Benjamin Netanjahu

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové ortodoxní koaliční partnery. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.

Izraelská armáda oznámila, že při jejím útoku na uprchlický tábor Šatí ve městě Gaza zemřelo třináct lidí včetně sestry šéfa Hamásu Ismáíla Haníji a její rodiny. Informoval o tom izraelský deník Ha'arec. Cílem byla budova, kterou používali teroristé z Hamásu. Někteří z nich se podle armády podíleli na zadržování izraelských rukojmí a také na masakru z loňského 7. října.

Izraelské bezpilotní letouny v noci na pondělí v Pásmu Gazy zneškodnily vysoce postaveného představitele teroristického hnutí Hamás, který měl na starost vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X, kde zveřejnila i záběry ze zásahu. Podle úřadů vedených Hamásem útok mířil na kliniku a byli při něm zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil šestičlenný válečný kabinet, uvedl v pondělí podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Jde o všeobecně očekávaný krok, který přišel po nedávném odchodu centristy a bývalého generála Bennyho Gantze z kabinetu. Za zahrnutí do fóra nedávno lobboval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir.

Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu v úterý večer přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu a další tři bojovníci tohoto libanonského šíitského teroristického hnutí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na své zdroje z libanonských bezpečnostních kruhů. Hizballáh úder potvrdil a zabitého velitele identifikoval. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila. Izraelská média následně uvedla, že Hizballáh zřejmě v odvetě na sever židovského státu vypálil přibližně stovku raket. Protiúder si ale podle všeho nevyžádal žádné zraněné.

Izraelský válečný kabinet přišel o dalšího člena. Po opozičním lídrovi a od loňského října ministrovi bez portfeje Bennym Gantzovi, který odchod oznámil v neděli a který vyzval k předčasným volbám, ho opustil i Gadi Eisenkot. Ten v kabinetu zasedal coby ministr bez portfeje jako pozorovatel. Informaci přinesl server The Times of Israel (ToI).

Benny Gantz opouští izraelský válečný kabinet Benjamina Netanjahua, který byl ustaven po vypuknutí konfliktu v Pásmu Gazy loni v říjnu. Jako důvod uvedl, že premiéra považuje za překážku skutečného vítězství v Gaze. Netanjahu na zprávu reagoval výzvou, aby Gantz zůstal členem kabinetu a neopouštěl ho v době konfliktu.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Izraelská armáda oznámila, že už kontroluje celou nárazníkovou zónu mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Vedle toho izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi prohlásil, že válka v Pásmu Gazy potrvá pravděpodobně až do konce letošního roku.

Izraelský útok v Rafahu si podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás vyžádal desítky mrtvých i raněné. Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství a mluví o tragickém incidentu. V pondělí byl pak při přestřelce s izraelskými silami u hranic s Pásmem Gazy zabit egyptský voják. Podle agentury DPA to potvrdil egyptský vojenský mluvčí.

V izraelském Tel Avivu se v sobotu odehrály potyčky mezi policií a protivládními demonstranty, informovaly zpravodajské agentury. Protestující mimo jiné žádali návrat rukojmí, která od loňského října až dosud zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Agentura Reuters s odkazem na prohlášení činitele Červeného půlměsíce a zprávu egyptské televize al-Káhira zároveň v neděli ráno napsala, že do Gazy začala znovu proudit humanitární pomoc přes přechod Kerem Šalom, který byl téměř nepřetržitě uzavřen od začátku května, kdy na něj zaútočil Hamás.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.

Izraelské armádě se při noční operaci podařilo najít těla tří rukojmí unesených palestinskými ozbrojenci z hudebního festivalu v Izraeli, jenž proběhl 7. října loňského roku. Je mezi nimi také izraelsko-německá žena Shani Louková, informovala armáda. Na videu, které obletělo svět bezprostředně po teroristickém útoku a na němž byla Louková naložená na korbě pick-upu, ji tehdy rozeznala vlastní matka.

V tureckých nemocnicích se zotavuje více než tisíc příslušníků hnutí Hamás, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle zdroje agentury Reuters měl mít ale Erdogan na mysli Palestince, nikoliv jen bojovníky. Hamás, proti kterému Izrael vede válku v Pásmu Gazy a který za teroristickou skupinu označují USA i EU, Erdogan opět označil za hnutí odporu.

Desítky tisíc Izraelců demonstrovaly v Tel Avivu a dalších městech za propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Protestující také požadovali předčasné volby, vládu viní z toho, že nedělá dost pro dohodu o příměří v Pásmu Gazy, která by zajistila záchranu unesených. Policie použila vodní děla, aby rozehnala dav blokující dálnici v Tel Avivu, několik lidí zatkla.

Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.

Izraelské tanky v pátek zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu, čímž prakticky obklíčily celou východní část tohoto města na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters. Ve východní a severovýchodní části města se podle obyvatel téměř nepřetržitě ozývají exploze a střelba. Pokračují intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z teroristických hnutí Hamás a palestinského Islámského džihádu.

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.