Benjamin Netanjahu

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.

Libanonská armáda oznámila, že dokončila první fázi plánu na odzbrojení nestátních ozbrojených skupin v zemi. Cílem je především odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh, které Izrael podezřívá ze snahy obnovit vojenskou činnost, i dalších milic a zároveň zajištění státního monopolu na držení zbraní. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil vývoj za povzbudivý, ale nedostatečný. Izraelský útok zabil ve čtvrtek na jihu Libanonu člověka.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí večer středoevropského času po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.

Vleklý korupční proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozděluje izraelskou společnost. Podle expertů by prezidentská milost, o níž Netanjahu požádal, bez předchozího odsouzení či přiznání viny byla nejspíš napadena u nejvyššího soudu a vyvolala protesty. Podle průzkumů si většina Izraelců předběžné omilostnění Netanjahua bez jeho rezignace nepřeje. Židovský stát čekají příští rok volby a premiérovi hrozí až deset let vězení.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Přes třicet tisíc Palestinců z okupovaného Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků z nelegálních osad.

Při izraelském útoku na jižní předměstí Bejrútu bylo zabito pět lidí. Dalších 28 lidí bylo zraněno, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda před tím oznámila, že zaútočila na významného člena šíitského hnutí Hizballáh a později upřesnila, že při útoku zabila šéfa štábu hnutí Hizballáh Hajsama Alí Tabatabáího, který je považován za druhého nejvyššího vůdce skupiny po šéfovi hnutí Naímovi Kásimovi.

Izraelské údery v Pásmu Gazy podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 24 lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.

Útok na židovským státem okupovaném Západním břehu Jordánu si v úterý vyžádal život jednoho Izraelce a další tři zraněné, uvedly tiskové agentury. Izraelská armáda oznámila, že dva teroristé najeli automobilem do lidí, načež spáchali útok nožem. Útočníky později identifikovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které o jejich smrti informovaly izraelské úřady s tím, že jde o dva osmnáctileté Palestince.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Radikální izraelští osadníci napadli podle agentury Reuters na okupovaném Západním břehu skupinu Palestinců. Jedenáct z nich zranili, mezi nimi i novinářku a fotografa Reuters. V ulicích židovského státu mezitím pokračují protesty proti vládě Benjamina Netanjahua.