Benjamin Netanjahu

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac podle agentury AP řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Podle AP se tak děje poté, co Jeruzalém jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát ze 7. října 2023.

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Tisíce izraelských rezervistů a veteránů podepisují petici, která zpochybňuje pokračování války v Gaze. Podle nich povede konflikt jen ke smrti rukojmí, izraelských vojáků i civilistů. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu je označuje za anarchisty a apeluje na jednotu.

Izraelský nejvyšší soud v úterý večer vydal předběžné opatření, podle kterého musí šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar zůstat ve funkci, dokud soud nestanoví jinak. Vládě Benjamina Netanjahua a generální prokurátorce dal zároveň čas do 20. dubna na nalezení „kompromisu“ v právním sporu ohledně bezprecedentního odvolání Bara vládou z čela vnitřní bezpečnostní služby, informuje agentura AFP či server The Times of Israel (ToI). Netanjahu označil rozhodnutí soudu za „podivné“.

Prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth v pondělí poprvé v historii přislíbili návrh obranného rozpočtu ve výši jednoho bilionu dolarů (téměř 23 bilionů korun), informoval portál Politico s tím, že by pro tamní armádu šlo o rekordní částku.

Několik incidentů narušilo jednání izraelského nejvyššího soudu o stížnostech na kontroverzní rozhodnutí vlády odvolat šéfa vnitřní bezpečnostní služby Šin Bet Ronena Bara. Předseda soudu Isaak Amit proto jednání přerušil jen asi půlhodinu po jeho začátku, informovala agentura AFP. Jednání bylo záhy obnoveno, ale s vyloučením veřejnosti. Podle deníku Haarec se má soud zabývat osmi stížnostmi, verdikt se v úterý neočekává.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí jednal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Netanjahu po rozhovoru sdělil, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Trump prohlásil, že měl s izraelským premiérem „skvělou diskusi“ o Íránu i obchodu. Spojené státy podle Trumpa s Teheránem jednají o tamním jaderném programu. O odložení cel podle Trumpa ale USA zatím neuvažují. Podle šéfa Bílého domu mohou být trvalá, nevylučuje ale zároveň jednání.

Teroristické hnutí Hamás má stále schopnosti, které by měly Izraelce znepokojovat, prohlásil podle serveru The Jerusalem Post v rozhovoru se stanicí Al-Džazíra mluvčí tohoto teroristického hnutí. Řekl to v souvislosti s raketovým útokem na izraelská města Ašdod a Aškelon, podle listu na ně v neděli v noci letělo deset raket z Pásma Gazy. Palestinské úřady kontrolované Hamásem tvrdí, že v Gaze ve stejný den zemřelo nejméně 44 lidí po úderu izraelských sil, napsala agentura AFP.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude jednat v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovory se dotknou situace v Pásmu Gazy a na Blízkém východě a také cel, která Spojené státy uvalily na dovoz izraelského zboží. Netanjahu bude od února, kdy byl prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijal po nástupu do funkce, v Bílém domě podruhé.

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu začátkem týdne vypovídal před soudem v kauze, která dostala název Katargate. Dva jeho blízcí spolupracovníci jsou totiž podezřelí, že s tímto emirátem udržovali nezákonné vazby a snažili se vylepšovat jeho obraz v očích veřejnosti. Katar má přitom blízko k Íránu – úhlavnímu izraelskému nepříteli.

Úřad palestinské civilní obrany napojený na teroristické hnutí Hamás ve středu oznámil, že při izraelském úderu na zdravotnickou kliniku Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na severu Pásma Gazy přišlo o život nejméně devatenáct lidí. Izraelská armáda krátce nato oznámila, že v místě podnikla údery proti teroristům z hnutí Hamás.

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh Hasan Bdajr, který byl při útoku zabit. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně další tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.

Izrael udeřil na jižním předměstí Bejrútu. Jeruzalém tvrdí, že se jedná o reakci na raketový útok z Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že židovský stát jednostranně porušil příměří s teroristy z Hizballáhu, které platí od loňského listopadu.

Izrael oznámil, že provedl nové útoky proti teroristickému hnutí Hizballáh v Libanonu. Podle Tel Avivu je to reakce na odtud dříve odpálené rakety na jeho území. Izrael zaútočil na jih Libanonu už v dřívějších hodinách, při tomto útoku zahynuli nejméně dva lidé a dalších osm bylo zraněno. Podle serveru The Times of Israel (ToI) šlo o první přeshraniční útok vedený z území Libanonu od loňského prosince, přičemž na konci listopadu začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem, který odpovědnost za ranní útok odmítl.

Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.

Izraelská armáda ve čtvrtek ráno oznámila, že zahájila pozemní operaci na severu Pásma Gazy. Později zmínila zahájení další operace i na jihu, konkrétně v Rafahu ve čtvrti Šabúra. Pokračuje rovněž v útoku v centrální části Gazy. Hamás odpoledne odpálil tři rakety na Tel Aviv, zřejmě v první reakci na ukončení příměří. Izraelci během dne provedli také vzdušné útoky ve východním a jižním Libanonu.

Izrael v noci na středu uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba dvaceti cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Informovala o tom armáda židovského státu. Podle palestinské civilní ochrany zemřelo při útocích ve městech Gaza a Chán Júnis nejméně třináct lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. V Jeruzalémě i proto protestovaly tisíce lidí.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

Už dva týdny není jasné, jak bude pokračovat příměří v Pásmu Gazy a propouštění izraelských rukojmí. Hamás žádá trvalý klid zbraní, to je ale nepřípustné pro Izrael. Podle něj by to znamenalo, že teroristická organizace zůstane faktickým vládcem Pásma Gazy.