Gaza hlásí další mrtvé, Rubio vyjádřil podporu Izraeli

Úřady ovládané Hamásem uvádějí, že pondělní izraelské údery ve městě Gaza zabily nejméně šestnáct lidí. Zničily nejvyšší budovu ve městě a několik dalších. Město, kde armáda židovského státu pokračuje v ofenzivě, již opustila značná část obyvatelstva. Ministr zahraničí USA Marco Rubio na návštěvě Izraele řekl, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, která ale podle něj nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Pondělní izraelský úder ve městě Gaza zničil již dříve poškozenou dvacetipatrovou výškovou budovu Ghafarí, která byla podle turecké agentury Anadolu nejvyšší budovou v Pásmu Gazy a měly v ní kanceláře mimo jiné i mediální organizace. Izraelská armáda podle serveru ToI úder potvrdila s tím, že ji teroristické hnutí Hamás využívalo ke sledování okolí a pohybu izraelských jednotek. V oblasti byla předtím vyhlášena evakuace.

V minulých dnech izraelská armáda se stejným odůvodněním zničila již několik výškových budov ve městě.

Úřady kontrolované teroristickým hnutím Hamás uvádějí, že od 11. srpna, tedy poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil záměr obsadit město Gaza, opustilo město nejméně 350 tisíc obyvatel, zatímco bylo zničeno šestnáct set obytných budov a třináct tisíc stanů sloužících uprchlíkům.

Část lidí evakuaci odmítá

Část obyvatelstva ale navzdory výzvám izraelské armády k evakuaci odmítá město, v němž před válkou žilo přibližně milion obyvatel, opustit. „Říkají nám, ať jdeme na jih (Pásma Gazy). A když to uděláme, nemáme žádnou jistotu, že nás i tam nebudou bombardovat, tak proč se namáhat?“ řekla agentuře Reuters obyvatelka jménem Gháda.

Armáda židovského státu v minulosti opakovaně útočila v takzvaných humanitárních zónách na jihu Pásma, které Izrael označil za bezpečné a vyzýval obyvatele bojových zón, aby se tam evakuovali. Mnozí obyvatelé města i celého Pásma byli v minulých měsících nuceně vysídleni vícekrát.

Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle pondělních údajů tamního ministerstva zdravotnictví, které je pod kontrolou Hamásu, vzrostl na 425, včetně 145 dětí. Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost 22. srpna uvedl, že v governorátu města Gaza propukl hladomor a že do konce září se může rozšířit i do oblastí kolem měst Chán Júnis a Dajr Balah.

Izraelský ministr chce v Pásmu Gazy luxusní čtvrť

Krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir mezitím uvedl, že chce v palestinském Pásmu Gazy vybudovat luxusní čtvrť pro důstojníky izraelské policie, píše server The Times of Israel. „Na pobřeží, všechno bude perfektní,“ řekl Ben Gvir před shromážděním policejních důstojníků, kteří mu aplaudovali.

Izraelská okupace Pásma Gazy, Západního břehu i východního Jeruzaléma je nicméně v rozporu s mezinárodním právem.

Nahrávám video

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Jeruzalém zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví bylo v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem od začátku války při izraelských útocích zabito nejméně 64 905 Palestinců. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.

Rubio vyjádřil Izraeli neotřesitelnou podporu

Šéf americké diplomacie Rubio, který je na návštěvě židovského státu, na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě prohlásil, že obyvatelé Pásma Gazy si zaslouží lepší budoucnost, ta ale nemůže začít, dokud nebude zlikvidován Hamás.

Rubio, který do Izraele přicestoval v neděli, také vyjádřil Izraeli neotřesitelnou podporu Spojených států při snaze dosáhnout vytyčených cílů ve válce v Pásmu Gazy.

Netanjahu řekl, že nevylučuje další údery proti vedení Hamásu, a to bez ohledu na to, kde se nachází. V úterý Jeruzalém zaútočil v Kataru na část politického vedení teroristického hnutí Hamás, které tam sídlí. Netanjahu také řekl, že Izrael na sebe bere za útok plnou odpovědnost, zatímco Rubio uvedl, aniž by dodal podrobnosti, že USA byly před a po útoku se spojeneckými zeměmi Zálivu v kontaktu.

Rubio: Uznávání Státu Palestina nemá reálný dopad

Rozhodnutí některých západních států uznat Stát Palestina označil Rubio za symbolické kroky bez reálného dopadu na skutečný vznik palestinského státu. Toto rozhodnutí je podle něj nicméně povzbuzením Hamásu, který se cítí posilněn a nesnaží se podle něj uzavřít dohodu o příměří v Pásmu Gazy.

Rubio také slíbil, že USA budou pokračovat v maximálním ekonomickém tlaku na Írán, a to dokud se země zcela nevzdá ambice získat jadernou zbraň. Hrozba ze strany Íránu se netýká jen Izraele, ale i zemí Zálivu, a dokonce i Evropy, řekl Rubio.

Netanjahu označil Rubiovu návštěvu za jasný signál toho, že Spojené státy stojí při Izraeli. Amerického prezidenta Donalda Trumpa pak nazval „největším přítelem, jakého Izrael kdy měl v Bílém domě“.

Armáda židovského státu v úterý zaútočila na budovu v Dauhá, kde sídlili někteří představitelé vedení Hamásu. Při útoku zahynulo pět jeho členů a jeden příslušník katarských bezpečnostních složek. Lídr Hamásu Chalíl Hajja útok podle prohlášení hnutí přežil. Izraelský útok odsoudila řada zemí a ve čtvrtek i Rada bezpečnosti OSN.

Katar působí spolu s Egyptem a Spojenými státy jako prostředník jednání o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Katar je také významným spojencem Washingtonu, na jeho území se nachází americká vojenská základna al-Udajd, která je největší základnou, jakou mají Spojené státy na Blízkém východě.

O situaci na Blízkém východě v pondělí telefonicky jednali také lídři Kanady, Británie, Francie, Egypta, Jordánska a právě Kataru, uvedla kancelář kanadského ministerského předsedy Marka Carneyho. Všichni účastníci hovoru se podle ní shodli na tom, že je třeba se soustředit na dosažení trvalého příměří, propuštění rukojmí v Pásmu Gazy, odzbrojení Hamásu a navýšení humanitární pomoci pro palestinské civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 2 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 5 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 5 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 8 hhodinami
Načítání...