Benjamin Netanjahu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Teherán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Írán to ale v úterý popřel. Na úvod jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem také prohlásil, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce. Šéf Bílého domu naznačil i pokrok v možném „přesídlení“ Palestinců z Pásma Gazy. Netanjahu připustil, že je otevřen k míru s umírněnými Palestinci.

Benjamin Netanjahu míří potřetí za půl roku za Donaldem Trumpem do Bílého domu. Návštěva se uskuteční poté, co Spojené státy v červnu zasáhly íránská jaderná zařízení. Nyní se mezinárodní pozornost soustředí na příměří v konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Izraelské údery v Pásmu Gazy v noci na pátek zabily patnáct lidí, včetně tří dětí, uvedla podle agentury AFP místní civilní obrana. Izraelská armáda AFP sdělila, že konkrétní údery nemůže bez přesných souřadnic komentovat, a dodala, že v pásmu provádí operace, jejichž cílem je zničit vojenské schopnosti teroristické skupiny Hamás.

Izrael souhlasil s podmínkami 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Ten zároveň varoval Hamás, že pokud dohodu nepřijme, vše bude jen horší. Konečný návrh předloží Katar a Egypt. Hamás následně vzkázal, že dokument obdržel a nyní ho studuje. Zopakoval, že usiluje o dohodu, jež ukončí válku.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by židovský stát neměl promarnit, napsala agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na tamní jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve čtvrtek prohlásil, že íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí „nemůže nadále existovat“. Slova pronesl poté, co byla nemocnice Soroka v jižním Izraeli zasažena při íránském raketovém útoku, informuje agentura AFP. Podobně se při prohlídce zasažené nemocnice vyjádřil i premiér Benjamin Netanjahu, který ve zjevné narážce na Chameneího prohlásil, že „nikdo není imunní“.

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.

Izraelská střelba a vzdušné údery v Pásmu Gazy zabily za posledních 24 hodin nejméně 140 lidí, tvrdí zdravotnické úřady ovládané Hamásem. Mezi oběťmi jsou podle nich opět i lidé, kteří čekali na humanitární pomoc. Celkem tímto způsobem zahynulo od května přes čtyři sta Palestinců, uvedli zdravotníci. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.

V několika regionech Izraele se odpoledne a večer rozezněly sirény, izraelská armáda varovala obyvatele před raketami vyslanými z Íránu a vyzvala je, aby šli do krytů. Íránská státní média potvrdila, že z Íránu byly na Izrael vypáleny balistické rakety. Nejméně šest lidí podle serveru The Times of Israel (ToI) utrpělo lehká zranění, čtyři na jihu Izraele a dva ve městě Haifa. Při izraelském úderu na obytnou budovu v Teheránu zahynulo pět lidí, uvedla agentura AFP s odvoláním na íránská státní média.

Zjevným cílem překvapivého izraelského útoku na Írán bylo výrazně narušit jaderný program Teheránu a prodloužit dobu, kterou bude země potřebovat k vyvinutí jaderné zbraně. Rozsah útoků, volba cílů a slova izraelských politiků ale naznačují další, dlouhodobější ambici – svržení samotného režimu, píše agentura Reuters s odkazem na odborníky. Podobně situaci hodnotí i další světová média.

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.