Úřad práce zruší přes pětinu svých poboček. Mapa ukazuje, kde jsou

Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček, řekl mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Michal Kovařík.

Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska. Chystané zavírání pracovišť podporují výsledky vyhotovené analýzy.

Úřad práce má po Česku 369 pracovišť v 256 městech a obcích. Podle takzvané systemizace je v něm od července 9837 služebních a 647 pracovních míst.

„Dostupnost našich služeb se v jednotlivých regionech značně liší, nerovnoměrné je také vytížení pracovišť v jednotlivých krajích. Klíčová je i bezpečnost našich kolegů na pobočkách… Cílem není služby úřadu omezovat, ale naopak zkvalitnit a posílit tam, kde je to skutečně potřeba,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel úřadu Daniel Krištof. Podle něj každý rok přibývá incidentů, výhrůžek i napadení úředníků a v malých pobočkách je obtížné bezpečnost zajistit.

Dopravní dostupnost pracovišť

Analýza se zaměřila na spádové oblasti. Autoři sledovali to, kolik lidí se dostane do úřadu veřejnou dopravou do 45 minut a autem do 25 minut. Roli hrál také počet a velikost takzvaných vyloučených lokalit. Využila se i data mobilních operátorů o pohybu lidí v daném místě. Zohlednil se i počet úředníků v pobočce. Jednotlivá pracoviště se pak bodovala.

Podle výsledků autoři vybrali 83 pracovišť ve všech krajích kromě Prahy, po jejichž zrušení ke službám úřadu do 45 minut veřejnou dopravou dojede 98,9 procenta obyvatel a do 25 minut autem pak 99,7 procenta. Ve vybraných místech je 403 zaměstnanců. „Kolegové z racionalizovaných poboček se postupně přesunou na naše klíčová pracoviště, rozhodně to tedy neznamená, že bychom měli v plánu někoho propouštět,“ uvedl generální ředitel. Před nedávnem novinářům řekl, že proces přeměny a zeštíhlení pobočkové sítě bude „pozvolný a mírný“. Už letos se v minulých měsících zavřelo po dohodě se starosty patnáct pracovišť.

Rušení by se mělo týkat většinou malých poboček, které fungují pár hodin v týdnu a kde pracuje pár zaměstnanců. Uzavření 83 pracovišť by se dotklo 10 200 lidí z okolních vyloučených lokalit. Krajští ředitelé budou o záměru utlumit pobočky jednat se starosty daných míst. K takzvané racionalizaci úřadu má přispět i spolupráce s Českou poštou. Pět desítek pošt v Libereckém a Ústeckém kraji a na Vysočině začalo od července testovat přijímání žádostí o rodičovskou, příspěvek na bydlení a dětské přídavky. K těmto místům přibyly pak ještě další malé pošty. Výsledky ověřování by mělo mít vedení Úřadu práce na konci listopadu.

Chystanou optimalizaci sítě poboček pracovních úřadů oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni v létě. Sdělil tehdy, že je plánované rušení pracovišť možné díky digitalizaci a už se kvůli němu zastavil nábor nových pracovníků. Přeměna se měla uskutečnit do dvou let.

Starostové rozhodnutí často kritizují

V Libereckém kraji se počítá se zrušením šesti pracovišť. Starosta dotčené Chrastavy u Liberce a senátor Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj) to považuje za špatné rozhodnutí. „Pro sociálně slabé bude finančně problém i to, jak se dostat do Liberce,“ řekl. Za zachování detašovaného pracoviště v Chrastavě vzdálené od Liberce asi deset kilometrů už v minulosti bojoval. „Úřad práce má u nás prostory pronajaté zdarma, bez nákladů,“ uvedl Canov. Záměr zrušit detašované pracoviště se pokusí ještě zvrátit. Trend centralizace úřadů považuje obecně za špatný. „Na obyčejné lidi se nemyslí,“ dodal.

„Zavřela se tady pobočka pošty na největším sídlišti a městskou dopravu nemáme, aby se hlavně starší lidé dostali přes celé město. Nedávno se v Nejdku zavřely postupně i pobočky tří bank a teď úřad práce. Pro lidi bude jeho návštěva v Karlových Varech znamenat výdaj okolo 120 korun, což je pro mnohé z nich nemožné zaplatit, jelikož ty peníze nemají,“ okomentovala starostka Nejdku na Karlovarsku Ludmila Vocelková (ANO) plánované uzavření tamní pobočky.

