Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.

„Marjane Satrapiová zemřela na následky smutku něco málo přes rok po smrti Mattiase Ripy, svého manžela a lásky svého života,“ stojí v prohlášení jejích blízkých, které zaslali agentuře AFP. Producent, herec a scenárista Mattias Ripa zemřel 8. dubna 2025.

Satrapiová pocházela z moderně a levicově orientované íránské rodiny, její prapradědeček byl v letech 1848 až 1896 perským šáhem. Po odchodu do Francie vystudovala ve Štrasburku Vysokou školu užitého umění a následně žila v Paříži, kde přispívala do časopisů a novin. V roce 2006 získala francouzské občanství.

Dva světy

V komiksu a následně i filmu Persepolis popsala krušné dětství strávené v Teheránu v době islámské revoluce, války s Irákem a následné dospívání na francouzském gymnáziu ve Vídni, odkud se vrátila do vlasti.

S humorem znázornila rozdílné vnímání kultury ve dvou různých světech. Přesto poslední pokus sžít se s režimem, který nemá pochopení pro osobnost jejího typu a navíc pro ženu, potvrdil její definitivní odchod do Francie. Íránská vláda tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda film odsoudila jako „islamofobní“ a „protiíránský“. Cenzurovaná verze byla nicméně v Íránu promítána.

V minulém roce Satrapiová, dlouhodobá odpůrkyně současného režimu v Teheránu, odmítla francouzský Řád čestné legie, aby odsoudila „pokrytecký postoj Francie vůči Íránu“, který v té době zažíval novou vlnu represí. Tehdy vyjádřila lítost nad tím, že „mladým Íráncům toužícím po svobodě, disidentům a umělcům jsou odepírána víza“. Upřesnila také, že odmítnutí řádu nebylo namířeno proti Francii, kterou označila za svou vlast.

V Česku vydalo komiks Persepolis nakladatelství BB Art – první díl v roce 2006 a druhý o rok později. Animovaná adaptace komiksu Persepolis získala také hlavní cenu AniFestu v Třeboni. Satrapiová režírovala i komediální drama Kuře na švestkách (2011) natočené podle její stejnojmenné knihy či krvavou psychoromanci Hlasy (2014). Je také autorkou dětské knihy Strašidla se bojí měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 13 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 17 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 22 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...