Benjamin Netanjahu

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.

Izraelská policie rozporuje tvrzení strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, že strany izraelských Arabů ukradly volby, píše server The Times of Israel (ToI). Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir ve čtvrtek přesto na síti X vyzval k zatčení vůdců arabských stran, které nařkl z přijetí peněz z Kataru. V úterý se v Izraeli konaly parlamentní volby do 120členného Knesetu, v nichž žádný blok nezískal většinu.

Průběžné výsledky prvních izraelských voleb od tragického 7. října 2023 potvrzují hluboké rozdělení tamní společnosti. Likud Benjamina Netanjahua si sice drží pozici nejsilnější strany, k parlamentní většině mu ale dle průběžných výsledků několik křesel chybí. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek v podcastu Za Horizont popisuje, proč je sestavování vlády matematickou i politickou hádankou a jaká nečekaná spojenectví mohou hrát klíčovou roli. Sledujeme stálice i nováčky izraelské scény v zemi, kde je i volební pat národním sportem. Moderuje Veronika Chraščová.

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obvinila politické strany izraelských Arabů, že „ukradly“ parlamentní volby, napsala agentura AFP. Uskupení Jednotná kandidátka sdružující několik stran izraelských Arabů je připraveno podpořit vládu složenou z opozičních stran, řekl jeho šéf. Po sečtení 84,5 procenta hlasů vede v izraelských parlamentních volbách Netanjahův vládní blok, většinu mu ale dílčí výsledky neslibují a opozice by ji nezískala bez Arabů.

Historický úspěch slaví v izraelských parlamentních volbách strany arabské menšiny – Sjednocená kandidátka a Ra'am, které by mohly takřka zdvojnásobit počet mandátů. Vysokou účast v arabských městech podle voličů podnítilo nepřátelské chování krajně pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Bena Gvira a jeho neschopnost bojovat proti rostoucímu násilí, píše list Times of Israel (ToI). Arabské strany se mohou stát pomyslným jazýčkem na vahách při sestavování příští vlády. Sionistická uskupení však zatím spolupráci odmítají.

V Izraeli se v úterý konaly parlamentní volby. Voliči v prvním hlasování od teroristického útoku Hamásu z října 2023 rozhodovali, zda u vlády zůstane pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, nebo ji vystřídá opozice vedená centristou a exšéfem armády Gadim Eisenkotem. Toho mírně favorizovaly průzkumy. Hlasovat mohlo přes sedm milionů lidí. K 19:00 SEČ přišlo 74,3 procenta oprávněných voličů, jde o nejvyšší účast od roku 1973. Sčítání hlasů začalo ve 21:00 SEČ, vládní Likud žádal o prodloužení volebního času, komise to zamítla.

Izrael hlasuje poprvé od teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023, následných válek a také hádek. Pozornost se soustřeďuje na dva hlavní rivaly. Provládní blok vede Benjamin Netanjahu, opozici dominuje Gadi Eisenkot. Jejich šance jsou podle průzkumů vyrovnané. O výsledku můžou rozhodnout menšinové, méně viditelné voličské skupiny – dva miliony izraelských Arabů a půldruhého milionu ultraortodoxních Židů.

Tři roky po útoku Hamásu zamíří Izraelci v úterý k parlamentním volbám, které jsou považovány za jedny z nejvýznamnějších v dějinách státu. Právě 7. říjen dominuje kampani jak u vládního, tak i opozičního tábora. Zatímco Likud v rámci domácí politiky vyzdvihuje zajištění bezpečnosti, opoziční síly slibují zřízení vyšetřovací komise. V kampani rezonuje i otázka odvodů ultraortodoxních židů. Volby jsou nicméně především jakýmsi referendem o premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Opozice slibuje změnit kurz. Izraeli ale hrozí politický pat.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.

Za týden budou Izraelci hlasovat o novém parlamentu. Průzkumy nepřisuzují zásadní převahu ani jednomu z hlavních táborů. Velkým tématem zůstává teroristický útok ze 7. října 2023 a války, které po něm následovaly. Názor voličů je často protichůdný.

