Benjamin Netanjahu

Při izraelském úderu na zdravotnické středisko v jiholibanonském městě Burdž Kalavíja zahynulo v noci na sobotu nejméně dvanáct zdravotníků, uvedlo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Letectvo židovského státu v odvetě za útoky teroristického hnutí Hizballáh každý den útočí na cíle na území Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přímým jednáním o příměří. Podle izraelského deníku Ha’arec by je představitelé Izraele a Libanonu měli v příštích dnech zahájit.

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.

Izrael má pro další fázi války s Íránem propracovaný plán s mnoha překvapeními. Podle agentury AP to v sobotu večer uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj destabilizovat režim v Teheránu a umožnit změnu. Netanjahu vyzval příslušníky íránských revolučních gard, aby složili zbraně. Slíbil, že pokud tak učiní, nebude jim ublíženo. USA a Izrael zahájily údery na Írán minulou sobotu.

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.

Izraelské letectvo uvedlo, že od sobotního začátku úderů svrhlo na Írán už více než pět tisíc bomb. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130. Íránské úřady oznámily, že na středeční večer ohlášený smuteční obřad za duchovního vůdce Alího Chameneího se odkládá. Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že Írán se snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost než se bránit.

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, smyslem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.

Americký prezident Donald Trump souhlasí s jednáním s íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery z posledních dvou dnů, řekl v rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poznamenal, že k tomu měli přistoupit už dříve. Čekali podle něj příliš dlouho, napsala agentura Reuters. V jiném rozhovoru šéf Bílého domu sdělil, že americké a izraelské údery zabily 48 vysokých íránských činitelů. Operace podle Trumpa bude pokračovat, dokud nebudou splněny její cíle. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s pokračováním úderů počítá.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Jeho smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump a v neděli také íránská státní média.

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.

Írán je připraven na ústupky v rozhovorech o jaderné dohodě, pokud budou Spojené státy ochotny jednat o zrušení sankcí, řekl BBC náměstek íránského ministra zahraničí Madžíd Ravánčí. O výrobě balistických střel ale Teherán diskutovat odmítá. Obnovené rozhovory s Washingtonem mají pokračovat v úterý v Ženevě.

Prezident Spojených států Donald Trump podporuje další jednání s Íránem o jaderné dohodě, zároveň naznačil, že ztroskotání rozhovorů by mohlo vést k dalšímu americkému úderu. Trump to napsal na své síti Truth Social po středeční odpolední schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. S tím hovořil také o situaci v palestinském Pásmu Gazy, kde podle amerického prezidenta nastal obrovský pokrok.

Americký prezident Donald Trump nesouhlasí s možnou izraelskou anexí okupovaného palestinského Západního břehu Jordánu. V noci na úterý to s odvoláním na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala agentura Reuters. Izraelská vláda v neděli rozhodla o rozšíření kontroly nad Západním břehem, což mimo jiné kritizovaly Británie, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Správu Pásma Gazy by měl převzít technokratický výbor, jehož úkolem bude obnova veřejných služeb a infrastruktury. Prozatímní kabinet prosazovaný Spojenými státy ale nemá v enklávě sídlo a podle médií ani zajištěné financování. Podle zdrojů listu Ha'arec vstup jeho členů blokuje Izrael, neúspěch technokratické vlády si ale neveřejně přeje i Palestinská autonomie (PA), která si chce udržet moc na okupovaném Západním břehu. Hamás nejspíš situace využije a kontroly v Gaze se nevzdá, míní experti.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.

Izrael v Pásmu Gazy našel a identifikoval tělo posledního rukojmího Hamásu, informovala v pondělí izraelská armáda. Podle ní tělo policisty Rana Gviliho bylo nalezeno při pátrání na hřbitově ve východní části města Gaza, napsal zpravodajský server The Times of Israel (ToI). Kabinet premiéra Benjamina Netanjahua dokončením pátrání podmiňoval omezené otevření hraničního přechodu Rafah mezi palestinským Pásmem Gazy a Egyptem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.