Benjamin Netanjahu

Izrael v dohledné době nechá své jednotky v Sýrii. Premiér Benjamin Netanjahu to uvedl na vrcholu nejvyšší syrské hory, který spolu s dalšími místy v pohraniční nárazníkové zóně obsadili izraelští vojáci po pádu režimu Bašára Asada. Řada zemí označila postup Jeruzaléma za porušení mezinárodních dohod. Po stopách izraelských tanků se teď vydal štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí u soudu v Tel Avivu výslechu v procesu, v němž je obžalován z korupce, podvodu a zneužití důvěry. Je to poprvé, co stanul v Izraeli před soudem jako obžalovaný premiér v úřadu. Netanjahu obvinění odmítl. Označil ho za oceán absurdity a hon na čarodějnice organizovaný nepřátelsky zaměřenými médii a zaujatým právním systémem, který má svrhnout jeho vládu. Očekává se, že proces bude trvat šest hodin denně tři dny v týdnu po dobu asi dvou měsíců.

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím agentuře AP řekl, že bylo obnoveno úsilí o dojednání příměří v Pásmu Gazy. Server Axios už ve čtvrtek oznámil, že Izrael předložil Hamásu aktualizovaný návrh na propuštění rukojmí. Portál The Times of Israel nicméně informaci v pátek upravil, podle něj tuto nabídku předložil Egypt, který zástupce zmíněného hnutí hostí v Káhiře, ale že Jeruzalém je plně otevřen diskusi. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu pravděpodobně svolá mítink na toto téma na neděli. Podle Naíma trvá Hamás na třech klíčových požadavcích, je však prý ochotný projevit flexibilitu.

Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým libanonským hnutím odpálil Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na pohraničním území Izraelem okupovaných Golanských výšin, které si nárokuje i Libanon. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i Hizballáhu. Ten útok označil za „varovný obranný úder“ v reakci na, podle něj opakované, porušování příměří ze strany židovského státu. Izraelská armáda v pondělí večer v reakci oznámila, že zahájila sérii vzdušných úderů proti teroristickým cílům v Libanonu.

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

„Obě strany konfliktu jsou v pozicích, které k sobě v jednáních nelze přiblížit,“ hodnotí válku mezi teroristickým hnutí Hamás a Izraelem redaktor zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj na Blízkém východě Jakub Szántó. Situaci civilistů v Pásmu Gazy popisuje jako tragickou, podle jeho zdrojů na jih Gazy již několik dní nedorazila potravinová pomoc. Na válečné operace ve čtvrtek zareagoval Mezinárodní soudní dvůr, který vydal zatykače na představitele Izraele i Hamásu.

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. ICC dosud obvinil přes 65 lidí, je mezi nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.

Vzdušný úder Izraele na rezidenční budovy v oblasti Palmýry v centrální Sýrii zabil 36 lidí, dalších padesát utrpělo zranění, oznámila syrská státní agentura SANA. V původní zprávě se o obětech nezmiňovala, podotkla agentura Reuters. Židovský stát to nekomentoval. Syrská nevládní organizace tvrdí, že zahynulo 41 lidí a terčem nejméně jednoho z úderů bylo setkání několika proíránských skupin. Ve středu směřoval Izrael své údery také na Pásmo Gazy, kde podle úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás zemřelo 33 lidí.

V Jeruzalémě vrcholí justičně-politický spor o izraelského ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira. Nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miarová doporučila vládě odvolání lídra extremistické strany Židovská síla. Na veřejnost totiž pronikly rozsáhlé informace o jeho snaze ovládnout policii, včetně diskreditace nepohodlných důstojníků.

Americké úřady zatkly zahraničního pracovníka CIA a obvinily ho z vyzrazení tajných dokumentů, které podle soudních záznamů a osob obeznámených s případem ukazují izraelské přípravy na odvetný úder proti Íránu. V soudním spisu není uvedeno, o jaké dokumenty se jedná, ale data se zřejmě shodují s utajovanými spisy, které byly v polovině října zveřejněny na proíránském účtu na sociální síti Telegram.

Deník The Washington Post s odvoláním na několik osob obeznámených s věcí v neděli napsal, že nově zvolený americký prezident Donald Trump ve čtvrtek telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Podle jednoho ze zdrojů Trump doporučil Putinovi, aby neeskaloval svou válku proti Ukrajině, a připomenul mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však v pondělí takové informace popřel.

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

Až třicet Izraelců utrpělo zranění při potyčkách fotbalových fanoušků v Amsterdamu po čtvrtečním utkání Maccabi Tel Aviv s Ajaxem. Pět z nich bylo hospitalizováno, policie během noci zadržela 62 lidí. Násilí tvrdě odsoudili nizozemský premiér Dick Schoof i šéf nejsilnější strany Geert Wilders. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po „děsivém incidentu“ požaduje zákrok nizozemských úřadů proti útočníkům. Do Amsterdamu se urychleně vydá šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl jedním z prvních, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Izrael předpokládá, že Trump bude podporovat tamní vládu tak jako při prvním prezidentském období, ale volby zajímaly i další lídry zemí a hnutí na Blízkém východě. Trump měl při působení v Bílém domě tento region na předním místě svého programu a podobně se to očekává i po jeho uvedení do funkce 20. ledna 2025.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý večer odvolal z vlády ministra obrany Jo'ava Galanta. Zároveň do této funkce jmenoval dosavadního šéfa diplomacie Jisraela Kace. Novým ministrem zahraničí se stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar, informovala s odvoláním na premiérovu kancelář agentura Reuters.