Izrael poprvé za dvacet let poslal tanky na Západní břeh

Izraelská armáda rozšiřuje protiteroristickou operaci na okupovaném Západním břehu Jordánu. Do Džanínu, považovaného za baštu palestinských teroristů, míří izraelské tanky. Ministr obrany Jisra'el Kac navíc nařídil vojákům, aby zůstali ve třech vylidněných uprchlických táborech. Na čtyřicet tisíc Palestinců se tak nemůže vrátit.

„Čtyřicet tisíc Palestinců bylo dosud evakuováno z uprchlických táborů Džanín, Tulkarem a Nur Šams a nyní jsou bez obyvatel. Činnost UNRWA (agentury OSN pro palestinské uprchlíky – pozn. redakce) v táborech byla také zastavena,“ sdělil Kac.

Izraelská armáda podle něj čistí „hnízda teroru“ a ničí infrastrukturu a zbraně „v rozsáhlém měřítku“. „Nařídil jsem armádě, aby se připravila na dlouhý pobyt v táborech, které byly vyklizeny, po dobu příštího roku, a aby nedovolila obyvatelům návrat a vzestup teroru,“ zdůraznil ministr obrany, jehož citoval izraelský server Times of Israel.

„Nevrátíme se do reality, která byla v minulosti. Budeme pokračovat ve vyklízení uprchlických táborů a dalších teroristických center, abychom zničili prapory a teroristickou infrastrukturu extrémního islámu, který byl vybudován, vyzbrojen, financován a podporován íránskou osou zla, ve snaze vytvořit východní frontu teroru,“ dodal Kac.

Izraelská armáda v neděli oznámila rozšíření protiteroristické operace Železná zeď, kterou zahájila 21. ledna na okupovaném Západním břehu. Jeruzalém vyslal do oblasti Džanínu tankovou četu.

Palestinská média už zveřejnila fotografie tří tanků v oblasti Džanínu. Server The Times od Israel k tomu poznamenal, že židovský stát nasadil na okupovaném palestinském území tanky naposledy při operaci Obranný štít v roce 2002.

Načítání...

Násilí páchané oběma stranami

Izraelská armáda výrazně zesílila operace na okupovaném Západním břehu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, po loňském říjnovém teroristickém útoku Hamásu na židovský stát, při kterém zahynulo v jižním Izraeli zhruba 1200 lidí, převážně civilistů.

Během zásahů na Západním břehu podle agentury AP zahynuly stovky Palestinců. Armáda tvrdí, že cílem jsou teroristé a spojenci teroristů z Hamásu, podle úřadů OSN při nich ale umírají i civilisté.

Dva dny po uzavření šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy přesunul Izrael vojenskou pozornost právě na Západní břeh, hlavně jeho severní část, a zahájil zde dlouhodobou operaci.

Ve čtvrtek večer jižně od Tel Avivu vybuchly bomby ve třech prázdných a odstavených autobusech, což úřady vyšetřují jako teroristický čin. Dvě další výbušná zařízení se podařilo zneškodnit, na jednom z nich stál vzkaz „Pomsta z Tulkarmu“ odkazující na odnož Hamásu sídlící na Západním břehu.

Od začátku války v Gaze se také stupňuje násilí páchané na Palestincích ze strany radikálních židovských osadníků. Odsouzení ze strany řady západních států i čelných izraelských představitelů si loni v létě vyžádal incident v palestinské vesnici Džit, do níž vtrhly desítky židovských extremistů, kteří ničili palestinský majetek. Událost si vyžádala jeden lidský život.

Podobné útoky přitom často končí bez potrestání viníka. Izraelská skupina pro občanská práva Ješ Din zjistila, že v letech 2005 až 2023 pouze tři procenta případů osadnického násilí vedlo k odsouzení pachatele ze strany izraelských úřadů. Sankce vůči židovským radikálům loni odsouhlasila Evropská unie i Spojené státy.

Od začátku války v Gaze také zrychlila výstavba židovských osad na Západním břehu. K tomu pokračují demolice palestinského majetku a zamítání stavebních povolení pro Palestince. Extremisté v izraelské vládě veřejně prohlašují, že tyto změny zabrání vytvoření Palestiny. Právě Západní břeh, Pásmo Gazy a východní Jeruzalém chtějí Palestinci za součást vlastního nezávislého státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 2 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 4 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 10 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...