Benjamin Netanjahu

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

Evropská unie se shodla, že uvalí nové sankce vůči násilným židovským osadníkům na okupovaném Západním břehu Jordánu, potvrdily agentuře ČTK diplomatické zdroje. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová následně na sociální síti X oznámila, že politické shody bylo dosaženo i ohledně nových sankcí vůči představitelům palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu i ministr zahraničí Gideon Sa'ar sankce odmítli a dali najevo, že Izrael bude pokračovat v podpoře osadníků.

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Írán v ní podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.

Izraelská armáda ve středu večer zasáhla hustě obydlenou čtvrť Ghobajrí na jižním předměstí Bejrútu, uvedla agentura NNA. Izrael zaútočil bez předchozího varování na libanonskou metropoli poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Podle oficiálního izraelského prohlášení úder směřoval na velitele elitní jednotky Radván, která spadá pod teroristické hnutí Hizballáh, napsala agentura Reuters.

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.

Končící maďarský premiér Viktor Orbán nabídl své odstoupení z čela strany Fidesz. Ale až červnový sněm strany rozhodne, zda rezignaci přijme. Novinářům to v úterý podle agentury Reuters řekl jeden z poslanců Orbánovy strany Erik Banki.

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh. Izraelská armáda tvrdí, že porušilo příměří. S odkazem na sdělení kanceláře izraelského premiéra o tom informovala agentura AFP.

Na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a v jedné obci v Pásmu Gazy v sobotu Palestinci volili místní zastupitele. V Pásmu Gazy jde o první volby za dvacet let, kdy toto území začalo ovládat palestinské hnutí Hamás, napsala agentura AP. Podle ústřední volební komise na Západním břehu mají volby také ukázat, že obě tato území tvoří jeden politický celek. Volby ve válkou zničené Gaze jsou spíše symbolické, jelikož se konají jen v jedné obci a polovinu tohoto válkou zničeného území okupuje izraelská armáda.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh proběhla další vlna útoků, píší zpravodajské agentury a místní média. Izraelské jednotky podle agentury AFP tvrdí, že zasáhly cíle Hizballáhu. Teroristé naopak oznámili tři dronové útoky na izraelská vojenská vozidla v libanonské vesnici Kantara a zneškodnění izraelského dronu. Libanonské úřady hlásí mrtvé na jihu země. V noci na pátek přitom prezident USA Donald Trump vyhlásil prodloužení příměří mezi židovským státem a Libanonem o tři týdny.

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Poslanec libanonského teroristického hnutí Hizballáh Alí Fajjád označil prodloužení příměří s Izraelem za bezvýznamné.

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus omluvilo. Izraelský voják spolu s dalším, který čin vyfotografoval, byli propuštěni z vojenské služby a stráví třicet dnů ve vězení, oznámila armáda. K incidentu došlo v situaci, kdy i v USA přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda v neděli na síti X poprvé zveřejnila mapu nové demarkační linie na území jižního Libanonu, jejímž vytyčením má získat kontrolu nad desítkami měst a vesnic. Podle agentury Reuters je řada z nich převážně opuštěná. Děje se tak jen několik dní po podpisu příměří mezi oběma zeměmi.