Izraelská armáda dle agentury AFP oznámila, že z třiceti procent celkového území Pásma Gazy vytvořila po obsazení nárazníkovou zónu, v níž Palestincům nebude dovoleno žít. Ministr obrany židovského státu Jisra’el Kac ve středu rovněž uvedl, že do pásma za současné situace nebude vpuštěna žádná humanitární pomoc.
„Přibližně třicet procent území Pásma Gazy je nyní považováno za operační bezpečnostní perimetr,“ uvedla podle AFP izraelská armáda s tím, že v takto vytvořené nárazníkové zóně nebude palestinským obyvatelům povoleno žít. Ministr obrany Kac již ve dříve ve středu oznámil, že armáda v takzvaných bezpečnostních zónách v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii zůstane po neomezenou dobu. „Na rozdíl od minulosti se (izraelská armáda) nestahuje z oblastí, které byly vyčištěny a zabrány,“ řekl.
„Naši humanitární partneři odhadují, že od 18. března bylo nově či opětovně vysídleno přibližně půl milionů lidí,“ uvedla podle AFP Stephanie Tremblayová, mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Gaza bez humanitární pomoci
Kac ve středu rovněž zdůraznil, že Izrael v této fázi války nemá v úmyslu obnovit humanitární pomoc do palestinské enklávy. „Jak jsem zmínil ve svém prohlášení, izraelská politika je jasná a do Gazy se nechystá žádná humanitární pomoc,“ uvedl podle serveru Times of Israel.
„Pokud jde o budoucnost, musí být vybudován mechanismus pro využívání civilních společností, aby se Hamásu neumožnil přístup (k pomoci),“ dodal ministr.
Ministr tak potvrdil současnou politiku vlády Benjamina Netanjahua jen dva dny poté, co Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) oznámil, že situace v Pásmu Gazy je nyní pravděpodobně nejhorší za 18 měsíců trvání války. Izrael přerušil veškeré dodávky humanitární pomoci do palestinské enklávy 2. března.
Kac už dříve prohlásil, že politické vedení země chápe blokádu především jako nástroj tlaku na Hamás. Politikou Izraele je „zastavení humanitární pomoci, což oslabuje kontrolu Hamásu nad obyvatelstvem“.
Židovský stát zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy po překvapivém útoku teroristů z Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele v říjnu 2023, při němž ozbrojenci zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli do palestinské enklávy.
Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem si válka dosud vyžádala životy téměř 51 tisíc Palestinců. Tvrzení však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Většina z 2,3 milionu obyvatel enklávy se musela kvůli bojům evakuovat, a to i opakovaně. Konflikt navíc způsobil rozsáhlou humanitární krizi.
„Masový hrob“ pro Palestince
Nevládní organizace Lékaři bez hranic (MSF) ve středu konstatovala, že Pásmo Gazy se stalo „masovým hrobem“ pro Palestince i humanitární pracovníky, kteří jim pomáhají. Za rok a půl bojů a masivního izraelského ostřelování zemřelo v enklávě jedenáct členů MSF, z toho dva za poslední dva týdny.
„Vyzýváme izraelské úřady, aby okamžitě zrušily nelidské a smrtící obležení Gazy, aby chránily životy Palestinců i humanitárního a zdravotnického personálu a spolupracovaly se všemi stranami na obnovení a zachování příměří,“ apeluje organizace.
Podle MSF zemřelo v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023 nejméně 409 humanitárních pracovníků, většina z nich byli zaměstnanci úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNWRA), který je hlavním poskytovatelem humanitární pomoci v oblasti.
