Benjamin Netanjahu strana 2 z 5

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebyl tím, kdo dokázal přivést více než dvouletý konflikt s Hamásem ke kýženému výsledku. Ještě donedávna razil tvrdý válečný kurz. Nejen rodiny a blízcí unesených Izraelců ho kritizovali, že válku prodlužuje v zájmu svého politického setrvání. Ačkoliv si nyní body za příměří na Blízkém východě připisuje zejména prezident USA Donald Trump, současná situace dává státníkovi Netanjahuova střihu přeci jen šanci na přežití.

Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.

Propouštění izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy začne v pondělí brzy ráno. Všech dvacet živých rukojmí by mělo být propuštěno najednou. Oznámila to v neděli podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády. Nejmenovaný vysoký činitel Hamásu řekl, že rukojmí budou propuštěna ve třech lokacích. Předána by měla být Červenému kříži a poté na hranici Izraeli. Jeho premiér Benjamin Netanjahu večer uvedl, že Izrael dosáhl „obrovských vítězství“, ale boj ještě neskončil. Prezident USA Donald Trump následně prohlásil, že válka v Gaze skončila.

Hamás povolal přibližně sedm tisíc příslušníků svých bezpečnostních složek se záměrem upevnit kontrolu v oblastech Pásma Gazy, z nichž se nedávno stáhly izraelské jednotky. V některých čtvrtích již byly podle svědků rozmístěny útvary složené z ozbrojených mužů v modrých uniformách policie či v civilních šatech. Do města Gaza se od pátečního vyhlášení příměří pak vrátilo údajně již více než půl milionu lidí. Vysoký představitel palestinského teroristického hnutí Hamás zároveň v sobotu večer oznámil, že propouštění rukojmí začne v pondělí dopoledne.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek v poledne místního času začalo platit příměří v Pásmu Gazy. Předtím se z jeho části začala stahovat. Izraelská vláda v noci na pátek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu však v odpoledním projevu uvedl, že izraelské síly zůstanou v Pásmu, aby přiměly Hamás vzdát se zbraní. Podle AFP tamní úřady v pátek večer uvedly, že se od začátku příměří přibližně 200 tisíc lidí vrátilo na sever Pásma.

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, která teroristé zadržují. V noci na pátek to uvedla agentura Reuters s odvoláním na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské prohlášení se zaměřilo na propuštění rukojmí a nezmínilo se o dalších částech plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války, podotkla agentura AP.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

V Česku je dlouhodobá tradice, která je výrazně proizraelská a která si oškliví násilí na Židech, řekl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Na druhou stranu způsob, jakým se izraelská armáda chovala v Gaze, postupně erodoval i toto naše přesvědčení, že náš nejbližší kamarád je Izrael,“ řekl. Podle něj se zaměňuje Izrael jako takový za vládu tamního premiéra Benjamina Netanjahua, což prý většinově neodděloval ani český kabinet. Soudí, že jako přátelé bychom si měli být schopni říct i věci, které se druhé straně nebudou líbit. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou též uvedl, že by pro něj nebylo překvapení, pokud by vítězné hnutí ANO přepustilo ministerstvo zahraničí slabšímu koaličnímu partnerovi. „Děje se tak celkem běžně,“ míní.

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Teroristický útok Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023 si v úterý lidé v Izraeli připomněli smutečními shromážděními, demonstracemi i cyklistickým závodem. Vzpomínkový den vyvrcholil koncertem v Tel Avivu. Oficiální ceremonie úřady kvůli svátku sukot a židovskému kalendáři přesunuly na 16. října. Akce ale provázel i hněv těch, kteří vládě vyčítají, že lidi nedokázala před útokem ochránit a že tehdejší události i to, co k nim vedlo, stále dostatečně nevyšetřila, napsal server The Times of Israel (ToI).

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Jordánsko v úterý převzalo 131 členů propalestinské humanitární flotily Global Sumud, které od minulého týdne zadržoval Izrael, uvedl Reuters s odkazem na jordánské ministerstvo zahraničí. Prohlášení úřadu zmínilo Českou republiku jako jednu ze zemí původu převzatých osob. České ministerstvo zahraničí o něco později potvrdilo, že česká občanka Šárka Přikrylová byla spolu se skupinou Švýcarů deportována z Izraele a nachází se v Jordánsku.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Předseda ANO Andrej Babiš si dovede představit, že šéfem Poslanecké sněmovny bude lídr SPD Tomio Okamura. Babiš ale odmítl komentovat složení vlády. Během pondělí se s ním v centrále ANO na pražském Chodově postupně sešli místopředseda SPD Radim Fiala, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl či šéf hasičů Vladimír Vlček.

Do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch v pondělí přicestovaly delegace Izraele a Hamásu, napsala agentura AFP s odkazem na zdroj z letiště. Podle agentury AP na místě již začaly nepřímé rozhovory o propuštění rukojmí a konci války v Gaze na základě nedávného návrhu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ráno v Káhiře jednali zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás s představiteli Kataru a Egypta, kteří rozhovory zprostředkovávají.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Teroristé z Hamásu jsou prý ochotni předat všechna izraelská rukojmí, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech chtějí teroristé ještě jednat, stojí podle médií v odpovědi hnutí. Hamás je také prý ochoten předat vládu v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě, zbraní se ale nevzdá, dokud neskončí okupace. O ostatních bodech chce jednat s dalšími palestinskými stranami. Šéf Bílého domu je na základě vyjádření Hamásu „přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír“. Izrael se připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí.

Izraelská armáda v pátek zastavila poslední loď mezinárodní humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy, uvedli podle agentury AFP organizátoři akce. Izraelci podle nich zastavili od středeční noci 42 lodí. Web The Times of Israel (ToI) zároveň podotkl, že ke Gaze už vyplula z Itálie nová humanitární flotila, která se rovněž chce pokusit prolomit izraelskou blokádu Pásma. Nová skupina devíti lodí se teď nachází u Kréty, napsal ToI.

Izraelská armáda ve čtvrtek večer uvedla, že při zásahu proti flotile propalestinských aktivistů mířící do Pásma Gazy zadržela přibližně čtyři sta lidí a zabavila 41 lodí. Píší to portál The Times of Israel a agentura AFP. Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt humanitární pomoc tamním obyvatelům. Námořnictvo převezlo aktivisty do přístavu Ašdod.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Americký prezident Donald Trump bude v pondělí jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V Bílém domě mají státníci debatovat o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy. V pátek Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o klidu zbraní je „velmi blízko“. Netanjahu v posledních měsících vede intenzivní jednání v Oválné pracovně.