Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
Přednosta stanice zaviní neúmyslně srážku vlaků. Zemřou při ní lidé. Pro malé město událost, pro hlavního aktéra střet s vlastním svědomím. „Ta hra nabízí mnoho vrstev hrany mezi vinou a nevinou. To, co ji může ovlivňovat, ať už je to veřejné mínění, nebo naše vlastní svědomí,“ přibližuje dilema hlavního hrdiny jeho představitel Vlastimil Burda.
Obyvatelé města, kde k neštěstí došlo, stejně jako jeho strůjce se k činu staví různým způsobem. Veřejné mínění má sílu viníka vynášet vzhůru i ničit. V tomto rezonuje doba, kdy hra vznikla. Von Horváth ji napsal v roce 1937, kdy byla uvedena poprvé v Ostravě v tehdejším Německém domě.
Vina a nacismus
Nacismus byl dramatikovým velkým tématem. „Nebavíme se o nějaké banální vině. Bavíme se o Hitlerovi v nás, který se probouzí. Že vina je dluh, který jsme nesplatili, čemu neuhneme,“ míní režisér Martin Františák.
Neštěstí rozvíří stojaté vody maloměsta. Hlavní hrdina se provinil, jenomže v tom všem nejede sám. On se potýká s vlastní vinou, jeho sousedé s intrikami a záští. „Horvát v té hře ukazuje často groteskním způsobem mechanismus božích mlýnů,“ dodává režisér.
Soudný den byl poslední hrou německy píšícího dramatika. Po nástupu nacismu prchal z Vídně do Paříže. V roce 1938 zemřel nešťastnou náhodou, když na něj při bouřce spadla větev stromu.