Americký ministr obrany Pete Hegseth se v pondělí při předem neohlášené návštěvě Izraele setkal s tamním premiérem Benjaminem Netanjahuem. S odvoláním na dva informované zdroje o tom napsal portál Axios. Návštěva se uskutečnila osm dní před izraelskými parlamentními volbami a v době, kdy Spojené státy s Jeruzalémem jednají o možném obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu.

Izraelská policie zadržela osm podezřelých v rámci vyšetřování víkendových násilností na okupovaném Západním břehu, mezi nimiž byly i útoky na americkou fotoreportérku a evropské diplomaty. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která podotýká, že stíhání izraelských osadníků je vzácné.

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.

Rok od uzavření příměří zůstává klid zbraní v Pásmu Gazy jen na papíře. Většina obyvatel žije ve stanech, do kterých jim běhají krysy, elektřina i pitná voda jsou spíše vzácností a izraelské bombardování má civilní oběti. Podle Lékařů bez hranic místní týmy zdravotníků ošetřily za dobu příměří desetitisíce traumatických poranění. Frustrovaní Gazané, kteří žijí v bídě a de facto v bezpráví, viní ze své zoufalé situace kromě Jeruzaléma a Hamásu i Bílý dům.

Téměř okamžitě poté, co byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Navi Pillayová oznámena jako letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Trumpova administrativa uvalila na soud rozsáhlé sankce. Pro soudkyni ICC Kimberly Prostovou však tlak z Washingtonu není ničím novým. Kanadská soudkyně čelí osobním americkým sankcím už téměř dva roky. „Jde o poměrně mimořádný útok na soud,“ řekla v exkluzivním rozhovoru pro LRT.lt.

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.

V Izraeli se po celou středu konaly vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce proběhla na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskutečnila na náměstí Rukojmí v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestovali po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.

Tři roky od útoků ze 7. října a dvacet dní do voleb: Izrael se nachází mezi historickými milníky, politickou krizí a bezpečnostními hrozbami. Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland ve videocastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá neochotu k nezávislému vyšetřování, rozdělení izraelské společnosti i důsledky zmařeného teroristického útoku na letecké lince z Dubaje. Má Benjamin Netanjahu politickou budoucnost? A existuje ještě naděje na dlouhodobý mír? Ptá se Hana Scharffová.

Židovský stát už tři roky systematicky likviduje strůjce a účastníky útoku ze 7. října 2023 – a to i navzdory oficiálnímu příměří v Pásmu Gazy. Masakry osudného dne způsobily Izraelcům generační trauma, uvedl zpravodaj ČT David Borek. Většina společnosti proto zabíjení pachatelů bez soudu schvaluje. Část pozůstalých i obětí ale odvetné tažení odmítá a táže se, co může pomsta přinést dobrého. Někteří Izraelci se rovněž obávají, že násilí zplodí jen další násilí.

Palestinské teroristické hnutí Hamás už nikdy nebude mít v Pásmu Gazy žádnou moc a Izrael si vyřídí účty s každým, kdo se podílel na útoku ozbrojenců Hamásu na židovský stát 7. října 2023, prohlásil na pietním aktu k připomenutí třetího výročí masakru podle agentury AFP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Při události zemřelo přes dvanáct set lidí a 251 bylo odvlečeno na palestinské území jako rukojmí. Stanovení data, kdy si Izrael připomíná nejkrvavější útok na svém území v historii, se řídí židovským kalendářem.

Izraelský nejvyšší soud v pátek povolil dvěma kandidátkám s převažujícím arabským voličstvem, aby se zúčastnily parlamentních voleb na konci října. Píše to agentura AFP. Strany čelily snaze ústřední volební komise o vyloučení z voleb. Jednoho z arabských politiků ale soud přiměl na kandidaturu rezignovat.

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání pěti izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.