Izraelsko-palestinský konflikt

Katar chce pokračovat v úsilí o dosažení dlouhodobého řešení izraelsko-palestinského sporu, jako prostředník musí zůstat optimistický. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl katarský ministr zahraničí Muhammad Chulajfí. Spojené státy označil za důležitého strategického partnera a mediátora.

Izraelské úřady za dobu nynější vlády premiéra Benjamina Netanjahua, která se opírá o ultranacionalisty, nebývalým tempem urychlily rozšiřování nelegálních židovských osad, zabírání půdy a demolice domů Palestinců na Západním břehu, všímá si americký list The Washington Post (WP) a další média. Extremisté v kabinetu mluví o nutnosti zabránit vzniku palestinského státu a posílení izraelských sil v okupované oblasti. Podle některých expertů mohou tyto kroky značit nenápadný přechod směrem k anexi území, kde navíc od začátku války v Gaze bují útoky radikálních židovských osadníků.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Izraelci si v úterý připomněli měsíc od útoku Hamásu. Za palestinskými teroristy zůstalo čtrnáct set mrtvých a dvě stě čtyřicet lidí zavlečených do Pásma Gazy. Na zadržovaná rukojmí v Tel Avivu upomínaly například prázdné postele nebo prostřený stůl s prázdnými židlemi. S příbuznými unesených natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by nespojoval zrušení cesty premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie s českou podporou Izraele v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie podle něj žádné takové signály nezaznamenala. O tom, že zrušení Fialovy návštěvy může souviset s českou podporou Izraele v OSN, mluví někteří politici či analytici. Fiala měl Nigérii navštívit v rámci své cesty po subsaharské Africe, Abuja ale návštěvu na poslední chvíli zrušila.

V Moskvě jednala delegace palestinského teroristického hnutí Hamás. Její členové hovořili s ruským náměstkem ministra i s íránskými diplomaty. Izrael zareagoval žádostí o vyhoštění členů delegace ze země. Rusko se na Blízkém východě dlouhodobě snaží vybudovat obraz mírotvůrce a alternativy Západu, svým jednáním ale dle některých analytiků riskuje, že poškodí vztahy s Izraelem.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den podnikla útoky na více než čtyři sta cílů teroristického palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Při úderech prý zabila několik polních velitelů i „teroristických operativců“ Hamásu, píše list The Times of Israel. Podle armádního mluvčího byl jedním z cílů také uprchlický tábor v Gaze. Podle šéfa Bílého domu Joea Bidena je nutné zajistit pravidelný přísun humanitární pomoci do Gazy. Americký prezident to sdělil v pondělním telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Izraele navrhl, aby současná koalice proti takzvanému Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku rozšířila působnost i na boj proti Hamásu. Učinil tak v reakci na útok teroristického hnutí, který si vyžádal na 1400 mrtvých. Macron v Izraeli zopakoval, že je pro humanitární příměří a také pro vytvoření palestinského státu. Odpoledne jednal i se šéfem palestinské samosprávy.

Kamiony s humanitární pomocí přejely v sobotu přes hraniční přechod Rafáh z Egypta do Pásma Gazy, napsaly tiskové agentury s odkazem na egyptská média. Humanitární konvoj do Gazy ale nesmí být jednorázový, zdůrazňují USA či Velká Británie. OSN doufá, že v neděli se vydá na cestu druhý konvoj. Izraelská armáda oznámila, že od soboty zintenzivní útoky na Pásmo Gazy.

Když jednáte s teroristy tvrdě, často tím jen podpoříte to, v co věří, řekl v rozhovoru pro ČT24 Joe Navarro, který pracoval 25 let pro americkou FBI. Izrael podle něj ví, jak informace získat. Věří také, že na Blízkém východě stále existují komunikační kanály. Navarro vedl přes třináct tisíc rozhovorů s různými svědky i podezřelými. Sehrál klíčovou roli v usvědčení Rodericka Ramseyho, který během studené války pomohl ukrást a prodat obranné plány států NATO pro případ útoku Sovětského svazu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dohodl s opozičním politikem Bennym Gantzem na krizové vládě národní jednoty pro období války Izraele s palestinským hnutím Hamás. Informovala o tom místní média. Podle serveru The Times of Israel je součástí dohody i to, že krizový kabinet bude přijímat pouze rozhodnutí, která souvisí s vedením války.

