Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.
Izraelec a Palestinec spolu natočili film, jinak ale Žádná jiná země rozděluje
Rodina Basela Adry pochází z oblasti Masafer Yatta na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. Mladý aktivista roky dokumentuje trvalou snahu Izraelců o vysídlení tamních palestinských osad, jejichž obyvatelé nevědí, jestli jim dům nepřijede druhý den zničit buldozer. Adrovo úsilí podporuje izraelský novinář Yuval Abraham, vztah mezi nimi je ale zatížen velkou nerovností: zatímco jeden žije svobodně a bez omezení, ten druhý pod vojenskou okupací.
Dokument Žádná jiná země podává svědectví o tomto nepravděpodobném přátelství. Spolutvůrci snímku jsou ještě Palestinec Hamdan Ballal a Izraelka Rachel Szorová. „Asi před dvěma měsíci jsem se stal otcem a doufám, že moje dcera nebude muset žít stejný život jako já teď, neustále se obávat násilí proti osadníkům a demolice domů a vysídlení, které moje komunita prožívá a kterému čelí každý den,“ řekl Adra, když začátkem března přebíral Oscara za nejlepší dokumentární film.
Izraelsko-palestinský konflikt je léta citlivým tématem, po 7. říjnu 2023, kdy palestinská teroristická skupina Hamás zaútočila na židovský stát, přičemž ozbrojenci Hamásu vraždili a brali rukojmí, ještě více. Snímek Žádná jiná země vznikl ještě před tímto útokem, i tak vzbuzuje rozdílné emoce. Zvlášť když ho zviditelnila řada ocenění včetně Evropské filmové ceny či zmíněné oscarové sošky.
Starostovi vadí „antisemitský“ film
Nejnověji snímek přitáhl pozornost při projekci v kině O Cinema v Miami Beach v USA. Tamní starosta Steven Meiner nejprve provozovatele kina vyzval, aby zrušili naplánované promítání, a když se tak nestalo, navrhl vypovězení nájemní smlouvy a škrtnutí už slíbeného grantu ve výši čtyřiceti tisíc dolarů (přes 900 tisíc korun), které by pomohly neziskové organizaci s provozem.
V newsletteru rozeslaném občanům Meiner označil Žádnou jinou zemi – poté, co film viděl – za „lživě jednostranný propagandistický útok na židovský národ, který není v souladu s hodnotami našeho města a jeho obyvatel“.
Z dokumentu Žádná jiná země
Zdůraznil, že je „přesvědčeným zastáncem svobody slova“, ale neměla by podle něho být tolerována „normalizace nenávisti“ a „šíření antisemitismu“ v zařízení vlastněném daňovými poplatníky. K varování před nenávistí pod hlavičkou „kultury“ připojil i příklad nacistického Německa.
Proti této interpretaci filmu se ohradil jeden z jeho autorů a protagonistů Abraham. „Když starosta používá slovo antisemitismus, aby umlčel Palestince a Izraelce, kteří se hrdě staví proti okupaci a apartheidu a společně bojují za spravedlnost a rovnost, mění jeho význam. Považuji to za velmi nebezpečné,“ cituje z filmařova vyjádření server Deadline.
Kino film nestáhlo
Izraelský tvůrce také odsoudil cenzuru, film podle něho osloví lidi s různými politickými názory. „Věřím, že jakmile jednou uvidíte drsnou realitu okupace v Masafer Yatta na Západním břehu, nebude možné ji ospravedlnit, a proto se starosta filmu Žádná jiná země tolik bojí,“ domnívá se Abraham.
Starostovy snahy pokládá navíc za kontraproduktivní. „Zákaz filmu jen zvyšuje zájem lidí ho zhlédnout,“ míní Izraelec.
Chvíli se zdálo, že na Žádnou jinou zemi ovšem diváci budou muset zajít jinam. Vedení kina se nejprve rozhodlo film „vzhledem k obavám z antisemitské rétoriky“ stáhnout, následně ale obrátilo.
Z dokumentu Žádná jiná země
„Poté, co jsem se zamyslela nad širšími důsledky pro svobodu projevu a poslání kina O Cinema, jsme se (spolu s představenstvem a zaměstnanci kina) shodli na tom, že je nezbytné tento uznávaný film promítat,“ uvedla pro web Deadline generální ředitelka kina Vivian Marthellová.
Svou prvotní reakci vysvětlila pro Miami Herald jednáním pod nátlakem. Zdůraznila také, že zařazení Žádné jiné země na program nemělo nic společného s politikou, ale s přesvědčením, že „každý hlas si zaslouží být vyslyšen“.
Společně jsme silnější, řekli tvůrci na Oscarech
O Cinema začalo Žádnou jinou zemi promítat jen pár dní poté, co snímek získal Oscara. Udělování prestižní sošky provázelo standing ovation, tedy ovace vstoje. Tvůrci při jejím přebírání zdůrazňovali potřebu spolupráce.
Basel Adra a Yuval Abraham s cenou Oscar
„Tento film jsme natočili my, Palestinci a Izraelci, protože společně jsou naše hlasy silnější. Vnímáme sebe navzájem i kruté ničení Gazy a jejího lidu, které musí skončit, a izraelská rukojmí brutálně unesená při útoku 7. října (2023), která musí být osvobozena,“ prohlásil tehdy Abraham. A dodal: „Existuje jiná cesta, politické řešení.“ Podotkl zároveň, že zahraniční politika Spojených států tuto cestu pomáhá blokovat.
A ne všichni aplaudovali. Například izraelský ministr kultury Miki Zohar reagoval na Oscara pro Žádnou jinou zemi příspěvkem, v němž ocenění filmu označil za „smutný okamžik pro světovou kinematografii“, protože „zkresluje obraz Izraele před mezinárodním publikem“.
Komu patřil potlesk na Berlinale
K názorovým střetům kvůli Žádné jiné zemi docházelo už loni při světové premiéře snímku na festivalu Berlinale, kde navíc film získal cenu. Adra při děkovné řeči prohlásil, že těžko slaví úspěch, zatímco lidé v Gaze jsou „vyvražďováni a masakrováni“, a vyzval Německo, aby zastavilo vývoz zbraní do Izraele. Tleskající německá komisařka pro kulturu a média Claudia Rothová pak jen těžko vysvětlovala, že její aplaus patřil pouze izraelské polovině autorů.
Na druhou stranu kritice neunikl snímek ani od podporovatelů Palestiny. Například spisovatelka a aktivistka Susan Abulhawaová v souvislosti s filmem napsala, že „na světě už nemůže být místo pro sionismus, ať už liberální nebo jiný“ a izraelskému spoluautorovi Abrahamovi vyčítala, že se svezl „na palestinské bolesti“, aby „si udělal jméno a vydělal peníze“. Žádná jiná země vznikla v koprodukci Palestiny a Norska.
O vypovězení nájemní smlouvy kinu a zrušení grantu mají zastupitelé v Miami Beach hlasovat 19. března. O Cinema na tento den přidalo další projekce Žádné jiné země.
V Česku snímek uvedl loni festival v Karlových Varech a aktuálně ho promítá festival Jeden svět, tuzemského distributora zatím podle všeho nemá.
