Benjamin Netanjahu strana 3 z 5

Izraelská armáda v pátek odpoledne oznámila, že podnikla cílený útok na hlavní ústředí Hizballáhu na jižním předměstí Bejrútu. Izraelské televizní stanice uvedly, že terčem byl nejvyšší vůdce hnutí Hasan Nasralláh a armáda nyní zjišťuje, zda byl zasažen. Zdroje agentur AFP i Reuters blízké Hizballáhu tvrdí, že je naživu, oficiálně to ale hnutí nepotvrdilo. Podle bilance libanonských úřadů, o níž informoval Reuters, přišlo při úderu nejméně šest lidí o život a dalších 91 bylo zraněno.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila, že zahájila novou vlnu masivních úderů na cíle spojené s hnutím Hizballáh v Libanonu. Tamní úřady tvrdí, že si údery židovského státu vyžádaly přes 550 mrtvých a více než 1800 zraněných. Izrael podnikl během dne útok na jižní předměstí Bejrútu, kde údajně zabil i jednoho z velitelů Hizballáhu. Teroristické hnutí pokračovalo v ranních hodinách v ostřelování Izraele, od noci na něj vypálilo stovku raket. Většinu zneškodnila protivzdušná obrana, zbylé dopadly na otevřené prostranství.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Izraelské nálety na teroristické hnutí Hizballáh si v pondělí v Libanonu vyžádaly životy nejméně 492 lidí a 1645 jich zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí izraelské armády předtím vyzval civilisty, aby opustili domy, v nichž Hizballáh skladuje zbraně. Od pondělního rána izraelské letectvo zasáhlo více než 1300 cílů zejména v jižním Libanonu a v úderech dále pokračuje. Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta při tom zničilo desítky tisíc raket Hizballáhu. Jde o největší letecký útok na Libanon od roku 2006. Izrael opět udeřil také v Bejrútu, terčem byl údajně šéf Hizballáhu pro jižní frontu.

Na jihu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu ve středu opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského teroristického hnutí Hizballáh, informuje agentura Reuters. Podle agentury AP se několik výbuchů ozvalo v blízkosti pohřbu členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. List The New York Times (NYT) napsal, že za úterními explozemi pagerů stojí Izrael, který dal výbušniny do zařízení, jež si před několika měsíci u tchajwanské firmy Gold Apollo objednalo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Gold Apollo tvrdí, že zařízení vyrobila maďarská společnost BAC Consulting.

Dalším zdrojem napětí na Blízkém východě se stal nedělní útok na hraničním přechodu Allenbyho most, který se nachází mezi Izraelem okupovaným Západním břehem Jordánu a Jordánskem. Tři izraelské pracovníky přechodu tam zabil jordánský střelec. A zatímco Izrael truchlí a jordánská vláda vydala opatrně odsuzující prohlášení, davy v metropoli Ammánu jásají. Na Západním břehu mezitím prudce narůstá napětí. Konflikt tam probíhá na několika úrovních a zdá se, že palestinský prezident Mahmúd Abbás ztrácí vliv.

Uprostřed pokračující války a mohutných demonstrací za propuštění rukojmí z Gazy se v izraelské politice strhla nová bitva. A to o budoucnost takzvaného Filadelfského koridoru, neboli pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem. Premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby na ní kvůli odhaleným tunelům Hamásu zůstali izraelští vojáci. Ministr obrany Jo'av Gallant a lídr opozice Benny Gantz, oba generálové ve výslužbě, tvrdí, že to je překážka míru.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh v neděli časně ráno vypálilo na Izrael několik stovek raket, když předtím armáda židovského státu zasáhla desítky míst na jihu Libanonu. Izraelská armáda tvrdí, že šlo o preventivní operaci s cílem odvrátit chystaný útok Hizballáhu. Ten uvedl, že udeřil v odvetě za zabití svého vysoce postaveného velitele Fuáda Šukra v Bejrútu Jeruzalémem a že první fáze odvety skončila. Izraelská strana také mluví o zničení tisíců raketometů Hizballáhu. Libanon potvrdil, že při izraelském útoku zemřeli nejméně tři lidé, druhá strana zatím hlásí jednu oběť. Obě strany říkají, že se chtějí vyhnout plnohodnotné válce.