Izraelský herec Lior Raz, hvězda seriálu Fauda, se vydal do jihoizraelského města Sderot, které napadli teroristé z Hamásu. Informoval o tom The Jewish Chronicle a další média. Bývalý člen speciálních sil pomáhá dobrovolníkům, kteří se spolu s vojáky snaží obnovit pořádek na hranicích s Gazou. Seriálový velitel elitní izraelské jednotky známý jako Doron dostal za úkol osvobodit dvě rodiny ze zajetí.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Pro přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nejsou v tuto chvíli splněny tři základní podmínky, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Bylo by to podle něj v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie. V současné bezpečnostně rozbouřené době navíc Lipavský nepovažuje za rozumné, aby na sebe Česko přitáhlo pozornost mezinárodního společenství razantním krokem v otázce izraelsko-palestinského konfliktu.

Izrael a Saúdská Arábie jsou na cestě k historické mírové dohodě. Krok, který by posílil novou rovnováhu na Blízkém východě, zatím není úplně na dosah ruky, ale naděje posilují mimořádně dobré vztahy politických lídrů obou zemí. Dohodu pomáhají dojednat Spojené státy, k jejímu dosažení je však třeba vyřešit nejméně jeden kámen úrazu, a to postavení Palestinců.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Generální tajemník OSN António Guterres je velmi znepokojen plány Izraele na stavbu mnoha dalších bytů na okupovaném Západním břehu. Výstavba osad, které označil na nelegální, je podle něj hrubým porušením mezinárodního práva. V prohlášení zveřejněném na internetu to uvedl Guterresův mluvčí Farhan Haq.

Počet projevů antisemitismu v České republice v loňském roce vzrostl zhruba na dvojnásobek – Federace židovských obcí zaznamenala 2277 antisemitských incidentů, v předešlém roce to bylo 1128. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Informoval o tom předseda federace Petr Papoušek.

Americké ministerstvo zahraničí tvrdě kritizovalo nedělní návštěvu krajně pravicového izraelského ministra Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle agentury Reuters ji označilo za „provokativní“ a rétoriku ministra za „štvavou“. Návštěvu místa posvátného pro židy i muslimy kritizovaly také arabské státy.

Raketa vypálená zřejmě z palestinského Pásma Gazy zasáhla ve čtvrtek večer obytný dům ve městě Rehovot na okraji Tel Avivu, jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, informují izraelská média. Jde o první oběť ostřelování na izraelském území, na něž palestinští radikálové vysílají rakety v reakci na operaci izraelské armády. Ta zahájila v úterý bombardování Pásma Gazy, kde zabila už tři desítky lidí, včetně civilistů, ale také pěti předních členů teroristického hnutí Islámský džihád, na nějž tato izraelská operace cílí.

Izrael při protiteroristické operaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu zabil dvě desítky lidí, přes čtyřicet lidí utrpělo zranění. Izrael postupuje proti skupině Islámský džihád (PIJ), podle palestinského ministerstva zdravotnictví je mezi oběťmi pět dětí a čtyři ženy. V odvetě teroristé z Pásma Gazy vypálili na izraelské území za dva dny 270 raket, většinu dle úřadů zachytil obranný systém a nikdo nebyl zraněn.

Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se dál stupňuje. Palestinské úřady obvinily židovské osadníky ze žhářského útoku na rodinný dům v okupovaném Západním břehu. Podle izraelské policie neštěstí způsobil elektrický zkrat. Izraelci zase pátrají po radikálních Palestincích, kteří postřelili dva izraelské vojáky. Ke klidu nepřispěl ani izraelský parlament, který zrušil rozhodnutí o vystěhování čtyř židovských osad včetně Chomeše, která bývala izolovanou izraelskou osadou obklopenou na všech stranách palestinskými sídly. Vláda po kritice ze strany Palestinců, EU i USA tvrdí, že se Židé zpět stěhovat nebudou.

Izraelská policie vyšetřuje ultrapravicového poslance Cviku Fogela kvůli jeho prohlášení, že palestinské město Huwara má zůstat vypálené a uzavřené. Šestitisícové sídlo na Západním břehu Jordánu se 26. února stalo dějištěm vraždy dvou Izraelců a následně pogromu ze strany židovských osadníků, kteří vypálili desítky domů, zranili stovku lidí a jednoho Palestince zavraždili. Na místě zůstává izraelská armáda. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Borek.