnou dopravou do 45 minut a autem do 25 minut. Roli hrál také počet a velikost takzvaných vyloučených lokalit. Využila se i data mobilních operátorů o pohybu lidí v daném místě. Zohlednil se i počet úředníků v pobočce. Jednotlivá pracoviště se pak bodovala.

Podle výsledků autoři vybrali 83 pracovišť ve všech krajích kromě Prahy, po jejichž zrušení ke službám úřadu do 45 minut veřejnou dopravou dojede 98,9 procenta obyvatel a do 25 minut autem pak 99,7 procenta. Ve vybraných místech je 403 zaměstnanců. „Kolegové z racionalizovaných poboček se postupně přesunou na naše klíčová pracoviště, rozhodně to tedy neznamená, že bychom měli v plánu někoho propouštět,“ uvedl generální ředitel. Před nedávnem novinářům řekl, že proces přeměny a zeštíhlení pobočkové sítě bude „pozvolný a mírný“. Už letos se v minulých měsících zavřelo po dohodě se starosty patnáct pracovišť.

Rušení by se mělo týkat většinou malých poboček, které fungují pár hodin v týdnu a kde pracuje pár zaměstnanců. Uzavření 83 pracovišť by se dotklo 10 200 lidí z okolních vyloučených lokalit. Krajští ředitelé budou o záměru utlumit pobočky jednat se starosty daných míst. K takzvané racionalizaci úřadu má přispět i spolupráce s Českou poštou. Pět desítek pošt v Libereckém a Ústeckém kraji a na Vysočině začalo od července testovat přijímání žádostí o rodičovskou, příspěvek na bydlení a dětské přídavky. K těmto místům přibyly pak ještě další malé pošty. Výsledky ověřování by mělo mít vedení Úřadu práce na konci listopadu.

Chystanou optimalizaci sítě poboček pracovních úřadů oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni v létě. Sdělil tehdy, že je plánované rušení pracovišť možné díky digitalizaci a už se kvůli němu zastavil nábor nových pracovníků. Přeměna se měla uskutečnit do dvou let.

Starostové rozhodnutí často kritizují

V Libereckém kraji se počítá se zrušením šesti pracovišť. Starosta dotčené Chrastavy u Liberce a senátor Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) to považuje za špatné rozhodnutí. „Pro sociálně slabé bude finančně problém i to, jak se dostat do Liberce,“ řekl. Za zachování detašovaného pracoviště v Chrastavě vzdálené od Liberce asi deset kilometrů už v minulosti bojoval. „Úřad práce má u nás prostory pronajaté zdarma, bez nákladů,“ uvedl Canov. Záměr zrušit detašované pracoviště se pokusí ještě zvrátit. Trend centralizace úřadů považuje obecně za špatný. „Na obyčejné lidi se nemyslí,“ dodal.

„Zavřela se tady pobočka pošty na největším sídlišti a městskou dopravu nemáme, aby se hlavně starší lidé dostali přes celé město. Nedávno se v Nejdku zavřely postupně i pobočky tří bank a teď úřad práce. Pro lidi bude jeho návštěva v Karlových Varech znamenat výdaj okolo 120 korun, což je pro mnohé z nich nemožné zaplatit, jelikož ty peníze nemají,“ okomentovala starostka Nejdku na Karlovarsku Ludmila Vocelková (ANO) plánované uzavření tamní pobočky.

Starosta pětitisícového Horšovského Týna na Domažlicku Josef Holeček (Pro město, ODS) neměl o rušení tamního úřadu informace. „Nebude to zas taková komplikace, lidé budou muset do Domažlic. Problémy s tím mohou mít ti, kteří musí na úřad docházet častěji,“ myslí si. Autem je to zhruba dvacet minut cesty, veřejnou dopravou asi půl hodiny. Podle Holečka fungují úředníci v Horšovském Týně denně v nájmu ve firmě Karpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští velvyslanci se sejdou v Praze na pravidelné poradě

V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sejdou čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájí projevy ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Porada se podle ministerstva zahraničí zaměří například na posilování bezpečnosti a prosperity Česka v rámci Evropské unie či na rozvoj mezinárodních partnerství a podporu českých zájmů v zahraničí.
před 2 hhodinami

VideoDruhá fáze uzavírky Šmejkalky se obešla bez problémů

Most Šmejkala na dálnici D1 má za sebou druhou noc kompletní uzavírky a zatěžkávacích zkoušek. V noci z pátku na sobotu doprava na objízdných trasách zkolabovala, protože řada kamionů nerespektovala značky a vydala se po úzkých cestách určených pro osobní auta. V noci na neděli už byla situace zcela odlišná – policie posílila hlídky a většinu kamionů se podařilo odklonit.
před 9 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
před 9 hhodinami

VideoDéšť zvedl hladiny některých řek, sucho ale nezmizelo

Část Česka po týdnech sucha zasáhly vydatnější srážky, které místy výrazně zvedly hladiny řek a zlepšily stav půdy. Otava nebo Lužická Nisa během několika dní znatelně stouply, jinde však déšť téměř žádnou změnu nepřinesl a vodu rychle pohltila vyprahlá zem. Dlouhodobý nedostatek vláhy se dál projevuje také na městské zeleni a ohrožuje některé živočichy. Výraznější srážky by se do Česka mohly vrátit na konci příštího týdne.
před 9 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
před 17 hhodinami

VideoChovatele trápí nedostatek sena

Vláda chce ještě letos navýšit částku na boj se suchem, která teď činí asi dvacet miliard korun za rok. Peníze by mohli využít třeba chovatelé dobytka. Některým teď kvůli nedostatku sena hrozí existenční problémy. Cena jednoho balíku vzrostla kvůli špatné úrodě až dvojnásobně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z 500 na 1000 korun. O seno je mimořádný zájem, zásoby se ale tenčí o dva měsíce dříve, než je běžné.
před 23 hhodinami

Sociální sítě vytvářejí závislost, čelí za to žalobám

Čím déle na sociální síti vydržíme, tím více reklam zkonzumujeme a tím větší příjmy její provozovatel má. Důmyslných způsobů, jakým sítě upoutávají naši pozornost, je celá řada – od funkcí usnadňujících zobrazování dalšího obsahu přes notifikace vtahující nás na síť ze světa mimo ni až po algoritmy, které nám na základě množství dat o nás samotných servírují na míru sestavený mix příspěvků. Provozovatelé sítí však čelí žalobám. TikTok dostal v USA pokutu přes osm miliard korun, Meta je souzena pro vytváření závislosti.
před 23 hhodinami

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.