USA mají pochyby o vzniku palestinského státu, řekl velvyslanec

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.

„Pokud nenastanou nějaké výrazné změny, které změní kulturu, (na Západním břehu Jordánu) pro to není žádné místo,“ řekl velvyslanec agentuře Bloomberg.

Americkým prezidentem Donaldem Trumpem jmenovaný velvyslanec dodal, že k těmto změnám pravděpodobně nedojde „za našeho života“. Na otázku, zda je ustavení palestinského státu nadále americkým politickým cílem, jako tomu bylo v uplynulých dvou dekádách, velvyslanec odpověděl: „Nemyslím si to.“

Huckabee podle agentury Bloomberg také navrhl, že by se Palestincům mohlo vyčlenit území v některé muslimské zemi. „Musí to být v Judeji a Samaří?“ poznamenal Huckabee, přičemž použil biblické názvy, kterými izraelská vláda označuje okupovaný Západní břeh Jordánu, jenž je domovem zhruba tří milionů Palestinců, kteří žijí pod izraelskou vojenskou nadvládou.

Palestinci tvrdí, že Izrael téměř znemožnil vznik palestinského státu tím, že buduje stále větší židovské osady na Západním břehu Jordánu, podkopává palestinské úřady a neusiluje o zastavení násilí namířeného proti Palestincům ze strany osadníků.

Huckabee, který je bývalým guvernérem Arkansasu, je evangelikální křesťan a během své politické kariéry obhajoval výstavbu židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, poznamenala agentura Reuters. Mnoho zemí a mezinárodních organizací tyto osady označuje za nelegální podle mezinárodního práva a překážku k míru. Bloomberg zároveň poznamenal, že Huckabee má dobré vztahy s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministry z náboženských a krajně pravicových stran v jeho vládě.

Trumpova proizraelská politika

Trump vede silně proizraelskou politiku a jeho rozhodnutí jmenovat Huckabeeho velvyslancem v Izraeli je signálem, že v tom hodlá pokračovat, poznamenala agentura. V této souvislosti také uvedla, že se Trump během svého prvního funkčního období k myšlence dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu stavěl poněkud vlažně a že během svého současného druhého funkčního období nedával příliš najevo, jak se k této otázce postaví.

Na otázku, zda vyjádření velvyslance představuje změnu dosavadní americké politiky, mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová odpověděla, že nebude velvyslancova slova vysvětlovat nebo je komentovat. „Myslím, že rozhodně mluví za sebe,“ uvedla.

Bílý dům na žádost agentury Reuters o komentář zatím neodpověděl.

Evropské a arabské země se snaží podpořit vytvoření palestinského státu pod vedením palestinské samosprávy, která kontroluje část Západního břehu Jordánu, jako součást procesu, jenž má ukončit válku v Pásmu Gazy. Tu Izrael zahájil v odvetě za teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023. Francie a Saúdská Arábie budou od 17. do 20. června v New Yorku spolupořádat mezinárodní konferenci OSN o cestě k vytvoření palestinského státu.

V odpovědi na otázku, jakou cestou by bylo možné ukončit válku v Pásmu Gazy, Huckabee podle agentury Bloomberg řekl, že celou vinu nese Hamás, který Spojené státy i EU pokládají za teroristickou organizaci. Podle velvyslance musí Íránem podporovaný Hamás propustit veškerá zbývající rukojmí, aby válka skončila.

Británie se spojenci uvalila sankce na izraelské ministry

Británie, Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Norsko zároveň v úterý oznámily, že uvalily sankce na dva izraelské krajně pravicové ministry Becalela Smotriče a Itamara Ben Gvira. Svůj krok země zdůvodnily tím, že oba ministři „podněcují extremistické násilí“ namířené proti Palestincům na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, píše agentura AP.

Ministrovi pro národní bezpečnost Gvirovi a ministrovi financí Smotričovi, kteří oba podporují rozšiřování izraelských osad na okupovaném Západním břehu, bude do zmíněných pěti zemí zakázáno cestovat a rovněž již tam budou zmrazena aktiva.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar podle agentury Reuters označil rozhodnutí Británie za nehorázný a nepřijatelný krok, na který bude Izrael reagovat. „Jsme odhodláni pokračovat v budování,“ uvedl s odkazem na výstavbu osad.

Podle serveru The Times of Israel se Saar takto vyjádřil při ceremoniálu u příležitosti výstavby nové izraelské osady nedaleko Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ben Gvir mezitím na síti X s odkazem na britského premiéra Keira Starmera napsal: „Překonali jsme faraony, překonáme i Starmerovu zeď“.

Íránský jaderný program

Velvyslanec Huckabee v rozhovoru pro agenturu Bloomberg odpovídal také na dotaz ohledně nepřímých rozhovorů mezi USA a Íránem o íránském jaderném programu. Řekl, že Trump dal jasně najevo, že Írán nemá obohacovat uran, což Teherán odmítl.

Huckabee zároveň zopakoval, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Teherán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží mírovým účelům. „Prezident dal jasně najevo, že jeho trpělivost s Íránem má své meze,“ řekl velvyslanec o Trumpovi. Na dotaz, zda by USA mohly v případě neúspěchu rozhovorů na Írán vojensky zaútočit, velvyslanec odpověděl: „Nic není vyloučeno“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí celkem osm mrtvých, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 30 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled