Benjamin Netanjahu strana 3 z 5

Už dva týdny není jasné, jak bude pokračovat příměří v Pásmu Gazy a propouštění izraelských rukojmí. Hamás žádá trvalý klid zbraní, to je ale nepřípustné pro Izrael. Podle něj by to znamenalo, že teroristická organizace zůstane faktickým vládcem Pásma Gazy.

Spojené státy a Izrael oslovily vlády Súdánu, Somálska a Somalilandu na východě Afriky s dotazem, zda by se mohly ujmout Palestinců z Pásma Gazy. Píše to agentura AP s tím, že jde o součást poválečného plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Chartúm návrh odmítl, představitelé Somálska a Somalilandu si nejsou žádných jednání vědomi. Bílý dům ani úřad izraelského premiéra zprávu nekomentovali.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl zřízení státní komise, která by určila míru selhání bezpečnostních složek a izraelské vlády při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Rodiny rukojmí žádají, aby se prošetřil i způsob, jakým vláda židovského státu vyjednává o propuštění lidí unesených Hamásem. Požadují jejich okamžitý návrat.

Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.

První fáze dohodnutého příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás končí. Delegace židovského státu navrhla prodloužení této fáze klidu zbraní. Hamás však odmítá novou formulaci prodloužení první fáze příměří. Mluvčí teroristů rovněž podle agentury Reuters uvedl, že Hamás zatím není zapojen do jednání o druhé fázi klidu zbraní. Dohoda o příměří, jež začala platit 19. ledna, podle agentury AFP obsahuje klauzuli, která má automaticky prodloužit první fázi příměří, pokud probíhá jednání o fázi druhé.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

V Izraeli pohřbili Širi Bibasovou a její dvě děti, které v říjnu 2023 uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás. Jejich těla Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Samotnému pohřbu předcházelo smuteční procesí, které v ulicích a na náměstích sledovaly tisíce lidí, informoval zpravodajský server The Times of Israel. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, dodal web.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo. Hamás rozhodnutí odsoudil.

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že současné příměří v Pásmu Gazy skončí a Izrael obnoví intenzivní boje až do úplné porážky teroristického hnutí Hamás, pokud hnutí do sobotního poledne nepropustí izraelská rukojmí. Nespecifikoval přitom, kolik rukojmí Izrael žádá či zda musí Hamás propustit všechna, jak navrhl americký prezident Donald Trump. Hnutí reagovalo prohlášením, že je dohodě o příměří stále zavázáno.

V Pásmu Gazy došlo k předání dalších tří rukojmí, která drželo od předloňského října v zajetí palestinské teroristické hnutí Hamás. To dopoledne předalo rukojmí představitelům Červeného kříže, kteří trojici mužů automobily převezli do koridoru Necarim, jenž je pod kontrolou izraelské armády. Ta potvrdila, že rukojmí převzala. Dva z propuštěných jsou ve špatném zdravotním stavu, potvrdila ředitelka nemocnice, kde podstoupili zdravotní prohlídku. Izraelské úřady již potvrdily propuštění 183 palestinských vězňů výměnou za rukojmí.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) podílející se na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael. Kromě toho také například podepsal exekutivní příkaz, kterým chce v USA vymýtit protikřesťanskou zaujatost.

Mluvčí Bílého domu a další lidé z týmu prezidenta USA Donalda Trumpa ve středu mírnili jeho výbušné prohlášení, že Palestinci mají opustit Pásmo Gazy a Spojené státy převezmou nad oblastí kontrolu. Mimo jiné tvrdili, že Trump nechce trvalé vysídlení Palestinců, jak v úterý naznačoval. Deník The New York Times (NYT) uvádí, že návrh nebyl o moc víc než „nápadem v prezidentově hlavě“ a Bílý dům jej s vládou nekonzultoval.

Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy a přestavět ho poté, co bude místní obyvatelstvo přesídleno jinam, prohlásil prezident USA Donald Trump poté, co v Bílém domě přijal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump už předtím zakázal spolupráci mezi USA a Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) a také financování agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zároveň se nechal slyšet, že Palestinci nemají jinou možnost než opustit Pásmo Gazy. Jejich nucené přesídlení by ale odporovalo mezinárodnímu právu.

Izrael ve čtvrtek po 16. hodině obnovil propouštění palestinských vězňů. Dříve během dne teroristické hnutí Hamás a jeho spojenec Islámský džihád předaly Červenému kříži (ČK) sedm rukojmí, včetně dvou Izraelců a pěti Thajců. Místo výměny však obklopili bojovníci Hamásu a palestinští civilisté. Izrael následně na několik hodin odložil propuštění palestinských vězňů, neboť se mu takový průběh nelíbil.

Izrael a Libanon se dohodly, že lhůta, do kdy se mají izraelští vojáci stáhnout z jižního Libanonu, bude prodloužena až do 18. února. Stahování izraelských vojáků mělo původně skončit v neděli. Izraelská střelba proti lidem, kteří se druhým dnem pokoušeli dostat do pohraničních vesnic, si v pondělí vyžádala dva mrtvé a sedmnáct zraněných.

Izraelská armáda nedokončí stahování z jižního Libanonu v šedesátidenní lhůtě dané dohodou o příměří, uvedl podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské jednotky se podle dohody, jež na konci listopadu ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, měly stáhnout do neděle. Podle Netanjahuova úřadu je důvodem rozhodnutí to, že Libanon dostatečně nenaplňuje své závazky, které z dohody vyplývají.

Izrael zaútočil na palestinské město Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Armáda židovského státu prohlásila, že v místě zahájila rozsáhlou „protiteroristickou“ akci. Tamní palestinské úřady tvrdí, že si úder vyžádal šest mrtvých a pětatřicet zraněných. Údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua má operace, nazvaná „Železná zeď“, posílit bezpečnost a vymýtit terorismus v oblasti. Izraelská média očekávají, že operace potrvá nejméně několik dní.

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.