Starosta pětitisícového Horšovského Týna na Domažlicku Josef Holeček (Pro město, ODS) neměl o rušení tamního úřadu informace. „Nebude to zas taková komplikace, lidé budou muset do Domažlic. Problémy s tím mohou mít ti, kteří musí na úřad docházet častěji,“ myslí si. Autem je to zhruba dvacet minut cesty, veřejnou dopravou asi půl hodiny. Podle Holečka fungují úředníci v Horšovském Týně denně v nájmu ve firmě Karpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senátoři zvolili nové vedení, předsedou zůstává Vystrčil

Senátoři na první schůzi v povolebním složení popáté zvolili předsedou horní komory Miloše Vystrčila (ODS), který neměl protikandidáta. Získal 69 ze 77 odevzdaných hlasů. Před volbou znovuzvolený šéf řekl, že Senát by měl zůstat vzpřímený a zachovat si svou identitu, charakter a sebevědomí. Volili se i místopředsedové. Těmi zůstanou Jiří Drahoš (za STAN), Jiří Oberfalzer (ODS) a Ladislav Václavec (ANO). Nováčkem ve vedení je předseda KDU-ČSL a jihomoravský hejtman Jan Grolich. Schůze je nyní do 14:50 přerušena.
10:00Aktualizovánopřed 48 mminutami

Na Plzeňsku po srážce havaroval autobus s dětmi, řidička auta zemřela

Na Plzeňsku havaroval ve čtvrtek autobus, který převážel desítky dětí. Po kolizi s osobním autem se ocitl částečně na boku, hasiči děti a pedagogy dostávali ven okénky. Řidička auta zemřela. V autobuse utrpělo zranění deset dětí a tři dospělí. Žádné zranění není život ohrožující, řekl mluvčí záchranné služby Martin Štěpán.
11:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ředitelem Úřadu rozvoje území bude Martin Kozák, rozhodla vláda

Ředitelem nového Úřadu rozvoje území se od ledna stane dosavadní ředitel Dopravního a energetického stavebního úřadu Martin Kozák. Rozhodla o tom vláda. Kabinet také schválil strategii národního antibiotického programu. Jmenována byla i komise pro výběr předsedy antimonopolního úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání řekl, že počet úřednických míst bude příští rok o více než čtyři tisíce nižší než před pěti lety.
11:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plicní onemocnění se může rozvíjet nenápadně. Nemocnice zvou na vyšetření

Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) trpí v České republice přibližně 600 tisíc lidí a řada z nich o svém onemocnění dosud neví. Na několika místech v Česku se proto 19. a 20. listopadu uskuteční akce Den pro zdravé plíce, která upozorňuje na důležitost prevence a včasného odhalení plicních onemocnění. Zájemci budou moci absolvovat bezplatné spirometrické vyšetření a získat odborné informace o prevenci.
před 4 hhodinami

Obvodní soud v případu Feri špatně vyhodnotil důkazy, uvedl městský soud

Městský soud v Praze vysvětlil, proč v září zrušil osvobozující rozsudek nad exposlancem Dominikem Ferim, který je obžalovaný ze znásilnění tehdy sedmnáctileté dívky. Podle mluvčí soudu Kateřiny Eliášové obvodní soud špatně vyhodnotil důkazy a věc chybně posoudil po právní stránce. Jeho závěr, že nejde o trestný čin, označil odvolací městský soud přinejmenším za předčasný.
před 5 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 19. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoKritička ruského režimu roky žije v Česku, Moskva ji chce dostat do vězení

Patří k nejvýznamnějším současným osobnostem vystupujícím proti režimu Vladimira Putina. Kvůli jejím kontaktům i postojům ji Rusko označilo za teroristku a chce ji dostat do vězení. Hrozí jí doživotí. Inna Kuročkina už roky žije v Praze a české úřady teď řeší, jestli jí udělí politický azyl. Experti na Rusko se přitom shodují, že jí může hrozit nebezpečí a mohla by se stát terčem útoku ruských tajných služeb. Pro Reportéry ČT o ní natáčeli Karel Vrána a Jevhenija Vachničenko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.