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil nejnovější americký plán, který má vést k příměří v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících rukojmí. Informoval o tom americký ministr zahraničí Antony Blinken poté, co s předsedou izraelské vlády jednal téměř tři hodiny. Netanjahuova kancelář v dřívějším pondělním prohlášení po schůzce uvedla, že premiér americký návrh podporuje. Ministr zároveň vyzval palestinské teroristické hnutí Hamás, aby návrh rovněž přijalo.

Izraelská armáda uvedla, že při dronovém útoku na jihu Libanonu zabila Husajna Ibráhíma Kasaba, jednoho z velitelů elitních jednotek šíitského hnutí Hizballáh. Židovský stát také vyzval civilisty k evakuaci některých oblastí v Pásmu Gazy poté, co zaútočil na město Zavajda v centrální oblasti. Podle AP tam zemřelo nejméně osmnáct Palestinců a další desítky byly zraněny. Dvoudenní vyjednávání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v pátek skončilo v katarském Dauhá, konečnou podobu dohody nepřineslo. Americký prezident Joe Biden však tvrdí, že je na dohled, což rozporuje představitel hnutí Hamás. Izraelská delegace zamířila do Káhiry jednat o možném otevření hraničního přechodu Rafah.

Izraelská armáda potvrdila, že zahájila novou pozemní operaci ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy, informuje server The Times of Israel. Její vojáci se z této oblasti stáhli teprve před měsícem, ve čtvrtek ale armáda opět vyzvala palestinské civilisty z východní části města, aby se evakuovali do humanitární zóny na pobřeží. Boje proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás a dalším teroristickým skupinám pokračují i v jiných částech tohoto úzkého pobřežního pásu.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi slíbil, že najde nového vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára a zlikviduje ho. Sinvár v čele politického křídla organizace nahradil Ismáíla Haníju zabitého minulý týden v Teheránu při úderu, který Hamás i Írán shodně připisují Izraeli.

Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.

Zabitím nejvyššího vůdce Hamásu Ismáíla Haníji a šéfa vojenského křídla této teroristické organizace Muhammada Dejfa se izraelský premiér Benjamin Netanjahu snaží konflikt eskalovat kvůli svému politickému přežití. V pořadu Události, komentáře to uvedl odborník na Blízký východ Marek Čejka. Velvyslankyně Česka v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová s tímto výkladem ale nesouhlasí.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Izraelskou společností hýbe kauza kolem údajného mučení zadržovaných Palestinců armádou. Desítky protestujících pravicových aktivistů v pondělí napadly základnu Sde Teiman na jihu židovského státu poté, co vojenská policie zadržela devět vojáků. Ti jsou podezřelí z týrání palestinského vězně. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua výtržníky odsoudil a vyzval ke klidu. I přes přísná bezpečnostní opatření protesty pokračovaly i během úterý.

Počet obětí raketového úderu na fotbalové hřiště na Izraelem okupovaných Golanských výšinách stoupl na dvanáct, většinu z nich tvoří děti a mladí lidé. V neděli dopoledne se uskutečnily první pohřby, na místo dorazily tisíce truchlících, informuje server The Times of Israel (ToI). Armáda židovského státu odmítla tvrzení teroristického hnutí Hizballáh, že za útok není zodpovědné. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu slíbil, že Jeruzalém útok „nepřejde mlčením“.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová naléhala v Bílém domě na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby Izrael kvůli humanitární situaci v Pásmu Gazy uzavřel příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Harrisová po schůzce s Netanjahuem řekla, že premiérovi vyjádřila své hluboké znepokojení ohledně civilních obětí války. K uzavření příměří vyzval Netanjahua i prezident Joe Biden.