Gaza hlásí další mrtvé, Rubio vyjádřil podporu Izraeli

Úřady ovládané Hamásem uvádějí, že pondělní izraelské údery ve městě Gaza zabily nejméně šestnáct lidí. Zničily nejvyšší budovu ve městě a několik dalších. Město, kde armáda židovského státu pokračuje v ofenzivě, již opustila značná část obyvatelstva. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na návštěvě Izraele řekl, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, která ale podle něj nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Pondělní izraelský úder ve městě Gaza zničil již dříve poškozenou dvacetipatrovou výškovou budovu Ghafarí, která byla podle turecké agentury Anadolu nejvyšší budovou v Pásmu Gazy a měly v ní kanceláře mimo jiné i mediální organizace. Izraelská armáda podle serveru ToI úder potvrdila s tím, že ji teroristické hnutí Hamás využívalo ke sledování okolí a pohybu izraelských jednotek. V oblasti byla předtím vyhlášena evakuace.

V minulých dnech izraelská armáda se stejným odůvodněním zničila již několik výškových budov ve městě.

Úřady kontrolované teroristickým hnutím Hamás uvádějí, že od 11. srpna, tedy poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil záměr obsadit město Gaza, opustilo město nejméně 350 tisíc obyvatel, zatímco bylo zničeno šestnáct set obytných budov a třináct tisíc stanů sloužících uprchlíkům.

Část lidí evakuaci odmítá

Část obyvatelstva ale navzdory výzvám izraelské armády k evakuaci odmítá město, v němž před válkou žilo přibližně milion obyvatel, opustit. „Říkají nám, ať jdeme na jih (Pásma Gazy). A když to uděláme, nemáme žádnou jistotu, že nás i tam nebudou bombardovat, tak proč se namáhat?“ řekla agentuře Reuters obyvatelka jménem Gháda.

Armáda židovského státu v minulosti opakovaně útočila v takzvaných humanitárních zónách na jihu Pásma, které Izrael označil za bezpečné a vyzýval obyvatele bojových zón, aby se tam evakuovali. Mnozí obyvatelé města i celého Pásma byli v minulých měsících nuceně vysídleni vícekrát.

Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle pondělních údajů tamního ministerstva zdravotnictví, které je pod kontrolou Hamásu, vzrostl na 425, včetně 145 dětí. Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost 22. srpna uvedl, že v governorátu města Gaza propukl hladomor a že do konce září se může rozšířit i do oblastí kolem měst Chán Júnis a Dajr Balah.

Izraelský ministr chce v Pásmu Gazy luxusní čtvrť

Krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir mezitím uvedl, že chce v palestinském Pásmu Gazy vybudovat luxusní čtvrť pro důstojníky izraelské policie, píše server The Times of Israel. „Na pobřeží, všechno bude perfektní,“ řekl Ben Gvir před shromážděním policejních důstojníků, kteří mu aplaudovali.

Izraelská okupace Pásma Gazy, Západního břehu i východního Jeruzaléma je nicméně v rozporu s mezinárodním právem.

Nahrávám video

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem od začátku války při izraelských útocích zabito nejméně 64 905 Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.

Rubio vyjádřil Izraeli neotřesitelnou podporu

Šéf americké diplomacie Rubio, který je na návštěvě židovského státu, na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě prohlásil, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, ta ale nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Rubio, který do Izraele přicestoval v neděli, také vyjádřil Izraeli neotřesitelnou podporu Spojených států při snaze dosáhnout vytyčených cílů ve válce v Pásmu Gazy.

Netanjahu řekl, že nevylučuje další údery proti vedení Hamásu, a to bez ohledu na to, kde se nachází. V úterý Jeruzalém zaútočil v Kataru na část politického vedení teroristického hnutí Hamás, které tam sídlí. Netanjahu také řekl, že Izrael na sebe bere za útok plnou odpovědnost, zatímco Rubio uvedl, aniž by dodal podrobnosti, že USA byly před a po útoku se spojeneckými zeměmi Zálivu v kontaktu.

Rubio: Uznávání Státu Palestina nemá reálný dopad

Rozhodnutí některých západních států uznat Stát Palestina označil Rubio za symbolické kroky bez reálného dopadu na skutečný vznik palestinského státu. Toto rozhodnutí je podle něj nicméně povzbuzením Hamásu, který se cítí posilněn a nesnaží se podle něj uzavřít dohodu o příměří v Pásmu Gazy.

Rubio také slíbil, že USA budou pokračovat v maximálním ekonomickém tlaku na Írán, a to dokud se země zcela nevzdá ambice získat jadernou zbraň. Hrozba ze strany Íránu se netýká jen Izraele, ale i zemí Zálivu, a dokonce i Evropy, řekl Rubio.

Netanjahu označil Rubiovu návštěvu za jasný signál toho, že Spojené státy stojí při Izraeli. Amerického prezidenta Donalda Trumpa pak nazval „největším přítelem, jakého Izrael kdy měl v Bílém domě“.

Armáda židovského státu v úterý zaútočila na budovu v Dauhá, kde sídlili někteří představitelé vedení Hamásu. Při útoku zahynulo pět jeho členů a jeden příslušník katarských bezpečnostních složek. Lídr Hamásu Chalíl Hajja útok podle prohlášení hnutí přežil. Izraelský útok odsoudila řada zemí a ve čtvrtek i Rada bezpečnosti OSN.

Katar působí spolu s Egyptem a Spojenými státy jako prostředník jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Katar je také významným spojencem Washingtonu, na jeho území se nachází americká vojenská základna al-Udajd, která je největší základnou, jakou mají Spojené státy na Blízkém východě.

O situaci na Blízkém východě v pondělí telefonicky jednali také lídři Kanady, Británie, Francie, Egypta, Jordánska a právě Kataru, uvedla kancelář kanadského ministerského předsedy Marka Carneyho. Všichni účastníci hovoru se podle ní shodli na tom, že je třeba se soustředit na dosažení trvalého příměří, propuštění rukojmí v Pásmu Gazy, odzbrojení Hamásu a navýšení humanitární pomoci pro palestinské civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 6 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 8 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...